Nikósie - Pokud vláda okamžitě nezavede další škrty, Kypr se evropské pomoci nevyhne. Podle agentury Bloomberg varovné hlasy Centrální banky Kypru sílí.
Vláda musí zakročit, jinak nás čeká žádost o finanční injekci eurozóny, stojí v dopise, který adresoval guvernér centrální banky Athanasios Orphanides kyperskému prezidentovi Demetrisovi Christofiasovi.
Současné škrty nestačí
Podle něj musí vláda provést další a ještě drastičtější škrty v rozpočtu, než schválila dosud. Všechna opatření je přitom nezbytné provést ihned, zdůrazňuje Orphanides.
"S každým dnem naší nečinnosti všechny problémy a rizika rostou, takže musíme jednat dnes a ne zítra," apeluje guvernér a dodává: "Za nerozhodnost, neshodu nebo prohlášení bez toho, aby se něco dělo, zahraniční investoři akorát trestají."
Podle zástupců kyperské centrální banky je země vystavena akutní hrozbě, že pokud nespustí masivní šetření, bude muset vstoupit do záchranného mechanismu Evropské unie.
Naposledy Kypr přijal soubor úsporných opatření 22. července.
Balíček zahrnuje například propouštění státních zaměstnanců v následujících pěti letech, snížení přesčasů nebo zvýšení sazby majetkové daně a daně z příjmu právnických osob.
Za problémy mohou výbuch a drahé dluhopisy
Na nebezpečí, že Kypr nezvládne uhradit všechny své dluhy, upozorňoval Orphanides již během července, před přijetím prvních vládních škrtů.
Obavy kyperských finančníků, že země vsé finanční problémy sama nevyřeší, zesílily především po výbuchu muničního skladu, k němuž došlo 11. července a který způsobil k poškození jedné ze tří elektráren na ostrově.
Havárie vedla k výpadku dodávek elektřiny a vody, ale také k navýšení očekávaného rozpočtového schodku za letošní rok o jednu miliardu euro (24,2 miliardy Kč) a snížení očekávaného ekonomického růstu na nulu.
Kromě toho Kypr již několik měsíců doplácí na úzké vazby s nezdravou řeckou ekonomikou - jednu třetinu aktiv kyperských bank tvoří řecký dluh - a na rostoucí výnosy z desetiletých dluhopisů, které v pondělí činily 10,54 procenta.
Tím, že překročily úroveň sedmi procent, což je pro finanční trhy pomyslná hranice, vyslala země invetsorům negativní signál. Ti totiž předpokládají, že dražší bondy země s nejvyšší pravděpodobnosít nezvládne splatit.
Pomoc eurozóny není jistá
Pokud Kypr eurozónu o pomoc požádá, stane se čtvrtou zemí v Evropské monetární unii (EMU), jejíž záchranu budou především Německo s Francií vyjednávat.
Doposud podala EMU záchrannou ruku Řecku, Irsku a Portugalsku. Těm poskytla dohromady 382 miliard euro (9,23 bilionu euro).
Záchrana Kypru by byla ve srovnání s desítkami až stovkami miliard zanedbatelným výdajem, jednalo by se méně než o pět miliard euro.
"Stalo by se to ale nežádoucím znamením, že se dluhová krize může v regionu šířit tím, že problémy jedné země zasáhnou i další trhy," upozorňuje agentura Reuters.
