Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce, aby se tradiční hodnocení výkonnosti ekonomiky pomocí hrubého domácího produktu nahradilo alternativními ukazateli štěstí, spokojenosti a udržitelnosti.
Sarkozy už k takovému měření výkonnosti ekonomiky vyzval podle britského listu Financial Times ostatní země světa.
Francouzský prezident tak prezentoval práci komise ekonomů vedenou protitržně zaměřeným nositelem Nobelovy ceny Josephem Stiglitzem. Nové hodnocení hospodářské produkce by zahrnovaly subjektivní pocity štěstí, zajištěnosti a spokojenosti nebo udržitelnosti z hlediska přírodních zdrojů. Zahrnovaly by i dosud nezaznamenávanou aktivitu, například péči o děti a domácnost.
Méně váhy bankám
Naopak daleko menší význam by měla produkce finančního sektoru. Sarkozy přitom plán na měření výkonnosti ekonomiky ve chvíli, kdy se připomíná roční výročí pádu americké banky Lehman Brother. „Svět kvůli zahledění na HDP uvázl v kultu čísel a kultu trhu," uvedl Sarkozy. Dodal, že francouzský statistický úřad začne indikátory zahrnovat do svých čísel.
Podle Financial Times by talkové měření výkonnosti ekonomiky vedlo ke zlepšení postavení Francie. „Francie by si tím výrazně polepšila vůči Spojeným státům, za nimiž v tradičním měření ekonomiky dlouhodobě silně pokulhává," uvedl list.
Zahrnutím pocitů štěstí a dalších veličin do francouzských ekonomických účtů by podle autorů zprávy Sarkozyho komise Stiglitze a Jean-Paula Fitoussiho mohlo snížit rozdíl mezi HDP na hlavu Francie a USA o nejméně polovinu. Nyní je americký HDP o 14 procent vyšší než francouzský.
Ekonomové ale Sarkozyho plány zpochybňují. Studie Deutsche Bank Research, která se týkala vztahu štěstí a ekonomické politiky ve vyspělých zemích, například zjistila, že nejvýše se na stupnici štěstí umístily dynamické a otevřené anglosaské ekonomiky USA, Británie a Austrálie spolu se zeměmi volného obchodu jako Švédsko a Dánsko.
Naopak země "staré Evropy" jako Německo, Francie nebo Rakousko se nacházely ve druhé lize, a z toho Francie až úplně na konci.
Francie až na konci
Výzkum zjistil, že hladinu štěstí v jednotlivých zemích zvyšují vyšší a zároveň zasloužené průměrné příjmy, nízká nezaměstnanost s relativně volným trhem práce a ekonomická svoboda. Naopak štědré sociální dávky, vyšší sociální rovnost a větší role státu v ekonomice na štěstí lidí prakticky žádný pozitivní efekt nemají.
"HDP je stále daleko lepším měřítkem než tento typ měkčích ukazatelů štěstí nebo kvality života. Neznamená to, že nejsou užitečné, je ale těžké si představit, jak by mohly nahradit HDP," uvedl hlavní ekonom londýnského Centra pro evropskou reformu Simon Tilford.
Financial Times v komentáři uvedl, že alternativní měřítka vůči HDP jsou jistě potřebná, vyjadřuje však obavy z politického zneužití subjektivních indikátorů, jak se ukazuje právě u Sarkozyho.
„Politiky nikdo nenutí zaměřovat své programy jen na HDP, naopak je žádoucí, aby voličům předkládali jiné cíle. Absolutizace alternativního ukazatele povede u politiků a veřejnosti jen k dalšímu podobnému omylu, takže se i z indikátoru štěstí stane jen další "jedno číslo, které chce zahrnovat všechno", uvedl list.
