Brno - Antimonopolní úřad vede dvě vyšetřování, jak se obchodní řetězec Kaufland chová ke svým dodavatelům. Kaufland je tak ze všech řetězců nejvíc pod dozorem úřadů, které zkoumají, zda někdo neporušuje zákon o významné tržní síle.
Jedno ze správních řízení se týká dodávek pekárenských výrobků do řetězce. Pekaři si podle podání stěžují na to, že vůči nim Kaufland uplatňuje dříve běžné praktiky řetězců: například výběr regálného nebo si vynucuje financování slevových akcí. Tím se pekaři podle svého tvrzení dostávají až pod výrobní náklady.
Šetření se týká proplácení faktur a některých bonusů za prodej zboží.
"Řetězce nás obecně tlačí k tomu, abychom jim dodávali naše výrobky co nejlevněji, Kaufland je v tom hodně důsledný," uvedl jeden z pekařů, který kvůli probíhajícímu šetření nechce zveřejnit svoje jméno.
Pro pekaře jsou hypermarkety a diskontní prodejny klíčovými odběrateli, berou asi dvě třetiny jejich produkce.
Chystáme se na další
Ani zástupci Kauflandu zatím nechtějí šetření nijak komentovat, pouze potvrdili, že skutečně bylo zahájeno.
Kromě těchto případů zkoumá Úřad pro hospodářskou soutěž i počínání společnosti Ahold. "V současné době jsou řízení ve stadiu před sdělením výhrad," řekl deníku Aktuálně.cz místopředseda Hynek Brom. Sdělení výhrad znamená, že řetězce dostanou od úřadu sepsané hlavní body svého provinění a lhůtu do které se musí vyjádřit.
Brom potvrdil, že úřad už chystá další správní řízení, úřad ale zatím nechce uvést, na které obchodníky si posvítí. "Připravujeme zahájením dalších správních řízení," uvedl Brom.
Podle informací deníku Aktuálně.cz úřad dostal na tři desítky stížností od dodavatelů, stížnosti se netýkají jenom provozovatelů hypermarketů, ale také drogistických řetězců nebo prodejen pro kutily.
Zákon o významné tržní síle neplatí dlouho, ale podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se obavy ze šetření už pozitivně promítly do chování obchodních řetězců k dodavatelům. "Chovají se opravdu slušněji a hlavně se začaly platit faktury do třiceti dnů," řekl deníku Aktuálně.cz Veleba.
Podle pekařů zákon také zamezil dříve oblíbené praxi - zpětnému vracení neprodaného zboží z obchodů do pekáren.
To, že zákon změnil chování řetězců, připustil třeba i šéf jedné z největších tuzemských mlékaren Madeta Milan Teplý. "Přestože zákon většinu řetězců moc nepostihuje, jedna věc je na něm dobrá, a to je splatnost. A jen kvůli ní je potřeba, aby se ten zákon nerušil. Řetězce si zvyknou, že mají platit do 30 dnů a ne za 90 dnů," uvedl Teplý v Lidových novinách.
Kromě boje o jednotlivé pokuty se však nyní hraje i o budoucnost zmíněného zákona, podle kterého jsou řetězce vyšetřovány. Už ho na základě stížnosti obchodníků začala vyšetřovat Evropská komise, stížnost je také na Ústavním soudu.
Zruší se zákon?
Zákon hodlá znovu posoudit i nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), přičemž jednou z možných variant řešení je i jeho zrušení. Zákon je podle něj složitý a zkostnatělý.
Antimonopolní úřad už oznámil, že společně se zástupci ministerstev vytvořil pracovní skupinu, která má pro vládu navrhnout změny v zákoně. "Zrušení zákona vyvolá velké protesty," řekl ale Veleba.
Obchodním řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.
Zákon výslovně zakazuje některá jednání vůči dodavatelům, tedy zejména potravinářským firmám.
Mimo jiné stanoví, že obchody nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily (výjimkou jsou výprodeje například na konci sezony). Skončit mají také problémy s pozdním proplácením faktur.
