Češi jsou přeborníky ve snižování daní, zjistila OECD

Petr Holub
11. 5. 2010 16:05
Dvě děti znamenají poloviční daně a manželky patří k plotnám - to vyplývá z českého daňového systému.
Mít děti se v Česku vyplatí - alespoň pokud jde o daně
Mít děti se v Česku vyplatí - alespoň pokud jde o daně | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Pokud jde o daně, drží Češi hned dva světové primáty: kromě Lucemburska žádný jiný stát tolik nezvýhodňuje rodiny s dětmi a nikde jinde se tolik nevyplatí, aby manželka zůstala doma a nešla do práce.

Vyplývá to ze studie OECD, která zkoumala daňové zatížení ve světě.

Podle této studie vyspělé státy v boji s krizí snižovaly daně z příjmu a sociální pojistné. V Česku se přitom vedle Švédska, Turecka a Nového Zélandu snižovaly nejvíc.

"Není ovšem jisté, jestli se stejný trend udrží i letos, protože tomu brání stav rozpočtu v jednotlivých zemích," upozorňují experti Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

Největší výhody rodinám

Daně resp. sociální pojistné se běžným rodinám loni zvýšily jen ve Spojených státech, Švýcarsku, Irsku a na Islandě, tedy v zemích, kde patří i nadále k nejnižším. Do stejné kategorie patří Španělsko, kde se však výrazně snížily v předchozích letech.

České rodiny mají i přes loňský pokles průměrné daně. Jejich sazba se však výrazně liší podle složení domácnosti.

Domácnost jednotlivce s průměrnými příjmy platí deváté nejvyšší daně z třiceti zemí OECD. Vyšší sazby jsou v Belgii, Maďarsku, Německu, Francii, Rakousku, Itálii, Švédsku a Finsku.

Domácnost manželů se dvěma dětmi má naopak jedenácté nejnižší daně. V Evropě mají nižší sazby Švýcaři, Irové, Lucemburčané a Islanďané.

Dvě děti = poloviční daně

Studie OECD odhaluje, že žádný jiný daňový systém tolik nezvýhodňuje rodiny s dětmi (až na zmíněné Lucembursko). Pokud se sečte daň z příjmu a sociální pojistné, platí čtyřčlenná rodina proti osamělému daňovému poplatníkovi poloviční sazbu.

V mírnější podobě platí stejné pravidlo ve většině středoevropských států (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovensko, Belgie) a v liberálních zemích jako jsou Spojené státy, Irsko a Island.

Naopak země známé vysokou podporou rodiny v čele se Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Francií nedotují rodiny odpouštěním aní, ale rozsáhlou nabídkou sociálních služeb.

Manželky k plotnám

Češi zároveň nejvíc zvýhodňují rodiny, kde manželka nepracuje a zůstává s dětmi v domácnosti. Pokud žije čtyřčlenná rodina z jednoho průměrného platu, odvádí z něho státu pětinu. Když jde pracovat i manželka za dvě třetiny průměrného platu, odvádí rodina státu třetinu z toho, co vydělali oba manželé.

Daňovou progresí trestají pracující manželky také daňové systémy ostatních středoevropských států v čele s Německem a Slovenskem, oproti Čechům je však jejich přísnost zhruba poloviční.

Švédským, finským, nizozemským, francouzským či britským rodinám se po nástupu manželky do práce daňové sazby nezvyšují.

Stát místo manžela

Českému státu nejde tolik o udržení rodiny, ale o hmotné zajištění matek a dětí. Dokazuje to srovnání daňových sazeb pro bezdětné osamělé ženy a pro ty, které mají děti.

V zemích, kde chrání tradiční rodinu, jako jsou Turecko, Řecko, Polsko a Španělsko, se osamělým matkám daně nesnižují. Česká republika však patří ke státům s největší ambicí nahradit osamělým ženám manžela. Osamělá žena s dítětem má proti bezdětné třetinovou daňovou sazbu.

Obdobnou politiku sledují anglosaské země, Nizozemsko a Dánsko.

Česko spojuje konzervativní německý model s liberálním přístupem Anglosasů. Proto zdejší daňový systém skrývá paradoxy. OECD vypočetlo, že čtyřčlenná rodina, kde má muž průměrnou mzdu a žena dvě třetiny průměru, odvádí státu 34 procent. Pokud ovšem neuzavřou manželství, platí státu ze své mzdy o tři procentní body méně.

Progrese se zvyšuje

Daňová progrese pro rodiny s dětmi patřila podle výpočtů OECD k největším na světě už před deseti lety. Nic na tom nezměnily daňové reformy Špidlovy a Topolánkovy vlády. Všem rodinám se jenom snížila daňová sazba o 2,5-3 procentní body. To je o něco víc, než průměr OECD.

Zavedení rovné daňové sazby před dvěma lety neodstranilo v Česku daňovou progresi ani u jednotlivců. Je sice menší, než v průměrné zemi OECD, v průběhu let se však zvyšuje. Před deseti lety platil zaměstnanec s platem o dvě třetiny nad průměrem o 3,5 procenta vyšší sazbu, než zaměstnanec s platem na dvou třetinách průměru.

Loni měl zaměstnanec s lepším výdělkem sazbu o 6 procent vyšší.

 

Právě se děje

Další zprávy