Londýn - Mezinárodní měnový fond, jedna z nejdůležitějších institucí v boji proti hospodářské krizi, má jasno - střední a východní Evropa by měla rychle přejít na euro.

Uvádí se to v důvěrné zprávě, kterou dnes citoval deník Financial Times; zpráva byla připravena před měsícem.

Podle fondu by mělo šestnáct zemí eurozóny umožnit členských zemím ze střední a východní Evropy rychlý přechod na euro, a to i tak, že by tyto státy nebyly jejími plnohodnotnými členy.

Zmírnění nejistoty

To znamená, že by nový člen mohl přejít na euro, i když nesplní daná kritéria, avšak neměl by křeslo v Evropské centrální bance. To by pomohlo těmto zemím vyřešit problémy s převisem zahraničního dluhu, zmírnilo nejistoty a obnovilo důvěru, píše Financial Times.

Žádné konkrétní země zpráva nezmiňuje. Nejhorší situace ve střední Evropě je v Maďarsku, které se loni vyhnulo finančním potížím právě díky pomoci Mezinárodního měnového fondu. Očekává se, že jeho ekonomika poklesne letos o šest procent.

Evropská komise i vedení Evropské centrální banky ale dnes uvedlo, že pravidla pro vstup do eurozóny nezmění.

"Pokud jsme si v této krizové bouři včera mysleli, že tvrdá opatření budou příliš, dnes už taková nejsou," řekl kandidát na post předsedy vlády Gordon Bajnai. "Ale na konci této cesty je euro, maďarské euro," zdůraznil. Ekonomové se domnívají, že Maďarsko bude stěží schopno přijmout euro dříve než v roce 2014.

V Česku se politici a experti na tom, zda by pro Česko bylo výhodné mít euro, neshodnou. "Přijetí jednotné evropské měny je pro český průmysl naprosto klíčové," uvedl například prezident Sdružení automobilového průmyslu a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn.

Co Česko?

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma naproti tomu řekl, že nyní je pro Česko lepší nezávislá měnová politika a koruna, než kdyby země vstoupila od letošního roku do eurozóny.

Podle nejnovějších odhadů MMF má hrubý domácí produkt bývalých komunistických zemí střední a východní Evropy a Turecka letos klesnout o 2,5 procenta. Loni na podzim přitom fond očekával růst o 4,25 procenta. Země v regionu budou muset letos reinvestovat vnější dluh v objemu 413 miliard dolarů a financovat schodek běžného účtu ve výši 84 miliard dolarů.

Skupina největších ekonomik světa G20 se minulý týden na summitu v Londýně dohodla, že navýší kapitál MMF na 750 miliard dolarů.

Peníze mají pomoci rozvíjejícím se zemím, včetně těch z východní Evropy, v boji s globální ekonomickou krizí. Za posledních šest měsíců MMF podle agentury Reuters slíbil úvěry v objemu více než 60 miliard dolarů pro Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko, Srbsko a Ukrajinu.