Islámské banky inspirují Západ, šaríja krizi odolává

Karel Toman
12. 2. 2009 16:50
Islámské banky rostou o desítky procent
Foto: Reuters

Londýn - "K současné krizi by nedošlo, kdyby banky dodržovaly právo Šaríja." To není výkřik maskovaného islámského fundamentalisty, ale postoj solidní analýzy serveru islamic-finance.com.

K podobným tvrzením se poslední dobou přiklání stále více finančníků, včetně editorů časopisu The Banker.

"Islámské finančnictví může být skutečně jedním z nejdůležitějších posunů v byznysu globálních finančních služeb téhle dekády," prohlásil například generální ředitel newyorské společnosti Calyx Financial Douglas Johnson.

Islámské banky rostou 30% ročně

Letos The Banker sestavil teprve druhý výroční žebříček 500 největších islámských finančních institucí. Potvrdil, že i v časech strmých pádů obřích západních bank si sektor nadále udrží růst o úctyhodných třicet procent ročně a že expanduje na západ, hlavně do Londýna.

"Finanční krize měla na islámské banky mnohem menší dopad. Vím o několika britských společnostech, které by si jinak půjčili konvenčním způsobem, teď ale jednají s islámskými bankami," upozornil šéf britského oddělení islámského finančnictví u PriceWaterhouseCoopers Mohammed Amin.

Právě "imunita" islámských bank vůči finanční krizi podle časopisu podtrhla unikátnost filosofických základů islámského finančnictví. "Mnozí jsou přesvědčeni, že představuje etičtější přístup k bankovnictví," píše The Banker.

V čem je tedy trik islámských bank?

Šaríja: zlato a žádný úrok

Islámské finančnictví začalo na institucionální úrovni fungovat zhruba před třiceti lety a pro běžného Evropana jsou v něm odlišné hlavně dvě věci.

Zaprvé islám odmítá úrok jako lichvu. Banky, které důsledně aplikující právo šaríja, si tak odměnu stanovují až na základě úspěchu projektu, na který půjčují. Tím na sebe zároveň berou i jeho rizika a na rozdíl od západních "úrokových" bank jsou tak mnohem opatrnější v půjčování peněz.

Dnes začíná v New Yorku výstava věnovaná pouze jednomu z nejdražších kovů světa, zlatu. A název výstavy? Jednoduchý: "Zlato"
Dnes začíná v New Yorku výstava věnovaná pouze jednomu z nejdražších kovů světa, zlatu. A název výstavy? Jednoduchý: "Zlato" | Foto: Reuters

Zadruhé islámské finančnictví neuznává peníze, které nejsou podložené skutečnou protihodnotou, hlavně zlatem. Do bubliny virtuálních peněz a finančních derivátů se tak islámské banky většinou nezapletly.

Jsou tu ale další rozdíly. "Šaríja podmiňuje prodej akcie jejím vlastnictvím. Jednu akcii tedy může kdykoliv prodávat pouze jeden prodejce. Je také silně omezen předprodej a prodej s přirážkou," píší ve zmíněné analýze Haitham al-Haddad and Tarek el-Diwany. "Jen samotná tato pravidla podstatně omezují spekulativní síly na finančních trzích," dodávají autoři.

Bilion dolarů už příští rok

Islámský finanční a bankovní průmysl ale není rigidní a část západního myšlení převzal. Přestože je v absolutních číslech zatím relativně slabý, podíl a síla islámských finančních domů a institucí, roste těžko uvěřitelným tempem. V Perském zálivu vloni posílily o 47,5 %, na Středním východě o 40,4%. Ve skupině zemí Austrálie, Evropy a USA to bylo dokonce o 60,6%, přičemž za většinu nárůstu může nová islámská pobočka banky HSBC v Londýně s názvem Amanah.

Do roku 2010 tak islámské finančnictví i podle opatrných odhadů nabude jmění v hodnotě bilionu dolarů.


 

Právě se děje

Další zprávy