Brno - Je to případ, který v Česku zatím moc obvyklý není. Obchodní řetězec Ahold musí vrátit svému dodavateli mléčných výrobků peníze, které od něj vybral za reklamu při otevření části prodejen.

Poplatky jako regálné či odměny za umístění výrobků v nových obchodech řetězců kritizují dodavatelé dlouhodobě, málokdy jsou ale v boji proti nim úspěšní. Nic na tom nezměnil ani zákon o významné tržní síle, který měl tyto praktiky odbourat.

Ahold uzavřel se svým dodavatelem, pražskou společnosti Plastcom, která do řetězce dodávala mléčné výrobky, smlouvu, podle které byly sjednány odměny za reklamu na mléčné výrobky v nově otevřených prodejnách Albert a Hypernova.

Jsou nové nebo staré?

Když ale Ahold převzal i 56 obchodů po společnosti Julius Meinl a předělal je na Alberty, chtěl odměny inkasovat i v těchto prodejnách. Ve smlouvě přitom bylo zakotveno, že při rekonstrukci prodejny dodavatel odměny za propagaci zboží platit nemusí.

Nešlo o žádné malé peníze, doplatek, který Ahold za odměnu požadoval, se vyšplhal na 315 tisíc korun.

To se ale Plastcomu nelíbilo a Ahold zažaloval. Soudy rozhodly, že Ahold musí peníze vrátit, 56 prodejen Julius Meinl totiž nepovažovali soudci za nové prodejny, ale jenom za opravované, rekonstruované obchody. To podle Krajského soudu v Brně i Vrchního soudu v Olomouci Ahold potvrdil také v tiskových zprávách po převzetí prodejen Julius Meinl.

Ahold se ještě pokusil celý spor zvrátit u Nejvyššího soudu, kam poslal dovolání. Podle právních zástupců firmy prodejny Julius Meinl byly v místech, kde dosud Ahold nepůsobil a proto musí být posuzovány jako nové prodejny.

„Společnost je přesvědčena, že pokud několik měsíců po uzavření smlouvy zvýšila počet prodejen Albert o více než 50 prodejen, byla podle smlouvy povinna propagovat zboží dodavatele v nově otevřených prodejnách a naopak dodavatel byl povinnen Aholdu za tuto propagaci zaplatit," uvedl obchodní řetězec v dovolání.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Kateřinou Hornochovou ale dovolání odmítl a postavil se na stranu dodavatele mléčných výrobků.

Platit se rozhodně nemělo

Podle Nejvyššího soudu se v případě, že obchodní smlouva připouští různý výklad, je znevýhodněna strana, která sporný výraz ve smlouvě použila. Ahold tak do smlouvy vložil pro prodejny, které opravoval a nově pak otevíral vložil výraz remodeling. V těchto obchodech se za reklamu platit nemělo.

A to se podle Nejvyššího soudu vztahovalo i na prodejny převzaté od společnosti Julius Meinl, rozhodně nešlo o obchody nové.

„Soud správně rozhodl, že pojem remodeling se týká znovuotevření prodejen po jejich modernizaci," rozhodl Nejvyšší soud.

Ahold  je v Česku čtvrtý největší řetězec a loni zaznamenal meziroční pokles tržeb o miliardu korun na 43 miliard korun. Ahold totiž v Česku zmenšil největší hypermarkety a zavřel 20 ztrátových supermarketů Albert a jeden hypermarket Hypernova.

Boj mezi řetězci a jejich dodavateli od začátku letošního roku zostřil nový zákon o tržní síle.

Téměř všechny obchodní řetězce tak podle Potravinářské komory překračují 30denní lhůtu splatnosti faktur, kterou jim od letošního února nařizuje nový zákon.

Za to, že obchodníci uvedenou lhůtu splní, požadují po potravinářích zaplacení zvláštního bonusu, navíc v řadě případů nadále prodávají zboží za podnákladové ceny, což zákon také zakazuje, tvrdí dále potravináři.

Obchodníci to ale odmítají.