Nový Čech v MMF: Penze bychom měli opsat u Slováků

Karel Toman
14. 11. 2009 19:00
Důchody, zdravotnictví, daně - bez jejich reformy se české veřejné finance nezlepší
Miroslav Kollár, poradce výkonného ředitele MMF
Miroslav Kollár, poradce výkonného ředitele MMF | Foto: Archiv Miroslava Kollára

Kdo je Miroslav Kollár?

  • Bankovní rada České národní banky před časem rozhodla o jmenování Ing. Miroslava Kollára, M.A. (28) na pozici poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu.
  • Miroslav Kollár působil od roku 2005 v České národní bance na pozici poradce člena bankovní rady.
  • Kollár vystudoval finance na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a mezinárodní ekonomii na Staffordshire University v Anglii a University of Antwerp v Belgii. Účastnil se stáží v Bank of England, Mezinárodním měnovém fondu, a Banque de France.

Praha - Reforma zdravotnictví a penzijního systému a jednoduché a nízké daně. Podle Miroslava Kollára, který od příštího týdne nastupuje jako nový poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu, je právě v tom recept, jak dát do pořádku české veřejné finance.

Někdejší poradce člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Miroslav Kollár si mezi balením kufrů udělal čas pro rozhovor s Aktuálně.cz, z časových důvodů se ale musel uskutečnit po mailu. V rozhovoru se mimo jiné dočtete, jakou výhodu podle Kollára Česko postupně ztrácí a jak ji musí nahradit.

Názory uvedené v tomto rozhovoru jsou soukromými názory Miroslava Kollára a nemusí se nutně shodovat s postoji ČNB nebo MMF.

A.cz: Odcházíte do Washingtonu na post poradce výkonného ředitele MMF. Poraďte prosím Česku tři nejdůležitější věci, které musí bezodkladně udělat, aby stabilizovalo své veřejné finance.

Myslím, že největší výzvou pro české veřejné finance do budoucna bude snížení mandatorních výdajů. Za druhé se domnívám, že po odeznění ekonomické krize bude zapotřebí pokračovat v cestě za jednoduchým a transparentním daňovým systémem, což by mělo jít ruku v ruce s nízkými daněmi. Za třetí nemůžeme opomenout potřebu zásadnější reformy penzijního systému a zdravotnictví. Zejména s ohledem na penzijní systém se můžeme inspirovat z úspěchů a neúspěchů tzv. fondového systému našich sousedů na Slovensku.

A.cz: V jakém jsou české veřejné finance stavu a kam směřuje jejich vývoj?

Můj osobní názor je takový, že v době silného hospodářského růstu minulých let se moc nešetřilo, náš veřejný rozpočet byl jako kdyby procyklický, tj. měli jsme vysoký deficit i v době vysokého hospodářského růstu. Nyní nám s poklesem hospodářského růstu vypadávají příjmy a musíme přemýšlet co s tím, protože nám roste fiskální deficit. Důležité bude, jak se budou zahraniční investoři dívat na udržitelnost našich veřejných financí, s čímž souvisejí i náklady na financování vládního dluhu. Zatím je tento výhled pozitivní, náš veřejný dluh se zatím nevymyká kontrole.

Domnívám se však, že není správné, jak někteří ekonomičtí komentátoři říkají, nekritizovat vyšší fiskální deficit jenom proto, že jej mají vysoký i v Evropské měnové unii, ke které chceme v souvislosti se zavedením eura konvergovat. Tato otázka by měla mít více principiální charakter. Vysoké fiskální deficity jsou pro ekonomiku špatné tak či onak, ať už partneři v možné budoucí měnové unii mají fiskální deficity jakékoli. Špatná fiskální politika totiž musí dříve nebo později ohrozit i jejich ekonomickou stabilitu.

A.cz: Pokud tomu dobře rozumím, pak na českém státním dluhu není ani tak děsivá jeho výška, jako tempo, kterým roste. Hrozí Česku "maďarský scénář" vývoje veřejných financí?

České veřejné finance se výrazněji zhoršily v průběhu současné krize. Současná vláda však provedla první nesmělé kroky ke stabilizaci veřejného rozpočtu a k budoucímu zlepšení kvality veřejných financí, i přesto, že toto zlepšení na sebe může nechat čekat delší dobu. Pozitivním znakem je to, jak naše veřejné finance vnímají finanční trhy, pokleslo rozpětí výnosů českých vládních dluhopisů oproti německým vládním dluhopisům a zvýšila se poptávka zahraničních investorů po českých vládních dluhopisech, což může naznačovat, že zahraniční investoři a analytici neočekávají žádné výrazné zhoršení kvality českých veřejných financí. Stabilizovat veřejné finance bychom však neměli pouze s vidinou brzkého zavedení eura v ČR, ale zejména s ohledem na zdravou domácí hospodářskou politiku. Je nutné se zabývat omezením mandatorních výdajů reformou penzijního systému a zdravotnictví.

A.cz: V polovině září představil svou vizi pro českou ekonomiku vládní protikrizový tým NERV. Za vzor dal Česku úspěch Finska, které během dekády seškrtalo své dluhy a transformovalo svou ekonomiku v transparentní "znalostní" ekonomiku, jejímž symbolem je Nokia. Potřebuje česká ekonomika podobný přerod a proč?

To jsou oni: Topolánkův NERV
To jsou oni: Topolánkův NERV | Foto: Ondřej Besperát

Česko je již několik let považováno za vyspělou zemi a její ekonomika konverguje k vyspělejším západoevropským ekonomikám. Pozvolna se tak ztrácí komparativní výhoda z nízkých mezd u nás. I z tohoto důvodu musíme hledat nové komparativní výhody, kterými bez pochyby jsou i vzdělanost a kvalifikovanost českého obyvatelstva. Zde vidím velkou přednost České republiky, neboť naše pracovní síla je považována za velmi kvalifikovanou a i z tohoto důvodu nadnárodní společnosti z Česka neutíkají hned a za každou cenu za levnější pracovní sílou více na východ. Proto nemůžeme na tuto naši komparativní výhodu zapomenout a musíme pokračovat v budování znalostní ekonomiky.

A.cz: MMF, kde budete pracovat, je jedním z tahounů snah o globální dodržování pravidel a transparence finančního trhu. České ministerstvo vnitra plánuje zrušit akcie na doručitele, které umožňují krýt jejich skutečného vlastníka. Čím by podle Vás tento krok české ekonomice prospěl a čím by jí naopak uškodil?

Otázka boje proti praní špinavých peněz nabyla nyní v průběhu finanční krize na významu. Vnímám zde jasnou celosvětovou tendenci k menší anonymitě jak vkladů tak jiných finančních instrumentů, jako např. akcií. Dopad tohoto kroku však vnímám více jako politický než ekonomický. Rozhodujícím bodem této diskuze však je rozlišení mezi zaknihovanými a listinnými akciemi. Převod zaknihovaných akcií, byť na doručitele, podléhá totiž řádné evidenci.

A.cz: Jak se stane, že se český bankéř dostane na tak vysokou pozici v MMF? To jste viděl inzerát a přihlásil se do konkurzu nebo si o Vás organizace sama řekla? Prosím, řekněte, jak tomu došlo.

Po tom, co MMF tuto pozici České republice oficiálně nabídl dopisem guvernérovi ČNB, bylo vypsáno výběrové řízení pro zaměstnance ČNB a ministerstva financí, jakožto dvou primárních institucí, které vůči MMF za Českou republiku vystupují (samozřejmě klíčovou institucí je zde ČNB, jelikož guvernér ČNB působí v radě guvernérů MMF a jeho alternátem je náměstek ministra financí). Výběrové řízení na tuto pozici mělo charakter výběrového řízení na vedoucí pozice v ČNB a probíhalo ve třech kolech s výběrovou komisí, které předsedal příslušný člen bankovní rady. Kandidáta, kterého tato komise vybrala posléze posuzovala celá bankovní rada a na závěr jej ještě schvaloval výkonný ředitel MMF pan Willy Kiekens, pro kterého budu přímo pracovat.

A.cz: Byl už v minulosti nějaký zástupce České republiky tak vysoko v MMF?

Ano, v MMF působili v minulosti jakožto zástupci České republiky pan Jonáš a nedávno pan Polák. V současnosti je v MMF společný zástupce ČR a SR jmenovaný slovenskou stranou, pan Jakoby, se kterým si budu po mém příjezdu dělit pravomoci. Kromě těchto pozic je v MMF několik ekonomů z ČR na analytických pozicích.

Druhou část rozhovoru o Kollárově pohledu na globální krizi čtěte ZDE

 

Právě se děje

Další zprávy