* Eurozóna už může napevno počítat se záchranným balíkem záruk ve výši 750 miliard euro * Slováci přispějí 4,5 miliardami, ale nepůjčí Řecku, schválil tamní parlament * Dohoda má přesto zpoždění, měla platit od 1. července
Bratislava, Praha - Slovensko, jediná ze zemí eurozóny, která aktivně bránila vzniku obřího záchranného balíku pro země v dluhové pasti, se nakonec připojí k takzvanému evropskému stabilizačnímu mechanismu. Tak je balík 750 miliard euro (přibližně 19 bilionů korun) nazýván.
Poté, co nová slovenská vláda schválila přistoupení k dohodě a smířila se s tím, že Slovensko přispěje částkou zhruba 4,5 miliardy eur (cca 112 miliard korun), tento plán "odklepl" ve středu také tamní parlament.
Naopak poslanci zamítli půjčku Řecku, kterému mělo Slovensko podle původních předpokladů poslat 800 milionů eur.
"Slovensko by uvítalo, kdyby se země EU více staraly o stabilitu svých financí. My jsme si v minulosti pomohli také sami a nejsme unii nic dlužni," komentoval záchranný plán při své návštěvě Prahy slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda. Nový šéf slovenské diplomacie tehdy uvedl, že jeho stát nechce komplikovat fungování EU, nýbrž vnést do evropské politiky odpovědnost. Vysvětloval tak rezervovaný postoj země k unijní sanaci řeckých dluhů.
Bez slovenského souhlasu by mechanismus nemohl začít fungovat. S balíkem jako částečnou pojistkou proti velkému zadlužení některých evropských zemí se počítá jako s už hotovou věcí, ale teprve po souhlasu parlamentu v Bratislavě se jí skutečně stal.
Pod tlakem Bruselu
Evropská komise vyvíjela na Slováky velký nátlak, aby přestali s blokádou balíku. Premiérka Iveta Radičová i ministr financí Ivan Mikloš byli ještě den před klíčovým rozhodnutím vlády (v červenci) na konzultacích s představiteli Evropské unie.
Slovensko má ale také podmínky, za kterých se zapojí do obranného valu eura. Radičová řekla, že se eurozóna musí domluvit na reformě bank, Eurostatu a ratingových agentur. V schváleném komuniké se také píše, že členové eurozóny, kteří se ocitnou v problémech, mohou s pomocí počítat jen v případě, že udělají vše, aby peníze nejprve získali na trzích.
Finanční záruky pro zadlužené
Europský stabilizační fond má vzniknout jako systém finančních záruk jednotlivých zemí eurozóny. Tyto záruky se mají využít v případě, že některá z členských zemí požádá o pomoc, jako se to už stalo v případě Řecka.
Původně Evrospké komise plánovala, že dohoda o balíku vstoupí v platnost dokonce už 1. července.
