Praha - V době, kdy čtete tento rozhovor, vysedá možná Miroslav Kollár z letadla na letišti ve Washingtonu, kde po neděli nastupuje do funkce poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Mimochodem v nedávném mezinárodním hodnocení označili piloti právě toto letiště kvůli obtížnému přistávání mezi střeženými vzdušnými prostory vládních budov za jedno z deseti nejstrašidelnějších na světě. Miroslav Kollár si bude muset na krkolomná přistání zvyknout. Jak popisuje v následujícím rozhovoru, budou popisem jeho práce i časté mise do Česka.
Zkrachuje plán MMF na záchranu východní Evropy? Ohrozí to Česko? Co krize změní na fungování kapitalismu? Více čtěte v druhé části rozhovoru, který Kollár s Aktuálně.cz vedl z časových důvodů po mailu. Narozdíl od první 'domácí' části je tento díl interview zaměřen více na zahraničí.
A.cz: Lotyšsko minulý týden schválilo velmi přísný rozpočet, aby dostálo požadavkům půjčky od MMF. Přísnost MMF vůči tomuto pobaltskému státu kritizoval například i legendární investor a filantrop George Soros, podle kterého mohou vynucené škrty naopak lotyšskou ekonomiku oslabit. Není podle Vás tato tvrdost vůči Lotyšsku ze strany MMF kontraproduktivní?
Kdo je Miroslav Kollár?
- Bankovní rada České národní banky před časem rozhodla o jmenování Ing. Miroslava Kollára, M.A. (28) na pozici poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu.
- Miroslav Kollár působil od roku 2005 v České národní bance na pozici poradce člena bankovní rady.
- Kollár vystudoval finance na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a mezinárodní ekonomii na Staffordshire University v Anglii a University of Antwerp v Belgii. Účastnil se stáží v Bank of England, Mezinárodním měnovém fondu, a Banque de France.
- Na Národohospodářské fakultě VŠE vedl bakalářské semináře a posléze bakalářské práce. Krom toho se věnuje i odborné publikační činnosti. Zatím posledním příspěvkem je společná práce s kolegy z ČNB Janem Cimburkem, Lubošem Komárkem a Pavlem Řežábkem v prestižní CESifo DICE Report německého Institute for Economic Research o aktuálním tématu restrukturalizaci bankovních bilancí.
Lotyšský HDP propadl ve třetím čtvrtletí letošního roku o 18,4 % a míra nezaměstnanosti v září stoupla až na 19,7 %. Příslib půjčky od MMF a EU odvrátil potřebu značné devalvace lotyšské měny. I přesto, že MMF původně Lotyšsku doporučovalo devalvovat svoji měnu, posléze pod tlakem Lotyšska a Evropské komise ustoupilo. Lotyšsko je čistým importérem a devalvace by proto neměla v tomto případě ony žádané pro-exportní dopady. Naopak, domácnosti a podniky, které jsou v Lotyšsku silně zadlužené v zahraničních měnách by takovouto devalvací významně utrpěly, což by mohlo mít dopad na další pobaltské ekonomiky nebo i na skandinávské banky, které v tomto regionu působí. Lotyšsko má svoji měnu navázanou na euro, a proto je náchylnější na vznik vnějších nerovnováh. MMF má mimo jiné za účel zachovat globální finanční stabilitu a napomáhat v boji proti globálním nerovnováhám, nemůže však být brán jako věřitel poslední instance.
Lotyšské veřejné finance stály na optimistickém předpokladu vysokého hospodářského růstu. Lotyšsko bylo do krize považováno za pobaltského tygra. Bohužel ekonomická krize znamenala pokles hospodářského růstu, a tím pádem pokles příjmů státního rozpočtu, který byl v nedávných dobrých časech málo vyrovnaný. Na druhou stranu je však čas krize pozitivní v tom, že zde existuje větší politická i občanská vůle provádět tvrdší opatření na reformu jak veřejných financí tak i dalších aspektů hospodářské politiky státu.
A.cz: Ukrajina a Rumunsko možná nesplní podmínky pro získání úvěru od MMF kvůli rozhádanosti tamních politických elit. Ukrajinský prezident natruc premiérce i MMF zvýšil v zemi minimální mzdy a důchody a tím i schodek rozpočtu. V Rumunsku zase opozice svrhla vládu. Jak vážný problém bude mít region východní a střední Evropy, pokud země podmínkám úvěru nedostojí?
Volby v Rumunsku jsou v listopadu a prezidentské volby na Ukrajině v lednu. Dle mého názoru je ještě předčasné mluvit o nesplnění podmínek pro získání úvěru od MMF, tomu budou ještě bezesporu předcházet rozsáhlá politická jednání. Samozřejmě, pokud by k nesplnění podmínek pro získání úvěru od MMF došlo, mohlo by to mít dopad na region nových členských států EU včetně Ukrajiny atd.. V tomto kontextu si však kladu i za svůj osobní cíl mého působení v MMF, aby se více diferencovalo mezi těmito státy. Jak již několikrát komunikovali představitelé českých autorit, ekonomická struktura a hospodářská politika ČR nebo i Polska a Slovenska je diametrálně odlišná od Rumunska nebo Ukrajiny. Naštěstí, jak vidíme z vývoje na trhu vládních dluhopisů nebo úvěrových derivátů, investoři už jsou více sofistikovaní a jsou schopni rozlišovat mezi těmito zeměmi.
A.cz: Jmenujte jednu věc, kterou podle Vás současná globální krize na fungování kapitalismu zásadně změní a proč?
Dle mého osobního názoru současná krize není krizí kapitalismu, ale krizí špatné politiky. Selhal jak dohled nad kapitálovými trhy, tak měnová politika orientovaná na úzce definovanou cenovou stabilitu, která udržovala dlouhodobě nízké úrokové sazby, a tím podpořila vznik bublin napříč celým spektrem aktiv. Je jasné, že tržní mechanizmy na tyto stimuly reagují a hledají v nich ziskové příležitosti. Cítím však, že ideologie svobodné ekonomiky je dnes ohrožena ve světle toho, že se nesprávně zaměňuje příčina s důsledkem. Lidé přestávají věřit síle trhu a obracejí se znovu více na stát, což si myslím, že je neblahé dědictví současné krize. Lidé se na jednu stranu ze svých chyb učí ale na druhou stranu na své chyby časem zapomínají. Vlny přehnaného optimismu a pesimismu jsou proto přirozeným znakem moderního kapitalismu. Velká hospodářské krize 30. let minulého století byla možná dokonce rozsáhlejší než stávající krize. Způsobila rozsáhlou regulaci ekonomiky a značné zásahy státu do fungování trhu. Nakonec však postupem času tyto síly ustoupily síle kapitalismu, respektive jeho nové podobě - globalizaci. Dnešní krize je zejména zkouškou této globalizace, kdy vidíme, jak rychle se finanční nákaza přelévá z jedné ekonomiky do druhé. Akce hlavních světových autorit jsou nyní koordinovány, otázkou však zůstává, jak bude vypadat globální svět financí po této krizi...
A.cz: V čem přesně bude spočívat náplň vaší práce pro MMF?
Každodenní řízení MMF má na starosti rada výkonných ředitelů, sestávající z 24 výkonných ředitelů. Každý výkonný ředitel (až na předsedu rady výkonných ředitelů) je jmenován jednou nebo skupinou zemí, které i zastupuje. ČR spadá v rámci organizace MMF do tzv. Belgické konstituence, kterou vede Belgie a jí alternuje Rakousko. Výkonným ředitelem Belgické konstituence je Belgičan pan Willy Kiekens. Má práce pro pana Kiekense bude mít dvě klíčové oblasti. Jednak se budu účastnit misí MMF do ČR a budu odpovídat za problematiku týkající se české ekonomiky. Tím pádem budu intenzivně komunikovat s autoritami v ČR jako je například ČNB nebo ministerstvo financí a budu panu Kiekensovi poskytovat stanoviska ke všem materiálům týkajících se ČR. Druhou významnou oblastí budou různé globální otázky, které rada výkonných ředitelů MMF řeší. Těch je v současnosti s ohledem na probíhající krizi nespočetně. Nabídne mi to nadhled, a zejména globální pohled na ekonomická témata jako např. globální finanční stabilitu, reformu regulace finančních trhů, roli MMF a jeho nástrojů v boji s probíhající finanční krizí, atd.. Na druhé straně mi tato práce umožní využít nabité znalosti a navázat nové osobní i pracovní kontakty, které rád využiji ve prospěch ČR i MMF.
Podívejte se, proč je Washington mezi nejstrašidelnějšími letišti světa
A.cz: V neděli odlétáte do Washingtonu. Jak stěhování přijala Vaše rodina?
Jsem svobodný a bezdětný takže stěhování do Washingtonu je o to méně bolestivé. Má nejbližší rodina a přátelé mi v tomto kroku velmi fandí a podporují mě.
Názory uvedené v tomto rozhovoru jsou soukromými názory Miroslava Kollára a nemusí se proto nutně shodovat s postoji ČNB nebo MMF.
