Černý scénář pro euro: Libra v Irsku, marka v Německu

Karel Toman
23. 11. 2010 13:05
Odborníci se shodují, že euro nyní stojí v obtížnější situaci než při krizi v Řecku
Na nejmenších mincích v hodnotě jeden, dva a pět centů najdete tatranský štít Kriváň.
Na nejmenších mincích v hodnotě jeden, dva a pět centů najdete tatranský štít Kriváň. | Foto: Reuters

Praha - Evropská měna znovu ztratila půdu pod nohama. Euro vězí ještě v obtížnější situaci než při krizi v Řecku.

Renomovaní ekonomové, které redakce Aktuálně.cz oslovila, se však shodují: Spíš se Irsko vrátí k libře, než Německo k marce.

Eurozóně sice hrozí rozpad reálněji než dřív, spolek se mu ale stále může vyhnout, A i kdyby ne, konec eura to nutně neznamená. Přinejmenším ne všude.

Spolek 16 zemí platících eurem se může začít pozvolna drolit po pádu Portugalska, který v dohledné době někteří analytici očekávají. Nastalá panika by s sebou totiž mohla strhnout i Španělsko, podobně jako na jaře sklátila Řecko.

"To už by stavělo do popředí otázku, zda vůbec eurozóna v současném pojetí může přežít," domnívá se například ekonom UniCredit banky Pavel Sobíšek.

"Ti v klubu s eurem, co dluhy nezvládnou, pak půjdou z kola ven. Buď nuceně, nebo dobrovolně," shrnuje možný budoucí vývoj ekonom Raiffesenbanky Aleš Michl. "Euro může přežít - třeba v Německu, Francii, čistě pragmaticky proto, že je do něj nainvestováno jmění. Ale eurozóna - tak jak ji známe - bude pohřbena."

"To nebezpečí je tady od začátku a narůstá s každým karambolem, jaký teď předvedlo Irsko," připouští ekonom ČSOB Jan Bureš, i když podle něj stejně jako podle Sobíška není aktuální.

Euro zachraňovat nepotřebuje, státy ano

"Euro samotné zachraňovat nepotřebuje," souhlasí ekonom společnosti Partners a člen týmu NERV Pavel Kohout. "To se týká spíše ekonomik, které euro používají, aniž by pro to měly podmínky." Zemí, která do eurozóny nepatří, je podle něj například Irsko, kterému proto doporučuje řízený bankrot.

Finanční balík na záchranu členských zemí eurozóny má zkratku EFSF (European Financial Stability Facility) a je v něm vyčleněno 440 miliard eur.

Samotné Řecko s Irskem z tohoto mechanismu vytáhnou 80 respektive 60 miliard eur (zbytek jim půjčí Mezinárodní měnový fond). Záchrana Portugalsko by podle Telegraphu stála zhruba 50 miliard eur.

Vážné ekonomické problémy však řeší i mnohem větší Španělsko, kolik by potřeboval na záchranu své země Madrid, se zatím neví, bylo by to ale hodně.

O euru se rozhoduje v Portugalsku

"Záchranný balík není tak velký, aby mohl pomoci i velkým zemím eurozóny jako je Španělsko," vysvětluje Pavel Sobíšek. "To jsme ale napřed o dva kroky, které vůbec nemusejí přijít," myslí si ekonom, podle kterého se pomoci nakonec může vyhnout i Portugalsko, protože je na tom "o chlup lépe" než Irsko nebo Řecko.

Osud eurozóny teď proto vlastně nejvíc záleží právě na Portugalsku. "Finanční trhy mu neodpustí nic, co by mohlo jeho situaci zhoršit, například odpor proti úsporným opatřením" upozorňuje Sobíšek.

To samé proto platí i pro Španěly. "Španělský problém je relativně menší než irský. Za předpokladu, že budou dělat rozumnou hospodářskou politiku, mohou si pomoci sami, bez vnější pomoci," soudí Jan Bureš.

Podle něj se však Portugalsko pomoci nevyhne a je zde tudíž stále hrozba opakování řeckého scénáře, kdy se spekulativní investoři vrhli na jednu oběť. Tentokrát by to bylo Španělsko.

Španělsko si poradí bez pomoci. Snad

"To riziko tady určitě je. Nicméně v případě Španělska by to bylo daleko těžší," tvrdí Jan Bureš. Tamní finanční sektor je totiž mnohem zdravější než irský, a vláda má na jeho případnou sanaci rezervu.

Řešení, podle kterého by periférie eurozóny vyhlásila bankrot, zmenšila splátky svých dluhů a vzdala se eura, jak to konkrétně Irsku doporučuje ekonom Pavel Kohout, tak zatím nepřipadá v úvahu.

"Z politických důvodů je toto řešení nepřípustné," soudí Kohout.

 

Právě se děje

Další zprávy