České obce s řeckým ratingem: Pohoda i kolaps

Karel Toman
28. 6. 2010 6:10
Vesnicím s dluhy hrozí po volbách slučování, tvrdí starostka jedné z nich
Na řecké hranice je to 1754 kilometrů. Anebo mnohem blíž? (Ilustrační foto.)
Na řecké hranice je to 1754 kilometrů. Anebo mnohem blíž? (Ilustrační foto.) | Foto: Simona Holecová

Kounov, Měňany - To srovnání je už otřepané, ale doslova se nabízí: obec Kounov má "řecký" dluh i rating. A neví o tom.

"Je zadlužená celým jedním ročním rozpočtem," zdůvodňuje společnost Czech Credit Bureau (CCB), proč obci z Rakovnicka dala známku C mínus znamenající „vysoké riziko".

"Jak to? Ano, máme půjčku na vodovod," reaguje na informaci starostka ani ne pětisethlavého Kounova Dana Bechynská. "Proč bychom měli mít obavy? Vy mě děsíte."

Známku C mínus přitom vloni od CCB získalo 449 obcí v zemi. Hlavně kvůli ekonomické recesi a propadu příjmů z daní je to o 91 obcí víc než v roce předchozím. To je meziroční nárůst o 20 %.

Jednou z těchto obcí jsou také ani ne třísethlavé Měňany na Berounsku. Tamní starostku Stanislavu Sotlovou známka C mínus naopak vůbec nepřekvapuje.

Nestíháme splácet, hrajeme o čas

"Jsme ve skluzu se splátkami úvěru, dlužíme některým dodavatelům. Hrajeme o čas," tvrdí. Dopady krize se podle ní mohou promítnout už letos v komunálních volbách. V malých zadlužených obcích bude podle ní obtížné sestavit kandidátky.

"Mluvila jsem se starosty z okolí Tábora. Tam už v některých obcích mají obavu a dopředu přemýšlejí, ke které obci se přifaří," dodává.

Kounov ale podle starostky žádné potíže nemá.

"Všechno máme kryté. Naopak budeme dělat velké akce. Vloni jsme dělali opravu školky, letos máme naplánovanou opravu školy za osm milionů," tvrdí starostka.

Podle CCB má ale Kounov ve svém dalším hospodaření hned několik důvodů k obezřetnosti.

Až na jednu výjimku totiž hospodaření obce v posledních šesti letech končilo deficitem, dlouhodobě záporný je i výsledek hospodaření obce.

"Dalším negativem je skutečnost, že běžné výdaje znatelně převyšovaly běžné příjmy. Poměr běžných příjmů ku běžným výdajům dosáhl 63%," konstatuje zpráva CCB.

Není to extrémní dluh, ale je rizikový

Podle CCB také výrazně klesl poměr aktiv obce k jejím závazkům včetně krátkodobých bankovních úvěrů. "Výsledný ukazatel likvidity je velmi malý a tudíž rizikový," uvádí CCB.

Celorepublikový průměr zadluženosti obcí bez Prahy je 5845 korun na jednoho obyvatele. V Kounově to činí 18 tisíc korun. "Tato hodnota není sice extrémní, ale je zvýšená a již riziková."

Bankám obec v roce 2009 dlužila 9,2 milionů korun a její příjmy dosáhly téhož roku 9,6 milionů. "Vidíme, že obec je zadlužená celým jedním ročním rozpočtem," píše zpráva CCB.

Ve srovnání s běžnými příjmy obce (4,6 milionů korun) je dluh dokonce skoro dvakrát větší. Obec přitom měla na účtech jen 312 tisíc.

CCB podle mluvčího Jakuba Hynka svůj rating sestavuje z 20 finančních a sedmi nefinančních parametrů, které obce postupují ministerstvu financí.

C mínus? To se mi nelíbí

"C mínus? Nevím proč, z jakého důvodu? Já myslela, že zadlužené obce jsou ty, které něco prohospodařily," diví se známce od CCB starostka Bechynská. "My ale máme opravdu normální půjčku, kterou splácíme. Vůbec žádné problémy tu nemáme," tvrdí.

Na vodovod podle ní obci zbývá příštích 15 let splatit kolem sedmi milionů. Další krátkodobý překlenovací úvěr dvou milionů vymaže dotace, kterou obec podle ní získá v následujících dnech.

"To se mi nelíbí," zlobí se na špatnou a podle ní neobjektivní známku, kterou Kounov od CCB dostal.

"C mínus neznamená, že je obec před krachem. Indikuje ale její možné finanční potíže v budoucnu," oponuje mluvčí Hynek. "Ta metodika je prověřená, CCB ji používá řadu let, stojíme si za ní," dodává.

Takových obcí je teď přitom v Česku podle CCB 449. Jedna z nich, Měňany na Berounsku, už potíže cítí.

"Když si obec s dvoumilionovým příjmem vezme úvěr 20 milionů, je jasné, že to bude chvíli trvat, než to půjde do rozumných splátek," vzpomíná dnes starostka Stanislava Sotlová na projekt stavby obecní kotelny.

Měňany dnes splácí mezi 150 až 170 tisíci měsíčně. Tvrdě tak pocítily pokles daňových příjmů, který přišel s krizí.

"Dřív chodívalo z daní kolem dvou set tisíc, za poslední tři měsíce jsme se ale nedostali ani na stovku. Přišly vyloženě drobné," rekapituluje starostka.

Jak moc narostla neschopnost obcí splácet úvěry přitom není možné zjistit. Banky jako Komerční banka a ČSOB totiž zveřejňují vývoj nesplácených úvěrů jen za celý segment, ne za jeho jednotlivé podskupiny jako jsou firmy nebo právě obce.

Systém na kolaps

Kotelnu ale starostka hájí, přestože ji schválilo zastupitelstvo pod vedením jejího předchůdce. Až se za dva roky splátky sníží, začne podle ní naopak obci přinášet zisk. A navíc se vzduch v obci nedá v topné sezóně s okolními začazenými vesnicemi srovnat.

Problém vidí starostka jinde. A v kombinaci s dopady krize se podle ní projeví už v těchto komunálních volbách.

Obce před bankrotem

  • Bublava - Stohlavá víska s ročním rozpočtem čtyři miliony má dnes dluh kolem dvaceti milionů, firma Skanska se s ní soudí o dalších 19 milionů. Na několik nemovitostí obce byla uvalena exekuce.
  • Rokytnice nad Jizerou - v polovině devadesátých let  se tohle třítisícové městečko začalo zadlužovat. Stavba čističky, bytů a lanovky na Lysou horu přivedly Rokytnici k téměř čtyřsetmiliónovému dluhu, za který denně platila úrok kolem 90 tisíc. Část dluhu převzal stát, rozvoj obce se ale na mnoho let dopředu zastavil
  • Prameny - tahle vesnička na Karlovarsku se 140 obyvateli nadělala své dluhy také v devadesátých letech. Kvůli plánům na obnovu lázní obec vykoupila pozemky a pořídila drahé vrty. Úřady ale nakonec v chráněné krajinné oblasti nepovolily stáčírnu. Dluhy narostly na 30 milionů, které se splácejí dražbami tamního majetku a obec řídí úředník ministerstva financí.
  • Humburky - Vesnice s 326 obyvateli má dluh 15 milionů, který není schopna splácet. Královéhradecký kraj proto požádala o pětimilionovou dotaci na oddlužení, kraj jí nakonec v půli března poslal dva miliony. Do potíží se obec dostala kvůli příliš ambicióznímu projektu bytové výstavby.

"Systém není nastaven tak, aby obce měly třeba na kraji zdarma k dispozici služby typu právníka, daňového poradce, účetního a podobně. Pak se nemůžou divit, že tady jsou obce, které jsou předlužené. Byť i rozumnými věcmi," tvrdí.

"To, co se v legislativě změnilo za poslední čtyři roky pro obecní úřady, starosty a zastupitele, to je dneska na kolaps. To aby dělal primitiv, kterému nedochází, do čeho jde, nebo blázen. Protože inteligentní člověk do toho nepůjde," ulevuje si.

Stát totiž podle ní na malé obce "hází" stále víc administrativy jako jsou datové schránky, evidence obyvatel nebo Czechpoint. Jejich vykonávání už přestává být v silách malých obcí, jako jsou Měňany s 274 obyvateli, kde je funkce starosty "neuvolněná," to znamená, že není placená na plný úvazek.

Hrozí zhoršení úřadů

"Jsou kraje, které už ty potíže pociťují a kdoví jak to v těch volbách dopadne. Stát na malé obce tlačí takovým způsobem, že to vypadá, jakoby chtěl, aby se slučovaly. Mluvila jsem se starosty z okolí Tábora. Tam už v některých obcích mají obavu, zda tam sestaví kandidátku a dopředu přemýšlejí, ke které obci se přifaří," dodává.

Problémy ale nečíhají jen na malé obce.

Na silné vlivy, které samosprávám přetáhnou lidi, nedávno upozornily také auditorské společnosti PriceWaterhouseCoopers a KPMG. První varuje před blížící se vlnou odchodů zkušených pracovníků samospráv do důchodu. Druhá upozorňuje, že nedostatek peněz ve veřejných rozpočtech povede k odchodu schopných lidí do soukromé sféry.

"Důsledkem může být zhoršení kvality služeb," shodují se obě studie. 

 

Právě se děje

Další zprávy