Brno - "Tahle věc pomohla nahodit systémy v letadle, které vloni zázračně přistálo na řece Hudson. Od zachráněných pasažérů jsme pak dostali děkovný dopis," připomíná hrdě mladý muž v obleku a rukou se opírá o neforemnou černou krabici. "To je řídící jednotka proudových motorů. Pro tohle v Brně vyvíjíme software a částečně i hardware," dodává.
Jsme v salonku velkého vývojového střediska, které v pondělí otevřela v Brně-Slatině firma Honeywell. Třípatrová budova ze skla a oceli bude jedním z největších středisek vývoje turbodmychadel na světě. Vyvíjí se tu ale třeba i materiály pro brzdy aut a zmíněná avionika letadel.
Nové centrum Honeywell nebo třeba 2400 lidí pracujících v Králově Poli pro IBM - to vše je jen slabou předzvěstí toho, co Brno čeká. V příštích třech letech se z něj totiž pravděpodobně stane hlavní město inovace České republiky i střední Evropy (viz box).
Honeywell přitom ukazuje, že nová "znalostní" ekonomika, kterou Brno cílevědomě buduje, je odolnější než ta stará, jak ji u nás známe v podobě skláren a automobilek.
"V roce 2003 jsme tu začínali se dvěma inženýry," vzpomíná prezident divize Honeywell Technology Solutions Krishna Mikkilineni. V novém vývojovém centru už našlo práci 700 inženýrů, v sousední továrně Honeywell pracuje kolem 600 lidí a firma věří, že v příštích třech letech dá v areálu práci dalším až třem stovkám expertů. V Brně přitom už teď pracuje přes polovinu z tří tisíc lidí, které Honeywell v Česku zaměstnává.
"Honeywell je jedna z firem, které vytvářely pracovní místa i v krizi," shrnul to náměstek brněnského primátora Martin Ander. "Krize nás zasáhla, úroveň investic do vývoje jsme ale nesnížili," dodal prezident Mikkilineni.
"Mám tady tým, který má za úkol, aby benzínové turbo reagovalo hned po sešlápnutí plynu. Víc říct nesmím," potvrdil vývojář Jeffrey, že Brno se dostává na samou špici závodu o globální hospodářský úspěch, který se teď měří právě pokrokem v technologiích.
"Kvůli přísnějším emisím a úsporám paliva čeká trh s turbodmychadly až 40% růst," je přesvědčen šéf dopravních systémů Honeywell Alex Ismail. "Pupkem" tohoto globálního boomu se tak podle něj stane právě podnik v Brně-Slatině, a to navzdory útlumu automobilového průmyslu.
"Skoro polovina doktorů a kandidátů věd, kteří u nás pracují, tu začínala na letních stážích, které jsme jim nabídli," vzpomíná šéf české pobočky Honeywell a místopředseda vládní Rady pro výzkum a vývoj Jaroslav Doležal. Vývojáři ze Slatiny tedy nesbalí krám tak snadno jako montovny typu Hitachi, po které v Žatci zůstalo 800 nezaměstnaných.
Model úspěchu Honeywell chce Jihomoravský kraj potvrdit na grandiózních projektech jako CEITEC, CERIT nebo ICRC (viz box), které z mají Brna udělat středoevropské centrum nanotechnologií, biotechnologií, počítačové a telekomunikační inovace nebo molekulární medicíny.
"Máme vizi stát se nejinovativnějším regionem České republiky a patřit mezi prvních 50 nejinovativnějších regionů EU," prohlásil vloni v listopadu hejtman Michal Hašek. Krajský biotechnologický inkubátor INBIT tehdy zrovna dostal cenu za nejlepší nemovitost pro podporu inovativních technologií.
K Haškem zmíněné vizi se Brno prokousává přes deset let. Porevoluční transformace českého hospodářství totiž potopila mnoho tamních průmyslových podniků.
"Zlom nastal koncem devadesátých let s přípravou na čerpání evropských fondů," vysvětluje ve středisku Honeywell Marie Zezůlková, vedoucí kanceláře strategie města z brněnského magistrátu. Plán na "moravské Silicon Valley" tehdy dostal první obrysy.
"Hlavním iniciátorem se stalo Jihomoravské inovační centrum (JIC) založené roku 2003," vzpomíná Zezůlková. Od té doby v Brně zakotvily firmy jako Infosys BPO, Progeon či Logica, zrodily se tu i firmy jako Y Soft, jejíž zakladatel Václav Muchna dostal roku 2006 titul Začínající podnikatel roku.
Koncem roku 2006 radní sepsali dokument Strategie pro Brno i s koncepcí ekonomického rozvoje města. Na její tvorbě a aktualizaci se podílejí místní vysoké školy a přední podniky včetně Honeywell. Brno tak chce v nejbližších letech po vzoru Silicon Valley propojit vědu a výzkum svých šesti univerzit s moderním průmyslem a využít navrch tradice svých mezinárodních veletrhů.
"Česko se dívá dopředu. Chce vědu, výzkum a špičkové technologie. Chce dělat něco vzrušujícího," ocenila v pondělí novou tvář českého hospodářství Chargé d'affaires amerického velvyslanectví Mary Thompson-Jonesová. "Zvlášť Brnu patří uznání, že tuhle vizi prosazuje," dodala.
Diskuze: Za tři roky bude Brno hlavní město naší nové ekonomiky
18:05 |
Latvala potěšil finské fanoušky. Vyhrál domácí rallye
17:56 |
Slavia se dočkala první výhry. Boleslav srazil Vlček
17:00 |
Foto: Tak získal Vettel čtvrté pole position v řadě
17:00 |
V Krkonoších začali kosit kleč, aby nezahubila květenu
16:35 |
Požáry v Rusku se dál šíří, ohrožují na 200 měst
15:50 |
Trefilov: Hašek je reklamní tah. Program KHL ho unaví
1999 – 2010 © centrum holdings O nás | Volná místa | Reklama | Všeobecné podmínky | Nápověda
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.
× zavřít