Soukromé dálnice budou drahé. Kilometr za 1,5 miliardy

Karel Toman
9. 2. 2011 19:00
Za 346 kilometrů nových dálnic stavěných formou PPP má stát zaplatit 522 miliardy
Tohle ještě není nářek, ale pouze odpočinek Do prosince je na D1 práce nad hlavu. Co bude pak, je podle ministerstva "ve hvězdách."
Tohle ještě není nářek, ale pouze odpočinek Do prosince je na D1 práce nad hlavu. Co bude pak, je podle ministerstva "ve hvězdách." | Foto: Karel Toman

Praha - Skoro polovina ročního státního rozpočtu by měla za příštích 40 let padnout na pouhých 346 kilometrů nových dálnic, postavených nebo opravených formou PPP (více o PPP v boxu).

Počítá s tím alespoň splátkový kalendář PPP projektů takzvané Superstrategie rozvoje dopravní infrastruktury ministra dopravy Víta Bárty, který má deník Aktuálně.cz k dispozici. Ta plánuje formou PPP postavit a opravit silnice R1, R35 a dálnice D3 a D1.

Podle splátkového kalendáře zaplatí stát stavitelům PPP dálnic do roku 2054 celkem 522 miliardy korun. Kilometr takové dálnice přijde tedy státní pokladnu na 1,5 miliardy korun.

Co je PPP?

  • PPP je zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnerships) a ve světě se běžně používá.
  • PPP projekty využívají zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Pro uskutečnění PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost.
  • Například na Slovensku staví 52 kilometrů rychlostní silnice R1 za 1,7 miliard euro konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika. Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
  • Pro stát je to způsob, jak postavit nákladnou infrastrukturu, aniž by musel okamžitě vyplatit velkou sumu. Pro investora zase atraktivní forma bezpečné investice se solidní návratností.
  • Ďábel je ale skrytý v detailech a například Slovensko nakonec plán stavby dálmnice D1 formou PPP pro nevýhodnost zrušilo.

 

Jeden kilometr PPP dálnice tak podle propočtů Aktuálně.cz vyjde o 670 milionů korun dráž, než kilometr už tak předraženého úseku D8 z hranic s Německem do Ústí nad Labem, na který roku 2006 upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.

Jak se na věc dívá současný strážce státní pokladny, se těžko zjišťuje. "Panu ministru Bártovi jsem poslal několik stran připomínek. Nerad bych je projednával na stránkách novin dřív než s ním," řekl Aktuálně.cz k plánovaným PPP projektům Miroslav Kalousek.

Soukromá D1 by dnes nedrncala  

Jeho předchůdce a známý ostříž nad státní pokladnou Eduard Janota ale pochyby má. "Koncepci jsem neviděl, z ministerstva financí jsem tři čtvrtě roku pryč, nechci to nějak shazovat ani se k tomu vyjadřovat. Ale připadá mi to hodně."

Úředníci ministerstva dopravy poukazují na to, že ve vysoké ceně za kilometr není započtena jen stavba, ale i údržba a opravy po celých třicet let, kdy bude stát dálnici jejím koncesionářům splácet.

"To je zásadní rozdíl oproti realizaci stavby ze státních peněz, kdy předmětem veřejné zakázky je jen výstavba se zhruba pětiletou zárukou a zhotovitel tak není dlouhodobě motivován na kvalitě díla, které vystavěl," vysvětluje Denisa Vajskébrová z tiskového odboru rezortu dopravy.

"Kdybychom teoreticky D1 před 30 lety stavěli jako projekt PPP, nebyla by dnes D1 ve stavu v jakém je," ilustruje svůj argument.

Podívejte se, jak se staví PPP dálnice na Slovensku

Kritici ale tvrdí, že na financování PPP projektů se kromě stavebních firem podílejí z 90 procent banky, které na stavby dálnic půjčují ohromné peníze. Budování infrastruktury to oproti klasickým veřejným zakázkám citelně prodražuje.

Michl: Vykašleme se na PPP projekty

"Vykašleme se na PPP projekty," říká - vlastně proti zájmům svého zaměstnavatele - ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.  Podle něj totiž PPP projekty dál prodraží korupce. "Nevěřím, že je zvládneme transparentně a že v konečném důsledku stát ušetří," dodává. Podle něj není potřeba experimentovat s PPP, ale zprůhlednit veřejné zakázky, otevřít je co největšímu množství firem a zlepšit státní dohled na stavbami.

Současnou poptávku po PPP projektech je navíc podle slovenského analytika a bývalého konzultanta Světové banky Juraje Mesíka potřeba vnímat v kontextu evropské dluhové krize.

"Pravidla eurozóny tlačí na redukování rozpočtového deficitu státu na méně než tři procenta, to je ono známé maastrichtské kritérium. Minulé slovenské vlády si ale vymyslely, že toto kritérium obejdou tím, že dálnice, budou stavět formou PPP projektů, a náklady tak nemusí započítávat do státního deficitu. Eurostat a Evropská komise totiž vytvořily ,obchvat', který to umožňuje," řekl Mesík v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Rozhovor s Jurajem Mesíkem si můžete přečíst zde:

"Ano, to je pravda," potvrzuje Eduard Janota. "Je tam nějaká výjimka pro propočet dluhového závazku z pohledu Maastrichtu." Česko sice vstup do eurozóny zatím neplánuje, dodržet Maastricht se ale zavázalo.

"PPP rušíme, je to nejdražší možnost jak stavět dálnice, proto jsme projekty zrušily a budeme stavět za státní peníze," řekla před časem deníku Aktuálně.cz také slovenská premiérka Iveta Radičová.

Janota: Splácet by měli řidiči, ne stát

Podle Mesíka je PPP "dobrý" mechanismus, jak se zavděčit stavebním firmám hladovým stavět a v očích Evropské komise se přitom nezadlužit. Slovensko se za Ficovy vlády do dvou PPP dálnic pustilo, největší projekt - D1 - ale nová vláda pro předražení a podezření z korupce zrušila.

Jak moc firmám chybí zakázky ukázal podzim na stavbě D1

Z podobného důvodu jsou PPP projekty ošidné i podle Eduarda Janoty. „Je to jako každý dluh - někdo to bude muset zaplatit. Buď to bude samotný stát, což je špatně a o PPP projekt tak vlastně vůbec nejde. Nebo to bude uživatel dálnice, což je varianta o něco lepší. V každém případě vám nikdo nic zadarmo nedá."

V tom, jak se na nákladech za PPP dálnice bude podílet řidič, zatím ministerstvo dopravy nemá jasno. Podle úředníků je možné výhledově uvažovat o různých sazbách za různé úseky dálnic i o výkonovém zpoplatnění osobních aut - tedy o placení elektronického mýtného za ujeté kilometry, jako je tomu u nákladních aut.

Bartákův vojenský PPP hotel varuje

Naopak ekonom Unicredit banky Pavel Sobíšek si myslí, že i přes všechna úskalí je na PPP projekty vhodná doba. Považuje je dokonce za příležitost, jak může Česko ukázat, že "nepatří na úplný východ."

Podle Sobíška jsou PPP věcí politického rozhodnutí, zda stát aspoň zčásti svěří firmám úlohu, kterou by dělat neměl - stavět dálnice. 

"Já myslím, že by stát touto cestou měl jít, už jen proto, aby dokázal, že to je proveditelné i u nás."

Česko má v tomto ohledu co napravovat. Spornou a zřejmě předraženou stavbu hotelu formou PPP v Ústřední vojenské nemocnici za 5,5 miliardy podepsal náměstek ministra obrany Martina Bartáka po neprůhledném výběrovém řízení den před parlamentními volbami.

Jak má plánovaný hotel vypadat, uvidíte zde:

 

Právě se děje

Další zprávy