Česká miliardová záchrana pro Lotyšsko bude asi menší

Karel Toman
11. 3. 2010 17:25
Prvních 100 milionů euro už mělo být v Lotyšsku, vlády ale jednají o podmínkách
Lotyšská půjčka... Ilustrační snímek
Lotyšská půjčka... Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Praha - Česká půjčka Lotyšsku nabírá zpoždění. Podle původních odhadů měla být smlouva podepsána do konce loňského roku. Prvních 100 milionů eur mělo odejít počátkem roku letošního. Nestalo se tak.

Navíc Češi půjčí Lotyšsku možná jen polovinu z původně zamýšlených 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun). Při dnešních interpelacích to ve sněmovně řekl ministr financí Eduard Janota.

Ministr, který odpovídal na interpelaci poslance KSČM Václava Exnera řekl, že v úterý bude jednat se svým lotyšským protějškem.  Hovořitprý  budou jen o stovce milionů eur. Důvodem je to, že zákon, který kvůli pomoci Lotyšsku schválil český parlament, počítal s výplatou 100 milionů eur loni a stejné částky letos.

"Smlouva zatím podepsána nebyla, jednání o podmínkách úvěru nebyla ukončena," vysvětluje tiskový mluvčí rezortu Ondřej Jakob.

Ze svého závazku podle něj Česko vycouvat nechce. "S úsporami v rozpočtu to nemá nic společného, v tuto chvíli probíhá příprava úvěrových podmínek budoucí půjčky," ujišťuje mluvčí.

Půjčku ministři řešili na Ecofinu

Pomoc Lotyšsku

Kdo půjčí a kolik?

  • Evropská komise - 3,1 miliardy
  • Severské země včele se Švédskem - 1,9 miliardy
  • Mezinárodní měnový fond - 1,7 miliardy
  • Světová banka se 400 milionů
  • Česká republika - 200 milionů
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj 100 milionů
  • Polsko - 100 milionů
  • Estonsko - 100 milionů

Kdo už půjčil a kdy?

  • Evropská komise - 600, 29.12.2008
  • Evropská komise - 1000, 25.02.2009
  • MMF - 200, 31.08.2009
  • EBRD - 100, 03.09.2009 a 11.09.2009
  • Světová banka - 200, 04.11.2009
  • MMF - 200, 19.02.2010
  • Evropská komise - 500, 11.03.2010

(Zdroj: Ministerstvo financí Lotyšska, sumy jsou uvedeny v milionech euro

"Ministři obou zemí Einars Repše a Eduard Janota měli ohledně půjčky a k ní potřebných kroků dobrou diskusi na únorovém setkání Ecofin. Komunikace probíhá i na expertní úrovni," sdělila Aktuálně.cz mluvčí lotyšského ministerstva financí Baiba Melnaceová.

O důvodech zdržení ale ministerstva víc prozradit nechtějí. "V tuto chvíli bychom to neradi komentovali," tvrdí Jakob. "Jakmile bude návrh dohody hotov a potvrzen oběma stranami, budeme moci sdělit více," dodává Melanceová.

Oproti původním plánům česká půjčka nabírá mírné zpoždění. "Smlouva by měla být podepsána oběma premiéry do konce roku a předpokládáme, že první část půjčky - za rok 2009 - by měla být převedena na účet lotyšské vlády na přelomu roku," řekl Jakob Aktuálně.cz počátkem prosince.

Podívejte se, jak vypadala krize v Lotyšsku před rokem

Skluz mají i ostatní

Česko ale není "ve skluzu" samo. Ani nordické země, Estonsko a Polsko své části půjček ještě neposlaly.

Zpoždění zároveň pobaltskou zemi nijak neohrožuje. Podle lotyšského ministerstva financí přišly na účet tamní vlády platby od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) (vizte box).

Pomoc krizí těžce zkoušené pobaltské zemi ve výši 7,5 miliardy euro schválily mezinárodní instituce a Evropská unie koncem roku 2008. Celkem 200 milionů euro (asi pět miliard korun) z této částky tvoří příspěvek Česka. Peníze jsou na účtu českého ministerstva financí vyčleněny od května 2009.

Bezúročná půjčka je hrazena z vládních dluhopisů a podle předchozích informací ministerstva financí ji bude Lotyšsko splácet sedm let. A to včetně našich nákladů na vydání dluhopisů a dluhovou službu. Podle ministerstva financí tak na půjčce tratit nebudeme.

Česko patří ve skupině věřitelů Lotyšska k těm nejštědřejším (viz box). Nejvíc zemi půjčí EU spolu se Švédskem. To má totiž v oblasti své zájmy, právě jeho banky totiž Lotyšku masivně půjčovaly, velká část z jejich peněz je ale kvůli propadu lotyšské ekonomiky nedobytná.

Levný a zdravý nákup Lotyši vždy najdou na jedné z největších tržnic světa

Aby Lotyšsko mezinárodní půjčku získalo, muselo sáhnout k velmi tvrdým úsporným krokům. Snížilo například platy státním zaměstnancům a zavřelo několik škol a nemocnic.

 

 

 

Právě se děje

Další zprávy