Brno - Bojím se, že kvůli krizi přijdu o místo. Zatím jsem se od zaměstnavatele nedozvěděl, co podnikne proti tomu, aby nedopadla i na naši firmu. Ale snížit své výdaje se zatím nechystám.
Těchto pár vět asi nejlépe vystihuje pocity Čechů ve vztahu k ekonomické krizi. Alespoň podle průzkumu, který v březnu provedla společnost Ipsos Tambor.
„Dopady krize na ekonomiku vnímají obyvatelé České republiky výrazně negativně. Dvaasedmdesát procent z nich očekává zhoršení ekonomické situace," uvedl Tomáš Macků ze společnosti Ipsos Tambor.
Většina zaměstnanců, které výzkumníci oslovili, pociťuje dopad krize na svého zaměstnavatele. Nejčastěji jsou to ti, kdo pracují v některém výrobním oboru. Přibližně polovina zaměstnanců přitom uvedla, že je zaměstnavatel neinformoval o krocích, které podniká, aby zmírnil dopady krize.
Šetřit a neutrácet
Hlavním strašákem je pro většinu lidí ztráta zaměstnání. Dopad krize na jejich osobní život však zatím není nijak silný.
„Více než polovina respondentů předpokládá, že se bude více šetřit a výrazně méně utrácet. Na druhé straně však své výdaje reálně snižuje pouze 36 procent obyvatel, zatímco více než polovina, přesněji 58 procent, své výdaje zatím nijak nemění," dodal Macků.
Američané jsou největší optimisté
Právě ve svém pesimismu s ohledem na budoucnost se Češi odlišují od mnoha jiných národů. Například Američané, ač hospodářská krize v jejich rodné zemi začala, jsou v 84 procentech optimističtí v dalším vývoji krize. Obdobně vidí následující měsíce i Britové, Španělé, Němci a Francouzi.
„Finanční krize se samozřejmě i ve světě promítá do chování spotřebitelů. Obyvatelé většiny sledovaných zemí více či méně budou své výdaje měnit. Pozornost spotřebitelů po celém světě se stále více obrací od značkového zboží směrem ke zboží ve slevách, diskontním značkám a značkám obchodních řetězců," dodal Macků.
Maďaři další zhoršení nečekají
Ve svém chmurném výhledu do budoucna však Češi nejsou ve střední Evropě osamoceni. Spolu s nimi si většina Poláků a Slováků myslí, že nejhorší úder ekonomické krize na jejich země ještě přijde. S odvoláním na průzkum uskutečněný v Česku, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku, to uvedla agentura Reuters.
Mezi Středoevropany jsou tak největšími optimisty Maďaři. Více než 90 procent z nich se domnívá, že už na ně krize dopadla vší silou. Agentura však upozorňuje, že právě maďarská ekonomika je v současné době v nejhorší kondici z těchto čtyř. Vláda už požádala o pomoc i Mezinárodní měnový fond.
Maďaři by se také mnohem raději než Poláci nebo Češi zbavili své národní měny a přijali euro. Téměř dvě třetiny z nich jsou připravené rozloučit se s forintem, zatímco polský zlotý by za euro vyměnila asi polovina Poláků. V Česku by pro vstup do eurozóny hlasovalo 44 procent lidí.
