ČEZ otočil kormidlo, dobyl zahraničí a vrací se domů

Karel Toman
9. 11. 2010 8:33
Za tři čtvrtletí roku vydělala firma 40 miliard, o 15 % méně než loni, ale víc, než se čekalo.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Firma ČEZ s tržní hodnotou skoro poloviny českého státního rozpočtu (viz graf), výrazně mění svou hospodářskou politiku. Na úterní prezentaci svých výsledků za třetí čtvrtletí roku 2010 se možná dozvíme více o tom, jak.

Firma, které za tři čtvrtletí tohoto roku vydělala 40,2 miliardy (podrobněji ZDE), chce totiž představit i něco ze svého nového plánu do roku 2015.

ČEZ před časem oznámil, že zastavil mohutnou zahraniční expanzi a začal "preventivně" šetřit - příštích pět let omezí investice skoro o 100 miliard z plánovaných 425 na 333.

Cenová a politická mapa, kterou ČEZ posledních osm let úspěšně proplul až mezi deset největších hráčů v Evropě (viz grafy), totiž dostala příliš bílých míst - od nečitelného vývoje cen elektřiny až po politická rozhodnutí ohledně emisních povolenek.

Důvodů, proč energetický koráb jménem ČEZ mění kurz, je několik, shrňme si je.

1. Nízké a nečitelné ceny elektřiny

"Před dvěma lety stála na trhu megawatthodina elektřiny 90 eur, dnes je to 47 eur," shrnuje expert na ČEZ, analytik společnosti Cyrrus Karel Hatlapatka.

Na tom, co se bude s cenami dít, se přitom experti nemůžou shodnout. 

"Tento nedostatek transparentnosti trhu činí velmi obtížnými kalkulace návratnosti našich investic. Naše růstové a investiční ambice budeme přehodnocovat," prohlásil proto počátkem září obchodní ředitel energetické skupiny ČEZ Alan Svoboda.

ČEZ už proto vycouval z několika projektů v zahraničí. Před časem upustil například od koupě 83 % akcií polské společnosti Energa zhruba za 34 miliard korun nebo od vstupu do německé firmy Staeg. Nedávno ohlásil omezení investic i v Bulharsku a Rumunsku.

Odložil ale například i svůj tendr na outsourcing datových center za deset miliard korun.

Týdeník Ekonom s odvoláním na zdroje z vedení ČEZ uvedl, že vyloučen není ani prodej některých zahraničních akvizic, například v Turecku, mluvčí ČEZu to ale Aktuálně.cz odmítl potvrdit.

2. Zdanění emisních povolenek

Emisní povolenky, z nichž ČEZ dostává miliardy na investice do čistších technologií svých elektráren, zdaní vláda příští dva roky 32 procenty, aby tak zkrotila růst cen elektřiny.

"Zatím ale nerozhodla co bude dál, a je tady riziko, že ČEZ povolenky zdarma mít nebude a že přijde výrazný podíl z balíku, který plánoval použít do investic," vysvětluje analytik.

ČEZ by podle analytické společnosti Patria za stávajícího modelu zdanění přišel do roku 2020 na povolenkách o 66 miliard korun.

3. Velké výdaje firmy

"ČEZ prochází kapitálově náročnějším obdobím," tvrdí analytik Hatlapatka.

Desítky miliard stál nákup celkem pětašedesáti zahraničních firem, další peníze pak společné zahraniční projekty, jako například tento:

Doma ČEZ chystá opravy elektráren Tušimice, Ledvice, Prunéřov, Počerady - řádově po 20 miliardách za kus - v zahraničí pak plánuje stavby paroplynových elektráren u Bratislavy a Budapešti, u polské Skawini nebo v tureckém Hatay.

Bere si úvěr skoro pět miliard korun na dostavbu svých fotovoltaických elektráren.

I po ohlášených úsporách tak firma příštích pět let utratí kolem 60 miliard korun ročně.

"Když to srovnáme s minulými lety, kdy se výdaje pohybovaly kolem 30 až 40 miliard ročně, jsou ta čísla pořád poměrně vysoká," upozorňuje Hatlapatka.

Plán na dostavbu dvou bloků Temelína a možná dalších v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích představuje za této situace zátěž o dalších 500 miliard.

"Nebyl by to zásadní problém, kdyby nebyly ostatní potíže, s kterými se musí ČEZ potýkat," vysvětluje Hatlapatka možný důvod, proč firma nedávno dostavbu jaderné elektrárny odložila řádově o léta.

ČEZ však odmítá, že by odklad Temelína měl souvislost s úsporami. Firma údajně vyhověla požadavkům uchazečů o zakázku, kterým se zdál čas na předložení nabídek krátký. ČEZ chce mít projekty co nejlepší, aby se pak neprodlužovala samotná stavba, zní oficiální verze odkladu.

4. Energetika je v útlumu v celé Evropě

ČEZ ale v Evropě není v podobných potížích sám.

"Trhy ztlumují v celé Evropě, včetně těch největších společností jako je E.on nebo Enel," vysvětluje Hatlapatka.

Teritoriální působnost skupiny ČEZ. Mapa převzata z Výroční zprávy ČEZ za rok 2009.
Teritoriální působnost skupiny ČEZ. Mapa převzata z Výroční zprávy ČEZ za rok 2009. | Foto: Repro Aktuálně.cz

Ohlášené úspory a změna strategie přitom podle něj mohou být jen jakýmsi oddechovým časem, dokud se nevyjasní trendy v cenách energie. Firma proto rozhodně neodkládá své velké plány spojené s jaderným boomem ve střední a východní Evropě, zejména v Polsku, na Slovensku a Maďarsku. Spíš pro ně hledá vhodné a finančně silné partnery.

"Jaderná elektřina je ve srovnání s jinými zdroji nejlevnější, takže uplatnění na trhu si najde, nanejvýš by vytlačila jiné, dražší zdroje, třeba plynové a uhelné," tvrdí analytik, podle kterého pozice ČEZu jako největší energetické firmy ve Střední Evropě ohrožena není.

Po omezení své zahraniční expanze se teď chce ČEZ podle svých prohlášení zaměřit hlavně na posilování na domácím trhu a na pestřejší nabídku - chce například posílit svůj podíl v teplárenství a dodávkách plynu.

"Určité body podnikatelského plánu do roku 2015 budou na úterní prezentaci hospodářských výsledků," řekl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

 

Právě se děje

Další zprávy