Praha - Nejen fyzické osoby a firmy budou moci v budoucnosti vyhlásit bankrot. Nově se tato možnost má týkat také obcí. Deník Mladá fronta Dnes informoval, že ministerstva vnitra a financí již chystají příslušný zákon.

Obce by po "zbankrotování" nesměly mít zaměstnance a musely by rozprodat majetek. Na situaci by pak ale doplatili i prostí občané. V návrhu zákona je podle listu například to, že by lidé museli v dotčené obci platit vyšší daně z nemovitosti se podílet na opravách chodníků.

"Předlužená obec bude muset předložit ministerstvu financí ozdravný program. Když se ho nepodaří do určité doby naplnit, do obce přijde nucený správce," řekl deníku náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu František Vavera. "Pokud i nucený správce konstatuje, že splacení obecních dluhů v rozumné době není možné, musí nastat insolvence," dodal.

Obec samozřejmě nemůže zaniknout jako firma nebo splácet dluhy jako člověk "do konce života". Řešením insolvence by tak mohlo být sloučení s jinou obcí. "Větší celek má lepší stabilitu, byl by to ale průlom do Ústavy," naznačil obtížnost takové změny Vavera.

Zainteresováni musí být i zastupitelé

Variantou je také ztráta možnosti obce řídit své záležitosti. "Několik let by o financích v obci spolurozhodoval někdo další, třeba větší obec nebo kraj," dodal.

Svaz měst a obcí zavedení "obecního bankrotu" vítá. "Volič by si měl uvědomit, koho volí, aby na to nedoplatil," řekl MfD výkonný šéf svazu Jaromír Jech. Většina věřitelů totiž zůstane neuspokojena a už dnes se stává, že ve volbách vyhraje bývalý starosta, který obec do potíží přivedl.

V novém zákoně by měl být zakotven i tvrdší postih zastupitelů, pokud se dopustí nesprávného postupu.

Loni klesly obcím příjmy z daní o desetinu a polovinu z 6244 obcí nějaké dluhy tíží. Ministerstvo financí zaznamenalo na konci loňského roku 44 předlužených obcí, což je o 18 obcí více než rok předtím. Jde zpravidla o sídla do tisícovky obyvatel.