Praha/Istanbul - Světová banka na svém jednání v tureckém Istanbulu označila úsporný balíček českého ministra Eduarda Janoty za "rozumný krok".
Česko ale podle bankéřů musí šetřit ještě více.
"Shodli jsme se, že tato úsporná opatření představují první etapu řešení problému a že střednědobým cílem je snížení podílu deficitu na HDP pod tři procenta," reagoval Janota.
Připomněl tak středeční varování Evropské komise, že Česko má mezi státy sedmadvacítky zvlášť vysoký rozpočtový schodek. Letos nejspíš přesáhne sedm procent HDP. Příští rok dosáhne i s Janotovými opatřeními 5,5 procenta. Bez balíčku by ale opět překročil sedm procent HDP. Schodky se sčítají a dluh státu závratně roste.
Pochvala od Světové banky proto není k zahození. Kromě problémů s rozpočtem totiž nad Českem visí obvinění, že se v Evropě chová jako černý pasažér krize.
Na první pohled to tak skutečně vypadá, ekonomové to ale vidí jinak.
"Černý pasažér" na cestě do šrotu
Šrotovné u našich sousedů končí a Česko na něm zjevně vydělalo. Vláda Jana Fischera ho zatím odkládá, přestože ho schválil parlament. A do toho ještě Janotův balíček českou ekonomiku napřesrok místo "šrotovací stimulace" naopak úsporami o 68 miliard podváže. Podle různých odhadů o 0,6 až jedno procento HDP. Místo růstu o 0,3 procenta tak ministerstvo financí věští české ekonomice příští rok stejně velký propad.
(Text pokračuje pod grafikou)
"Česká republika se stala v evropském automobilovém průmyslu černým pasažérem, který se veze zadarmo a těží z opatření a podpor poskytovaných v ostatních zemích," napsalo už v březnu Sdružení automobilového průmyslu ve zprávě ze své valné hromady.
Důvody pro šrotovné se tak zdají rozumné. Automobilový průmysl totiž tvoří třetinu celého českého průmyslu. Auta nebo náhradní díly k nim tvoří pětinu českého exportu. Výsledky automobilky Škoda citelně ovlivňují výši celého českého HDP.
"To je vyděračská argumentace automobilové lobby," shrnuje ale hlavní výtku vůči teorii černého pasažéra analytik banky Patria David Marek: automobilky nejsou v krizi samy. Mimoto si Česko šrotovné zkrátka nemůže dovolit.
Krize přišla zvenčí, zvenčí i odejde
"Kdybychom se chovali zodpovědně před krizí, mohl by ministr Janota vydávat místo úsporného balíčku balíček stimulační," tvrdí Marek. "Nyní se musí bohužel škrtat, abychom minimalizovali riziko případných krizí spojených s příliš velkými deficity. A to i za cenu vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího růstu," dodal.
Nekontrolovatelný růst dluhu by podle Marka časem vedl ke kolísání měny, prodražení obsluhy státního dluhu a nakonec i dražšího půjčování peněz pro firmy a nás všechny. "Stimulace agregátní poptávky pomocí výrazných fiskálních injekcí proto není možná," souhlasí i závěrečná zpráva protikrizového týmu NERV v části o ekonomikách střední a východní Evropy.
(Text pokračuje pod fotogalerií)
Krize navíc podle NERVu přišla do Česka zvenčí a zvenčí i odejde. I kdyby se proto vláda téhle malé ekonomiky rozhodla kvůli stimulačním balíčkům zadlužit, "bude dopad potenciálních fiskálních injekcí na hospodářský růst nejistý".
S rukama v klíně přitom vláda nesedí. Místo stimulace poptávky, která je v podobě šrotovného nebo třináctých důchodů "víc vidět", protože dává lidem peníze k utrácení, se zaměřila na méně nápadnou stimulaci nabídky - úlevy firmám.
Na boj s krizí dala vláda 80 miliard
Podle Marka tak česká vláda stimulovala loni a letos českou ekonomikou celkem 80 miliardami navíc. Polovina z toho podle něj sice neměla přímý vztah k řešení krize a byla přijata už dřív. Vláda je pak za protikrizová opatření jen vydávala. Dalších 40 miliard ale podle něj šlo vysloveně na boj s krizí právě podle doporučení NERVu.
Aby se nemusely zastavit stavby dálnic, vydala navíc vláda státní dluhopisy. Letos za 8,35 miliardy, příští rok chce na dálnice dát z dluhopisů 11,65 miliardy. Za dluhopisy se navíc v době, kdy nešly příliš na odbyt, zaručila Česká národní banka, která od srpna 2008 do května 2009 snížila sazby o 2,5 procentního bodu ve snaze zlevnit úvěry.
Roli stimulace poptávky tak za těchto okolností podle NERVu sehrávají tak zvané automatické stabilizátory - tedy státní výdaje na důchody, dávky a podporu v nezaměstnanosti. Právě ty byly ale v "nezodpovědné minulosti" nastaveny tak štědře, že vedly ke schodkům i v dobách, kdy ekonomika rostla tempem 6 % HDP za rok.
Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), na kterém Janota podle tiskového odboru ministerstva financí svou pochvalu dostal, se konalo od úterý do středy v tureckém Istanbulu. Kromě Janoty, který je guvernérem SB za Česko, se ho účastnil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Ten je zároveň guvernérem MMF za Česko.
