Frankfurt - Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby pro 17 zemí měnové unie o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Přidala se tak k trendu zdražování peněz, které má zamezit celosvětově rostoucím cenám.
Podle kritiků tím ale může poškodit už tak trpící ekonomiky periférie eurozóny a urychlit rozpad EU na dvourychlostní spolek.
Boj proti rostoucí inflaci, který začal výrazněji v Číně a dorazil třeba už i do Polska, se dřív nebo později dostane i k nám. Analytici se pouze přou, jestli ČNB zvedne sazby - a tím pádem zdraží úvěry - o čtvrt procentního bodu už na jaře nebo až v létě.
Stejná sazba pro dvourychlostní eurozónu
Zvýšení sazeb z rekordně nízkého jednoho procenta je první v podání ECB skoro po třech letech.
Prezident centrální banky eurozóny Jean-Claude Trichet teď ale víc než kdy předtím čelil problému rozdílné síly zemí platících sice stejnou měnou, jejichž ekonomický výkon ale pokrývá rozsah od recese (Řecko) po solidní růst (Německo).
A to navíc pouhý den poté, co Portugalsko oficiálně požádalo EU o záchranu. Zvýšení sazeb totiž ještě víc zdraží dluhopisy, které už teď kvůli obnovené dluhové krizi Evropy letí vzhůru.
"Výsledkem může být, že zvýšení neúměrně poškodí Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko, zatímco nebude stačit k uštípnutí inflace, která ohrožuje Německo," shrnula dilema agentura Bloomberg.
Banka Credit Suisse už varovala investory, aby se zbavili svého podílu v akciích a bankách periférie eurozóny, částečně s odvoláním na avizované zvýšení sazby, které označila za chybný krok.
V Německu mezitím březnová inflace vzrostla na 2,6 procenta, nejvíc za dva roky.
"Obezřetné zvýšení" nemůže škodit
Belgičan Guy Quaden, jeden z nejdéle sloužících členů rady ECB, který 31. března odešel do důchodu, si ale myslí, že to nakonec dopadne dobře.
"Obezřetné zvýšení" sazeb podle něj ekonomickému oživení regionu neublíží, protože "jak růst, tak inflace jsou opět významně pozitivní."
Evropská centrální banka tak stojí na počátku boje s rostoucí inflací, kterou pohání drahá ropa a komodity (viz grafika).
"Před námi je celá plejáda vystoupení centrálních bankéřů z amerického Fedu v čele s šéfem Benem Bernankem," napsal v komentáři Jan Čermák z ČSOB. "Ti se přitom budou muset vyrovnat s tím, že ekonomika sílí a ceny se tlačí vzhůru. Rétorika pánů a dam z Fedu tak může být lehce přiostřená," dodal.
Kdy se přidá ČNB?
Brzy tak čeká zvýšení sazeb i Česko.
"Peněžní trh se v tuto chvíli přiklání k názoru, že ČNB zvýší v tomto čtvrtletí hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů," sdělil Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank, která však sama tipuje, že centrální banka sazbu zvýší až o čtvrtletí později.
"Ovšem vzhledem k fázi obratu cyklu sazeb ECB, vyšším cenám komodit a samotným výrokům členů ČNB nelze dřívější zvýšení rozhodně vyloučit," nechal si Brožka pootevřená zadní vrátka.
