Praha - Představit si takovou pohromu není až tak těžké: V eurozóně zkrachuje nějaký ten předlužený stát a české banky mrknutím oka přijdou zhruba o 30 miliard korun.
Německo propadne i s celou sedmnáctkou na dva roky do recese, bude se propouštět, firmy a lidé nebudou splácet úvěry a hypotéky, ceny domů a bytů spadnou o třetinu. Úvěry zdraží, koruna klesne.
Česká národní banka to považuje za "velmi nepravděpodobný zátěžový scénář", přesto jím otestovala zdraví tuzemských bank. Výsledek?
"Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala nad 8% regulatorním minimem," potvrdila centrální banka dobrou kondici českého finančního sektoru. V současnosti je tato hodnota na 15,9 procenta a dosahuje tak skoro dvojnásobku úrovně vyžadované regulátorem.
Několik bank by však pod osmiprocentní úroveň v nejhorším scénáři přesto spadlo. Na konci projektovaného dvouletého období hospodářských útrap by tak musely doplnit 13,4 miliardy korun, aby ji dorovnaly.
Naznačenou pesimistickou variantu testu označuje ČNB za "velmi zátěžovou." Jak konkrétně vypadá?
ČNB je přísnější než ECB
- Testy ČNB se od prověrek ECB liší. ČNB například nezveřejňuje výsledky pro jednotlivé banky, což v celé Evropě dělá kromě ECB na národní úrovni jen Švédsko.
- ČNB také neposílá bankám dotazníky, ale testuje je podle dostupných dat. Dopouští se tak sice zjednodušení, zato umí být ostřejší, upozornili analytici ČNB v týdeníku Ekonom. ČNB počítá například se státními bankroty, znehodnocením expozic bank vůči státním dluhům a rizikem mezibankovní nákazy.
- V některých scénářích počítá ČNB také s větším propadem HDP než ECB. Například nejhorší scénář testu ČNB z letošního června počítal s dvouletým poklesem HDP o 1,85 procenta, kdežto ECB s mizivým růstem o 0,6 procenta, tedy stejně jako druhý nejhorší scénář ČNB nazvaný Asymetrický vývoj.
V kalamitě hrozí bankám ztráty, ale ne bankroty
Pokud se dluhová krize eurozóny vyhrotí a spolek, který je naším hlavním ochodním partnerem, se na dva roky propadne do nové recese, odepíší české banky bezcenné dluhopisy Irska, Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska za 28 miliard korun. Ztráty utrpí místní banky i na českých vládních dluhopisech, které ztratí na hodnotě.
Ceny nemovitostí propadnou o více než 30 procent. ČNB by se snažila zkrotit inflaci přesahující skoro o dvě procenta cílové tři procenta zvýšením úrokové sazby z dnešního jednoho na pět procent někdy v polovině příštího roku. Úvěry by tak zdražily.
Kurz koruny by klesl z 24 někam k 28 korunám za euro.
Podíl úvěrů v selhání by u firem vzrostl ze stávajících zhruba osmi procent těsně pod 12 procent, u obyvatel pak z pěti na devět. Bankám by klesl zisk o 40 procent a dostaly by se do ztráty.
I takovou kalamitu by ale podle ČNB české banky vydržely.
Pouze jediná banka by spadla pod kapitálový limit po odpisech dluhopisů, několik dalších za spolupůsobení všech nepříznivých vlivů. Kapitál, který by pak potřebovaly doplnit, se rovná 0,4 procentům ročního výkonu české ekonomiky.
"Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," ujistila ČNB, která však detaily výsledků u konkrétních bank nezveřejňuje.
Základní scénář versus pohroma v eurozóně
Nejnovější test pracoval s daty ke konci června a měl jeden základní a jeden zátěžový scénář.
Základní scénář je shodný s oficiální srpnovou prognózou ČNB, podle níž růst HDP počátkem roku 2012 zpomalí nad jedno procento, aby pak v polovině roku 2013 vzrostl přibližně na tři procenta.
Zátěžový scénář nesl název Recese a počítal s hlubokým propadem až o pět procent HDP v půli příštího roku. I v roce 2013 by podle tohoto scénáře HDP klesalo na úrovni kolem dvou procent.
Zdraví bank se znovu dostává do centra pozornosti po třech letech od propuknutí poslední finanční krize. Před necelými dvěma týdny se některé evropské banky dostaly do potíží se svým financováním. Přiškrcení penězovodů způsobily hlavně obavy z neschopnosti politiků v Evropě a USA shodnout se na řešení, jak zkrotit dluhy a neohrozit přitom růst.
Obavy z návratu recese zesílily
Znepokojení nad tím, že se kvůli tomu svět znovu propadne do hospodářské recese, aniž se předtím stačil vzpamatovat z recese předchozí, vyjadřovali i centrální bankéři na svém pravidelném setkání v americkém Jackson Hole.
Z posledního testu ČNB, který proběhl v květnu (pracoval s daty ke konci března), vyšly místní finanční domy se ctí. Navzdory rostoucím rizikům má tuzemský finanční sektor podle ČNB "velmi dobrou výchozí pozici."
Nejtěžší variantou testu byl scénář "Obnovené recese", který počítal s poklesem českého HDP na roky 2011 a 2012 o výrazných 1,85 procenta a se značným znehodnocením pohledávek za zadluženými zeměmi.
I za takto nepříznivého scénáře by české banky nezkrachovaly. Jedenáct z nich by "pouze" muselo navýšit svůj kapitál o 17 miliard korun, spočítali analytici ČNB. S nedostatkem kapitálu by se v tomto nejhorším scénáři potýkaly i kampeličky nebo některé penzijní fondy. Jako celek by ale finanční sektor odolal "široké škále rizik".
Evropské banky navyšovaly kapitál
Zdraví českých bank prověřuje hned několik testů. Letos v červenci to byly evropské testy. Test měl dva scénáře. První vycházel z oficiální prognózy ekonomického vývoje Evropské komise, zátěžový test počítal s hospodářskou stagnací a připravila jej Evropská centrální banka.
Z devadesáti prověřovaných bank by podle jeho kritérií jen osm nemělo dostatečný kapitál stanovený Evropským orgánem pro bankovnictví EBA. Prošly i matky čtyř největších českých bank. Podle ČNB je dán úspěch testu dán tím, že banky před ním navyšovaly kapitál. Kdyby to neudělaly, neprošlo by jich dvacet.
Kondici českého finančnictví navíc ještě před evropským testem proklepla zmíněnou červnovou prověrkou Česká národní banka.
ČNB provádí zátěžové testy od roku 2003. Jejich výsledky zveřejňuje v každoroční Zprávě o finanční stabilitě.
Banky by ustály i krachy fotovoltaiky
ČNB také koření svoje testy některými vnějšími nahodilými šoky (viz grafy). Poslední testy tak doplnila o předpoklad, že si banky v návalu optimismu vyplatí "nadměrné" dividendy, že se úvěry fotovoltaickým elektrárnám a developerům znehodnotí o polovinu a pohledávky za zadluženými státy s dluhem nad 80 procent HDP o třetinu.
České banky by podle ČNB tento vývoj ustály, i kdyby působily všechny tři šoky naráz, některé by se ale přiblížily hranici kapitálové přiměřenosti kolem osmi procent, pod kterou už je potřeba doplnit kapitál.
Kromě těchto makroekonomických testů provádí ČNB od roku 2009 také takzvané mikrotesty, v kterých prověřuje případné ztráty z úvěrů.
