Uherský Brod/Brno - Budovat v Česku protipovodňové hráze není nic jednoduchého, komplikované je především jednání s majiteli pozemků u řek a potoků.
Po lidech z Troubek a dalších obcích na střední a severní Moravě, kde už od roku 1997 marně čekají na to, zda se začnou budovat hráze zachycující vylitou vodu, se o tom nyní přesvědčili v Uherském Brodě na východě Moravy.
Město, kde voda z řeky Olšavy vystoupila ze břehů letos v červnu, chce totiž zvýšit pravou hráz na řece, na projektu se pracuje už od roku 2007. Výstavba hráze má stát bez peněz na výkupy pozemků asi 60 milionů korun.
Plány jsme přehodnotili
V cestě projektu ale stojí to, že město zatím nezískalo souhlas asi deseti vlastníků pozemků. Mezi nimi je i obchodní řetězec Tesco, který má na břehu řeky svůj hypermarket.
A to celý projekt vážně ohrožuje.
„Ministerstvo zemědělství podpoří pouze ty projekty, u kterých jsou vypořádány pozemky a je souhlas majitelů pozemků. To je ale kámen úrazu. V současné době máme souhlas asi patnácti vlastníků pozemků, schází nám ale dalších deset. Mezi nimi je i společnost Tesco, ta podmiňuje vydání souhlasu změnou územního plánu v lokalitě," uvedl v radničním měsíčníku starosta města Ladislav Kryštof.
Tesco chtělo původně u svého hypermarketu postavit čerpací stanici, s tím ale město kvůli protestům obyvatel nedalo souhlas.
Podle mluvčí společnosti Tesco Evy Karasové nyní firma plány na stavbu čerpací stanice přehodnotila, území u řeky Olšavy chce ale i nadále využívat. „Jednáme o nových plánech s městem. Rádi bychom lokalitu ještě více zatraktivnili pro obyvatele města i okolí a zpříjemnili jim nakupování," uvedla Karasová.
Podle Karasové není společnost proti stavbě protipovodňové hráze, konkrétní kroky a zda firma dá souhlas se stavbou hráze, neuvedla. „Protipovodňová opatření jsou důležitá, neboť se jedná o bezpečí obyvatel, ochranu majetku a města obecně," uvedla Karasová obecně.
Pozemky jsou problém
Místní politici se už ale na podobné případy raději připravilo. Zastupitelstvo tak raději výstavbu protipovodňové hráze na svém posledním jednání zařadilo mezi veřejně prospěšné stavby „Díky tomu bude možné potřebné pozemky vyvlastnit za náhradu," uvedl starosta Kryštof.
Problémy s výkupy pozemků mají i na dalších místech na Moravě. V jedné z částí Ostravy, v Žabníku by tak měla za zhruba na 130 milionů korun vzniknout protipovodňová hráz.
Stavět se měla už letos na jaře, výstavbu však zhruba o rok zdržely komplikace při výkupech pozemků od soukromých vlastníků.
I v Petrovicích u Karviné blokovaly podle tamního starosty nějakou dobu výstavbu hrází místní obyvatelé. Obec, kde záplavy bývají v rámci Moravskoslezského kraje nejčastěji, na účinnou ochranu proti povodním čeká již 16 let.
Povodí Odry do výstavby nových protipovodňových opatření přitom investuje v průměru až 250 milionů korun. "Letos plánujeme investice například 430 milionů korun," řekl mluvčí společnosti Čestmír Vlček.
Obchod u řeky
Dodal, že některé stavby i roky brzdily nároky vlastníků pozemků. "Někteří požadovali vysoké částky, jiní chtěli, abychom koupili celý pozemek, když jsme potřebovali jen část," vyjmenoval důvody průtahů Vlček.
Ani stavbu obchodů v lokalitách u řek není v Česku výjimečná. Obchod Kaufland tak třeba stojí v Krnově na území, kde byly před jedenácti lety asi dva metry vody. Proti stavbě protestovalo ekologické Hnutí Duha a zamítavé stanovisko vydalo původně i Povodí Odry.
"Krnov čeká na přehradu, kterou jim někdo politicky slíbil. Proto klidně staví v místech, kde bylo v roce 1997 nejvíce vody," řekl starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. "Je to proti zdravému rozumu. Všechny úřady nakonec ignorovaly, že stavba má být v záplavové zóně," dodal Ivo Dokoupil z Hnutí Duha.
