Praha - Eurem budeme platit nejdříve v roce 2015, tvrdí analytici.
Česko totiž v uplynulém roce neplnilo některá z maastrichtských kritérií, která jsou k přijetí evropské měny zapotřebí. Mimo jiné také míru inflace.
Reálným termínem pro přijetí eura je tak podle analytiků, které oslovila ČTK, až rok 2015. Tehdy už by měla být ekonomika po krizi plně stabilizovaná a země by mohla plnit i maastrichtská kritéria.
To vše je ale podle ekonomů podmíněno ještě jednou věcí - nezbytnou reformou veřejných financí a politickou ochotou euro vůbec přijmout.
Podle původních plánů měla dnes česká vláda oznámit termín, kdy by mohla Česká republika vstoupit do eurozóny. Kvůli ekonomickým problémům, které způsobila celosvětová hospodářská krize a kvůli pádu vlády ale nakonec tento krok odložila.
Maastrichtská kritéria
Inflace
- ČR loni neplnila, letos bude pravděpodobně plnit
- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5% (ČR loni vykázala 6,4%, referenční hodnota byla 4,1%)
Veřejné finance
- ČR loni plnila, letos ne
- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP (ČR měla loni 2,1%; letos zřejmě bude 6,6% HDP)
Zadluženost
- ČR plní
- zadluženost země nesmí přesáhnout 60% HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje (ČR loni měla 30%, letos se očekává 35,5% HDP)
Měnový kurz
- ČR zatím nevstoupila do systému ERM II
- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky
Úrokové sazby
- ČR nemá problémy
- průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci (ČR měla 4,7%, referenční hodnota byla 6,6%)
Česko totiž loni nesplnilo dvě z maastrichtských kritérií - tedy požadavků Evropské unie, které jsou pro přijetí eura nezbytné. Bylo to kritérium inflace a kurzové kritérium. V letošním roce se navíc Česku nepodaří dodržet tříprocentní limit deficitu veřejných financí. Samotné ministerstvo financí letos deficit odhaduje na 6,6 procenta HDP.
"Viděno ekonomicky považuji za reálné datum připojení k eurozóně leden 2015," uvedl proto hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Česká ekonomika by se podle něj do té doby měla přiblížit vyspělému jádru Unie a zároveň by se měla navrátit ke standardnímu režimu fungování. Největším problémem přitom je podle Kupky nerovnováha v oblasti veřejných financí.
"Pokud se ovšem přijetí eura do roku 2015 z jakéhokoliv důvodu nepodaří, životaschopnost české ekonomiky to jistě neohrozí. Euro pro nás není otázkou života a smrti," podotkl.
Bez reformy to nepůjde
Rok 2015 uvedl jako reálným obdobím pro přijetí eura také analytik Komerční banky Jan Vejmělka. I on ale podotýká, že se tak stane jen tehdy, pokud bude euro hospodářským tématem číslo jedna a pokud ho bude mít nová vláda za prioritu.
Do té doby ale může Česká republika na euro zapomenout.
"Prakticky je přijetí eura v nejbližších letech vyloučené. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky. Přesněji řečeno, bez reformy veřejných financí nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že pro malou otevřenou ekonomiku by mělo euro nemalé výhody," řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Odpovědnost za přijetí eura přitom leží podle něj v rukou vlády, která vzejde z příštích parlamentních voleb.
V bludném kruhu
Příprava na euro ale podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška obíhá v bludném kruhu. "Země neplní fiskální kritérium pro vstup do eurozóny a politici, kteří dříve chtěli euro co nejdříve, nyní netlačí na vstup kvůli neochotě se špatným stavem veřejných financí něco udělat," uvedl.
Ekonomická krize přitom podle Sobíška vytvořila dva nové důvody pro vstup do eurozóny. Česká ekonomika se nyní zřejmě vyvíjí současněji se západoevropskými ekonomikami, čímž padl jeden z dřívějších argumentů proti vstupu.
"Za druhé, ukazuje se, že domnělá výhoda vlastní měny, která může oslabit, je přinejmenším vyvážena vysokou roztěkaností směnných kursů, která ekonomice škodí," uvedl. Nejdříve je podle něj možné platit eurem v roce 2014.
Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka bude rozhodnutí přijmout euro čistě politickým činem. "Při rozumné rozpočtové politice by neměl být pro ČR problém po roce 2011 opět plnit všechna konvergenční kritéria," uvedl.
Analytik Broker Consulting Jan Šimek podotkl, že by lidé neměli spekulovat nebo řešit zásadním způsobem, jestli a kdy bude v Česku euro. "Jejich životy to ovlivňuje v nízké míře," řekl. Česká ekonomika navíc bude podle něj silná s eurem i bez něj. "Jsem přesvědčen, že na přijetí není nutné spěchat ani jej nějak brzdit," dodal.
Zároveň všichni ekonomové upozorňují, že euro musí Česko přijmout, protože se k tomu zavázalo při vstupu do Evropské unie. Otázkou tak podle nich zůstává pouze to, kdy to bude.
