Praha/Moskva/Kyjev - Plynová krize z letošního ledna může v nové topné sezóně udeřit už tento měsíc - v listopadu.
Ukrajina totiž porušila podmínky mezinárodního úvěru, kterým měla 7. listopadu splatit Gazpromu říjnový účet za ruský plyn. A sama na splátky nemá peníze.
Ruský premiér Vladimír Putin už proto volal svému protějšku Frederiku Reinfeldtovi do Švédska, které právě předsedá EU. Upozornil jej, že problémy s dodávkami ruského plynu přes Ukrajinu se mohou opakovat. Zároveň dnes vyzval Evropskou unii, ať Ukrajině na splátku půjčí.
"Dejte jim alespoň miliardu. Proč být chamtivý? Oni (EU) mají peníze, tak proč jich trochu neuvolní?," prohlásil Putin.
Podle odborníků nehrozí, že by české domácnosti kvůli tomu v listopadu mrzly. I kdyby totiž došlo na nejhorší a Ukrajina nezaplatila, Gazprom nejspíš ve vlastním zájmu zemi "obejde", a bude Evropě dodávat plyn přes Bělorusko a Polsko.
"Není leden, není mínus deset," vysvětluje navíc expert na energetiku Vladimír Štěpán z analytické společnosti ENA, že spotřeba plynu není tak vysoko jako při lednových teplotách hluboko pod nulou. Riziko problémů s dodávkami plynu do českých domácností to prozatím ještě víc snižuje.
Buď půjčka, nebo mráz
Přesto hrozí, že se kvůli neochotě Ukrajiny dostát podmínkám úvěru od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU) v regionu výrazné "ochladí." Křehká a pracně udržovaná stabilizace ekonomického propadu země může totiž bez dalšího úvěru úplně zamrznout a postihnout i okolní země.
"Zatímco zástupci MMF se obávají, že ekonomický propad Ukrajiny by mohl zkazit křehké oživení v Evropě, Ukrajina se zároveň ukázala jako testovací pole integrity úvěrových pravidel MMF," naznačuje agentura Reuters rozcestí, na kterém teď věřitel i dlužník stojí.
Připomeňte si na fotografiích, jak Evropa mrzla při lednové plynové krizi
O co jde? Ukrajina má kvůli hospodářské krizi velmi vážné ekonomické potíže. Tahouni ekonomiky - ocelářský a chemický průmysl - jakoby v této páté nejlidnatější zemi Evropy zmizeli z mapy. Zemi se nedostává peněz na placení jejich závazků a Ukrajina proto musela vyhledat pomoc MMF.
Krizi přivolali rozhádaní politici
Jednu půjčku od MMF ve výši 3,3 miliardy dolarů už ukrajinský Naftogaz na splátky plynu z Ruska a obnovu zastaralé plynárenské infrastruktury dostal. Dalších 1,7 miliardy dolarů na stejné účely má dostat teď. Podle Putina dluží Ukrajina ruskému Gazpromu celkem 28 miliard dolarů.
Další úvěr Ukrajině ale MMF a Evropská unie podmínily tím, že tamní vláda musí začít tvrdě šetřit. Varovaly proto Ukrajinské politiky před přijetím navrhovaného zákona na zvýšení minimální mzdy a důchodů o 20 procent, který by ještě zvýšil už tak obří díru v rozpočtu.
Jenže právě tento zákon koncem minulého týdne prezident Viktor Juščenko podepsal.
Své přitom sehrály blížící se prezidentské volby, kde v preferencích nepopulární prezident daleko zaostává za současnou premiérkou Julií Tymošenkovou a tradičně proruským Viktorem Janukovyčem. Právě na jeho podporu může být podle pozorovatelů Putinovo varování mimo jiné určeno.
Juščenko naopak podpisem zákona uštědřil ránu Tymošenkové a obvinil její vládu, že není schopná dostát podmínkám půjčky.
Gazprom nikoho šetřit nebude
Putin už dříve prohlásil, že Ukrajina může dluh za plyn splatit zlatými rezervami centrální banky. Tymošenková si mu však podle serveru EurAktiv.cz postěžovala, že prezident Juščenko "blokuje normální spolupráci mezi centrální bankou a ukrajinskou vládou a brání převodu příslušných peněz".
"Pokud budou problémy, požádáme naše evropské kolegy, aby se angažovali a půjčili Ukrajině nezbytné peníze," prohlásil dnes Putin po schůzce s dánským premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
Tahle možnost ale příliš nadějně nevypadá.
"Ukrajina sešla z cesty a v této situaci se obávám, že bude velmi obtížné dokončit další fázi programu," řekl agentuře Reuters šéf MMF Dominique Strauss-Kahn. Jinými slovy: pokud Ukrajina nedodrží podmínky, MMF už jí nepůjčí ani cent. Od podzimu, kdy MMF schválil pro Ukrajinu úvěr 16,4 miliardy dolarů, půjčil zemi bezmála 11 miliard dolarů. U toho teď ale možná zůstane.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso pouze vyjádřil naději, že se oběma zemím podaří spor o peníze za plyn vyřešit bez účasti Evropské unie
Ratingová agentura Standard&Poor's ale nečekala ani na výsledek voleb ani na to, zda Ukrajina úvěr nakonec získá nebo ne. Zemi rovnou snížila už tak nízké hodnocení.
Ukrajina si kope hrob
Prokremelský Gazprom přitom Ukrajinu rozhodně šetřit nebude. Nedávno dal totiž jasně najevo neústupnost i ohledně mnohem menších dluhů, který u něj mají za neodebraný ale objednaný plyn západoevropské společnosti postižené poklesem výroby kvůli krizi.
"Ukrajina si kope vlastní hrob," zhodnotil věc pro Aktuálně.cz odborník na energetiku Vladimír Štěpán, který nevyloučil, že obyčejní Ukrajinci budou letos kvůli mezinárodnímu obchodnímu sporu a vnitropolitickým třenicím mrznout.
