Brno - Potěšit a motivovat zákazníky k dalším nákupům tím, že dostanou různé dárky zdarma, se podnikatelům nemusí vyplatit.

Dary jako jsou například dálniční známky zdarma nebo poukázky na nákup benzínu za 1000 korun se totiž podle verdiktu Nejvyššího správního soudu nedají uznat jako výdaje, díky kterým firmy platí nižší daně.

"Pokud by tomu tak bylo, došlo by k deformaci konkurenčního prostředí v tržní ekonomice," rozhodl soud v případě sporu podnikatele s Finančním ředitelstvím v Praze.

Daň měl doplatit

Podnikatel, který měl firmu vyměňující poškozená okna automobilů, svým klientům jako bonus nabízel zdarma dálniční známky nebo poukázku na nákup pohonných hmot za 1000 korun. Rozdávání dálničních známek a poukázek na benzín podnikatel označil za snahu potěšit své zákazníky, motivovat je k dalším nákupům a odepsal si je z daní.

Finanční úřad mu ale po dvou letech dodatečně vyměřil daň převyšující sto tisíc korun. Podle berních úředníků jde o dary zákazníkům, které z daní odečíst nejde.

To potvrdil také Městský soud v Praze, který náklady na známky třeba na rozdíl od jídla zdarma na čerpacích stanicích za natankování plné nádrže nebo darování osobního auta developery k nákupu novému bytu, neuznal. Podle soudců firmy mohou v rámci svých marží slevy odepsat, v případě darů to ale takový případ není.

Podnikatel se ještě bránil u Nejvyššího správního soudu. "Jediným smyslem bylo zákazníka potěšit  a motivovat jej k doporučení služby známým, nešlo o dar," uvedl ve stížnosti.

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem ale rozhodl ve prospěch státu a odborníků z finančních úřadů.

Jenom za pět set

Soudci uvedli, že se za dar nepovažují pouze reklamní nebo propagační předmět s logem či názvem firmy, jehož hodnota nepřesáhne pět set korun.

"Je nesporné, že dálniční známku ani kupón na pohonné hmoty nelze považovat  za reklamní či propagační předmět, jelikož dvojnásobně přesahuje zákonem stanovenou maximální hodnotu a ani svojí podobou a podstatou se nejedná o reklamní či propagační předmět," rozhodli soudci.

Ve skutečnosti tak cena známky nebo poukázky podle soudců nepředstavovala nic jiného než snížení ceny zákazníkům.

"To je samozřejmě možné, nejde to ale cestou daňového odpočtu. Podnikatelé působící v podmínkách tržní ekonomiky se nacházejí v konkurenčním prostředí, které by zásadně neměl deformovat svými zásahy stát. Právě proto nejsou jako daňově uznatelné výdaje akceptovány dary, které daňový subjekt  poskytuje zákazníkům za využití jeho služeb (s výjimkou symbolických propagačních materiálů)," rozhodli soudci.