Brno - Tak to dopadá, když se účetní začnou montovat do muzejnictví, konstatují lidé pracující v institucích, které uchovávají české kulturní dědictví pro další generace.

Hodnotí tak změnu zákona o účetnictví, která platí od letošního ledna a týká se právě muzejních exponátů.

Podle něj musí stát, kraje a obce nově do svého účetnictví zařadit také exponáty umístěné v jejich muzeích. A zanést je do účetních knih včetně jejich ceny.

65 milionů exponátů

"Když jsme se o tom dozvěděli poprvé, byli jsme naprosto zděšení. Žil jsem v představě, že má účetnictví odpovídat realitě. Proto jsem si, stejně jako někteří další kolegové, představil, že sepisujeme pro účetní účely všechny předměty v naší sbírce," popsal náměstek ředitele Technického muzea Ivo Štěpánek pocit, který první zmínka o změnách vyvolala.

Až pozdější vysvětlení Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií České republiky uvedlo na pravou míru, že muzejníci nemusí znovu sepisovat všech 65 milionů předmětů, které se ve sbírkách v Česku nalézají.

Do účetnictví se totiž budou zanášet muzejní sbírky jako celek. "Jedna sbírka muzejní povahy, což je přesná formulace, se stane jednou účetní položkou. Sbírka muzejní povahy je přesně definována zákonem. Jedno muzeum zpravidla vlastní jednu sbírku muzejní povahy - tedy soubor všech exponátů v jeho držení," vysvětlil Jiří Žalman z odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury.

Věstonická Venuše za korunu? Proč ne

V účetních knihách však musí být zanesena i cena sbírek. A to cena, která byla za jejich pořízení zaplacena doložená účetním dokladem. Rozhodně tedy nejde o součet ceny všech předmětů ve sbírce.

"Podobným způsobem by však cenu bylo možné doložit jen v případě, že by některá obec nebo město založilo před pár lety muzeum 'na zelené louce' a koupilo soubor předmětů, které v něm budou vystavené za určitou cenu," vysvětlil Žalman.

A proto zákon stanoví, že pokud není známa pořizovací cena sbírky, má být pro účetní účely oceněna jednou korunou. Všech 20 milionů sbírkových předmětů, o které se stará Národní muzeum, bude mít podle účetních knih hodnotu jedné koruny.

Originál Věstonické Venuše, kterou před časem američtí starožitníci ocenili 40 miliony dolarů, tak bude mít účetně zlomkovou hodnotu než jeho plastové napodobeniny, které v rámci předvolební kampaně rozdával jeden z jihomoravských politiků.

Kdo pojistí sbírky za korunu?

Muzejníci tedy nebudou muset složitě sepisovat sbírkové předměty ani sčítat jejich cenu, aby liteře zákona vyhověli. Význam celého opatření tak chápe jen málokdo. Navíc se muzejníci obávají, jak budou na účetní cenu sbírek reagovat pojišťovny.

"Pro účely pojištění, podobně jako při vyčíslování ceny v případě krádeže, se nepoužívá účetní cena, ale cena obvyklá. Problémy by tedy nastat neměly," vysvětlil Žalman.

Další dotazy muzejníků se musí vyjasnit do konce roku 2011, kdy vyprší tříletý doklad změn v zákoně o účetnictví.