Praha - Malé obce, které dnes mohou plánovat svůj život sotva dál než na jeden rok dopředu, se zřejmě mohou začít těšit na lepší časy. Vládní koalice totiž chystá velké změny financování samospráv, které mají přilepšit právě jim a částečně i městům do sta tisíc obyvatel.
Zatímco hlavní město dnes dostane od státu z daní na jednoho obyvatele 4,7krát víc než nejmenší vesnice, po změnách by to mělo být jen 2,5 až troj násobně víc, což je v Evropě běžná hodnota.
"Konečně tak splníme Evropskou chartu místních samospráv, k jejímž všem bodům se dosud Česká republika nezavázala. Spolu s námi je takovou zemí v Evropě už jen Bělorusko," vysvětluje Petr Gazdík, poslanec a předseda strany Starostové a nezávislí, který spolu s TOP 09 prosadil změnu zákona o rozpočtovém určení daní do první kapitoly koaliční dohody, kde zabírá dlouhé tři odstavce.
Malá rozpočtová revoluce tak má dát obcím více nezávislosti na centrálních úřadech a zároveň zaručit, že už nebudou platit ze svého úředničinu, kterou si u nich objedná stát.
Vyplatí se víc nadmořská výška nebo délka silnic?
"Samospráva, která je neustále závislá na nějakých dotačních titulech a její starostové jsou nuceni obcházet ministerstva - to není samospráva," glosuje věc Gazdík. Teprve ohlašovaný zákon přinese podle něj občanovi naplnění ústavního práva na nezávislou samosprávu.
Kdo změny zaplatí?
Mezi města a obce mimo "velkou čtyřku" (Prahu, Brno, Plzeň a Ostravu) rozdělí stát až 20 miliard korun. Ty se podle Gazdíka získají hlavně zrušením části nepřehledné "džungle" národních investičních dotačních titulů, v kterých ministerstva přerozdělují celkem zhruba 80 miliard korun.
Zmíněných 20 miliard z těchto peněz se má ve státním rozpočtu převézt přímo do balíku, z kterého se rozdělují daňové příjmy obcím. Velké čtyřce, kde žije pětina obyvatel a z daní přitom dostává polovinu všech peněz na obce, se příjmy na stávající úrovni zhruba na tři roky zmrazí, dokud se rozdíl v příjmech na hlavu nezmenší.
Změní se naopak klíč, podle kterého se bude až o 20 miliard tučnější balík porcovat zbylým obcím. V úvahu připadá rušení nebo snížení váhy některých kritérií (například katastrální výměry obce), nebo zavedení kritérií nových (například rozlohy zastavěného území, nadmořské výšky, délky spravovaných silnic, ekologické zátěže nebo přítomnosti školy v obci).
Dotací jsou stovky, nikdo se v nich nevyzná
Zatímco dnes dostanou "nejchudší" obce z daní od státu ročně kolem sedmi a půl tisíce korun na obyvatele, rozdělením 20 miliard mezi zhruba osm milionů obyvatel Česka (bez velké čtyřky) by příjmy obcí posílilo průměrně o dva a půl tisíce korun na hlavu. Nejvíce diskriminované obce by si ale přilepšily i dvojnásobkem průměru.
Místo nahodilých a korupci podporujících dotací se tak obcím významně posílí relativně stálé příjmy. Nezávisle na centru tak budou moci lépe plánovat svůj rozvoj.
Podle Gazdíka by měl nový zákon platit od 1. ledna 2012.
"Je to reálný termín," tvrdí Ivan Černý, předseda finanční komise Svazu měst a obcí, která se na přípravě normy podílí spolu se Spolkem pro obnovu venkova a Sdružením místních samospráv. Za ministerstvo financí to opatrně to připouští i ředitel odboru financování územních rozpočtů Jan Zikl. "Bude to záviset na rychlosti jednání a dosažení konsensu," tvrdí. Nevyloučil ale ani o rok pozdější datum.
Podle koaliční dohody by se omezením dotačních programů ušetřilo na byrokracii. "O tom, co všechno je potřeba získat k národnímu dotačnímu titulu a kdo všechno to kontroluje bych mohl vyprávět hodiny," tvrdí Gazdík, poslanec a starosta Suché Lozi, malé obce na moravském Slovácku.
"Když jsme si vyžádali seznam dotačních titulů, vypracovávalo ho ministerstvo čtvrt roku," potvrzuje Černý, podle kterého vlastně nikdo nemá o národních dotacích kompletní přehled.
Vládci obecních dotací přijdou o místa
Podle Gazdíka tak stát může úředníky spravující zrušené dotační tituly propustit a starostové už u nich nebudou muset "leštit kliky". Kromě úspor se tak výrazně omezí korupční prostředí.
O cílech nového zákona včetně toho, že se na nich koalice v hrubých rysech dohodne, je tedy známo hodně. Skoro nic se ale naopak neví o tom, jak těchto záměrů dosáhnout.
"Který dotační titul zrušit a který zachovat, takové rozhodnutí jsme zatím neudělali," tvrdí Černý. Podle něj není také jistá částka dvaceti miliard, o kterou se mají rozpočty vesnic posílit a na které se Svaz shoduje s Gazdíkem.
"Nelze odhadovat případný způsob ani rozsah tohoto kroku, stejně tak jako dotační tituly, kterých by se týkal," potvrzuje za Kalouskovo ministerstvo ředitel Zikl. Podobné je to podle něj i s kritérii rozdělování peněz mezi obce. "Lze očekávat, že budou ještě předmětem rozsáhlých debat."
"Hodně práce" na přípravě podkladů pro novelu přitom už podle Gazdíka udělala komise, které je členem, a která při ministerstvu financí začala fungovat ještě za Kalouskova ministrování před necelými třemi lety. Velkou analýzu o financování obcí pro ni vypracovala Vysoká škola ekonomická.
Z ní například vyplynulo, že za práci svých úředníků, kterou si u nich objednala státní správa, dostávají některé obce zaplaceno jen 30 %, zatímco ty větší až 120 %. Exministr Janota už proto na doplacení těchto výloh poslal malým obcím a městům dvě miliardy.
Kalousek vzkazuje: hledá se shoda
Podle Gazdíka má nový zákon zaručit, že samosprávy budou od státu napříště dostávat zaplaceno všechno. "Každá samospráva dostane tolik prostředků, kolik samosprávných funkcí pro své občany vykonává - čím více funkcí, tím vyšší příjmy."
Podle ministerstva je ale analýza jen obecná a její výsledky pouze orientační. "To je mimo jiné důvodem, proč nebyla prozatím nalezena shoda na jednoznačné podobě změn," tvrdí ředitel Zikl.
Zákon o rozpočtovém určení daní bude tak podle Černého jedním z nejtěžších na koaličním seznamu. "S tím bych nesouhlasil," spoléhá však Gazdík hlavně na podporu "protikorupční strany přímé demokracie" - Věcí Veřejných.
