Experti: Nepřehánějte šetření, nebo zkrachujete

Petr Holub
18. 5. 2010 7:30
Kdyby psal The Economist o České republice, musel by mluvit o premiantovi
Eduard Janota, ministr financí
Eduard Janota, ministr financí | Foto: Jan Langer

Praha - Není možné jen šetřit, musíte také myslet na ekonomický růst, připomínají světoví experti i České republice. "Pokud zadlužené evropské země neuváženě přistoupí na německý požadavek brutálních rozpočtových škrtů, může je to odsoudit k deflaci a stagnaci," varuje hlavní komentář týdeníku The Economist.

Kdo exportuje, nezemře

Německo je z pohledu Economistu zemí, která si může rozpočtové úspory sama dovolit a logicky je potom žádá po ostatních. V první řadě po Řecku, jehož dluhy bude muset zaplatit.

Německý rozpočtový deficit se pohybuje v krizových letech 2009 i 2010 pod hranicí šesti procent HDP. Rizika zadlužování přitom snižuje stále rostoucí přebytek zahraničního obchodu, ze kterého je možné státní dluh financovat.

"Země jako Německo, Belgie, Nizozemsko a Finsko mohou sloužit jako vzor pro ty země, které reformují svůj rozpočet snahou o přísnější kontrolu rozpočtových výdajů a větší podporou exportního průmyslu," vysvětlují správnou cestu z rozpočtové krize experti z Economistu.

Kdyby britský týdeník Českou republiku nepřehlížel, musel by ji zařadit do seznamu vzorných zemí, kterým zachrání rozpočet vývoz průmyslových výrobků. Paradoxně může právě Česko posloužit jako příklad země, kde rozpočtové úspory ekonomický výkon vážně poškozují.

V rozpočtu mezi pěti premianty

Německo předstihlo Čínu a opět se může chlubit nejvyšším přebytkem zahraničního obchodu na světě. Vzhledem k výkonu své ekonomiky se mohou s Německem měřit pouze čtyři evropské země. Vedle již jmenovaných právě Česko s měsíčním přebytkem přes půl miliardy eur. Pozice Česka se zlepšila v posledních měsících, protože je vedle Nizozemska jedinou ze silných exportních zemí, která obnovila výkon svého vývozu na předkrizovou úroveň.

K pozitivním důsledkům patří i to, že se zlepšuje dostupnost zahraničních úvěrů. Státní dluhopisy pro Českou republiku, která není v eurozóně, zdražuje kurzové riziko koruny. Proto si na podzim 2008 půjčovala s vyšším úrokem, než všichni členové Evropské měnové unie. Dnes má Česko přístup k lacinějším úvěrům než Řekové, Irové, Portugalci, Španělé, Italové, Slováci a Slovinci. Horší podmínky než Česko má také Velká Británie.

Úroková sazba pro české dluhopisy se za poslední rok snížila o 1,2 procentního bodu, nejvíc v celé Evropské unii.
Exportu a nižším úrokům pro státní půjčky napomáhá i politika České národní banky, která snižuje své úrokové sazby průměrným tempem o procento ročně.

Ve spotřebě mezi třemi nejhoršími

Česko má rozpočtové potíže, patří však k nejmenším v Evropské unii. Záchranu rozpočtu přitom slibují všechny politické strany.
Proti hrozbě deflace a zamrznutí celé ekonomiky však ve volebních programech neexistuje žádný recept. Přes všechny exportní úspěchy přitom Česku tato rizika hrozí nejvíc v celé Evropě, pokud se nepočítají dvě z pobaltských zemí.

Ukazují to aktuální data. V prvním čtvrtletí vyrostl český export proti loňsku desetiprocentním tempem a to nemá v Evropě obdoby. Není to však vidět na ekonomickém růstu, který je pod evropským průměrem. Výkon sráží neobvyklý pád domácí poptávky.
Letos v prvním čtvrtletí zaznamenalo české stavebnictví největší propad v celé Evropě. V první řadě poklesl zájem o stavbu nových bytů.

Klesá i obrat maloobchodu. Hůře jsou na tom proti loňsku jen Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a Rumunsko, vesměs země, které tvrdě zasáhla krize.

Pokles poptávky dokumentuje i nízká inflace. Přes zvýšení daně z přidané hodnoty nedosahuje ani procenta. Nižší růst cen zaznamenali jen ve třech zemích: Irsku, Litvě a Lotyšsku.

 

Právě se děje

Další zprávy