Brno - Jeden z dílčích pokusů o to, aby v potravinách bylo méně solí a cukrů, ztroskotal.

Přes tlak Evropské komise i potravinářů, včetně těch českých, přes evropský parlament neprošel plán, který měl výrobce motivovat ke snižování obsahu cukru a soli v potravinách.

Větší množství soli a cukru v jídle vede k obezitě a dalším civilizačním chorobám. A každým rokem zemře na světě kvůli vysoké spotřebě cukru kolem 35 milionů lidí, jak varovali vědci z Kalifornské univerzity, podle kterých se nadměrná konzumace nápojů a potravin s přidanými sacharidy podepisuje na zvýšeném výskytu rakoviny, kardiovaskulárních nemocí a diabetu.

Změna neprošla

Plány Evropské komise a potravinářů počítaly s tím, že výrobci budou moci na etiketách informovat, že jejich produkty obsahují méně cukru a soli. Změnila by se tak dosavadní praxe, která potravináře ke snižování obsahu soli a cukru nemotivuje - nyní se mohou výrobci na obalech chlubit sníženým obsahem cukru až ve chvíli, kdy jeho podíl klesne nejméně o 30 procent.

"Návrh jsme podporovali a lobovali jsme za něj i u europoslanců, podle našeho názoru jde o návrh, který byl jednoznačně ve prospěch spotřebitelů," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Argumenty, že šlo o návrh výhodný pro velké potravinářské firmy, odmítla. "Těžili by z něho i menší producenti," uvedla.

Výrobci tak zatím nemohou ani užívat tvrzení, že výrobek je pro lidi zdravější a je bez přidané soli - tedy, že snižují množství sodíku jako jedné ze součástí, ze které se sůl skládá. Vyšší příjem sodíku má v organismu vliv na zvýšení krevního tlaku a řídnutí kostí. A v Česku je příjem sodíku téměř dvojnásobný.

Za označení potravin "bez přidané soli" lobovala například britská Federace výrobců potravin a nápojů. Podle ní jde jednoznačně o opatření, které by podpořilo výrobce, kteří se snažit na trh dodávat méně slané výrobky.

Kdysi v Československu

Potravináři i Evropská komise se ještě s návrhem na omezování soli a cukru chtějí obrátit na Radu Evropy, tedy organizaci, která sdružuje čtyřicet sedm evropských zemí.

V Česku se už Rada pro reklamu obrátila kvůli propagaci nezdravého jídla na Asociaci televizních organizací sdružující zástupce tuzemských televizí.

Ve své výzvě Rada uvedla, že je zjevné, že k epidemickému rozmachu dětské nadváhy a s tím souvisejících nemocí výrazně přispívá reklama propagující produkty s vysokým obsahem tuků, soli a cukrů.

"Přistupte k přijetí pravidel, podle nichž do vysílání nebudou přijímat reklamy, které oslovují dětské spotřebitele s nabídkou potravin a nápojů obsahujících vysoké procento tuků, solí a cukrů, nebo taková pravidla, která alespoň přispějí k omezení vysílání tohoto typu," uvedli zástupci Rady.

Podle některých expertů by se ale místo nových pravidel stačilo vrátit k normám, které v bývalém Československu platily před dvaceti roky. Profesor Peter Šimko ze slovenského Výzkumného ústavu potravinářského uvedl v deníku Pravda, že normy přesně určovaly maximální obsah soli v salámech, sýrech a cukru ve sladkostech. Obsah soli v salámu nesměl překročit dvě procenta.