Praha - Gangsteři, drogoví dealeři a různé pračky špinavých peněz - všechny tyto skupiny se svým dílem starají o finanční stabilitu eurozóny. Jak? Především svou poptávkou po eurových bankovkách vysokých hodnot, tedy 200 a 500 eur.
Tyto bankovky dělají z eura stále více měnu pro síly šedé ekonomiky a pro ty, kteří v rámci byznysu obecně upřednostňují anonymitu, jak napsal ve svém reportu hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter. A vydávání bankovek, které samo o sobě skoro nic nestojí, je pro Evropskou centrální banku vyloženě ziskové.
Pětistovek přibývá raketovým tempem
Při zavádění eura do oběhu v lednu 2002 bylo uvolněno 30,8 miliardy eur v 500eurových bankovkách. Dnes je to zhruba 285 miliard eur, což znamená průměrný roční růst počtu 500eurových bankovek o 32 procent.
Celkem je tedy zhruba 35 procent eurových bankovek v oběhu té nejvyšší hodnoty, tedy 500 eur. Tuto bankovku přitom běžní spotřebitelé znají spíše z televize než z obchodů.
V roce 1998 si Američané dělali starost, že velké eurové bankovky budou konkurencí stodolarovce, nejvyšší americké bankovce. Velké částky v hotovosti měly být napříště výhodnější (co do hmotnosti a objemu) v eurech, ne v dolarech.
Europol přitom již mnohokrát potvrdil nález velkého množství eurových pětistovek v pneumatikách, obalech na potraviny a podobně, tedy na místech spojených například s pašováním drog.
ECB si myje ruce
ECB nechce komentovat, kdo velké bankovky používá. Samotná banka i vlády členských zemí eurozóny z vydávání nových bankovek těží, a to ve formě tzv. ražebného. To jde za členskými zeměmi, jakmile centrální banka pokryje své náklady na vydání bankovek.
A každé euro se hodí. Vždyť v boji s ekonomickou krizí ECB vydala stovku miliard eur za hodně nejistá aktiva, například řecké dluhopisy nebo půjčky bankám. Celkem jde až o bilion eur.
