Stávky zaměstnanců proti zaměstnavatelům dostanou jasnější pravidla. Předpokládá to návrh věcného záměru zákona, který dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nový zákon má zaplnit mezeru, která dosud v legislativě existuje. Ústavní Listina základních práv a svobod totiž ohledně podrobností k právu na stávku odkazuje na zákon, ten ale dosud upravuje jen kolektivní vyjednávání - tedy pouze jeden z typů možných stávek, týkající se sporu o uzavření kolektivní smlouvy.

Návrh jde nyní do připomínkového řízení, kde se k němu mohou vyjádřit například i zástupci odborů nebo zaměstnavatelské svazy. Teprve poté jej projedná vláda. Ministerstvo zatím předpokládá, že by nová úprava začala platit od 1. července 2013.

Oproti dosavadní úpravě přináší návrh zejména tyto novinky:

Organizátor bude muset oznámit stávku zaměstnavateli pět pracovních dnů předem (dosud tři).

Odbory by měly předat zaměstnavateli jmenný seznam účastníků stávky, a to nejpozději 24 hodin před zahájením stávky (dosud stačilo předat jen počet stávkujících).

Zákon upraví i pravidla pro jiné stávky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nejen ohledně kolektivních smluv.

,,Stávkovat" budou moci také zaměstnavatelé, zákon jim dá možnost takzvané výluky. Tu dosud měli jen při sporech o kolektivní smlouvu.

Ani nový, obecněji pojatý zákon ale nevyřeší jeden z hlavních problémů, který přitom urychlil jeho přípravu.

Nadále totiž zůstane prostor pro stávky neupravené zákonem. Samo ministerstvo v návrhu připouští, že může jít například o stávkové protesty proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem, které nebudou směřovat primárně proti zaměstnavateli.

O takových ,,politických" stávkách by tedy nadále musely rozhodovat soudy bez bližších mantinelů stanovených zákonem. Podle ministerstva je to v ostatních evropských státech podobné.

Podívejme se teď, co tedy návrh přináší ohledně stávky vůči zaměstnavatelům.

Ministerský návrh:
Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje (jen) odborová organizace.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Pokud by jiné sdružení chtělo jednat za zaměstnance či organizovat a vyhlašovat stávku, muselo by ve stanovách tento cíl mít, a tím by se fakticky transformovalo na odborovou organizaci.
Lze si jen těžko představit, že budou kvůli organizování stávek složitě vznikat právnické osoby (např. s.r.o., a.s.), jejichž jediným cílem bude zastupování zaměstnanců a nikoli výdělečná činnost, když tuto možnost dnes umožňuje zákon o sdružování podle oznamovacího principu.
Odborová organizace má navíc definovanou působnost a oprávnění se zaměstnavatelem jednat, výslovně upravenou v zákoníku práce.
Vzhledem k odpovědnosti za škodu se neumožňuje organizovat a vyhlašovat stávku entitám bez právní subjektivity, jako například radě zaměstnanců.

Ministerský návrh:
Odborová organizace rozhodne o vyhlášení stávky, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se důvod stávky týká.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Navrhované řešení přebírá úpravu zákona o kolektivním vyjednávání, která se osvědčila a dosud nečinila potíže.
Způsob souhlasu se stávkou návrh ponechává na rozhodnutí právnické osoby (odborů), a umožňuje vyjádřit souhlas například elektronickými prostředky, korespondenčním hlasováním, v zastoupení apod.

Ministerský návrh:
Organizátor musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň pět pracovních dnů předem
a) důvody a cíle stávky,
b) kdy bude stávka zahájena,
c) počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznam dotčených pracovišť.
Nejpozději 24 hodin před zahájením stávky je organizátor povinen předat zaměstnavateli také jmenný seznam zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Všechny výše uvedené oznamovací povinnosti umožňují zaměstnavateli zabezpečit provoz podniku během stávky.
Oproti dosavadní úpravě (v zákoně o kolektivním vyjednávání) tedy tento návrh prodlužuje oznamovací lhůtu ze tří na pět pracovních dnů.
Zatímco dosud stačilo předat pouhý počet účastníků, nově má jít o jejich jmenný seznam, aby zaměstnavatel mohl lépe zabezpečit provoz podniku během stávky.
Lhůta pro předání jmenného seznamu zaměstnanců je kratší, aby je chránila před tlakem zaměstnavatele (nikoliv však tak silně jako dosud).

Ministerský návrh:
Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávce.
Organizátor musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhrožovat jakoukoli újmou; o přerušení práce s nimi může pouze jednat.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Cílem je ochrana svobodného projevu vůle zaměstnanců.

Ministerský návrh:
Organizátor stávky je povinen poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na zařízeních. Zaměstnanci, kteří vykonávají práce při zabezpečování činností, se řídí pokyny zaměstnavatele.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Jde o postup k zamezení ztrát na zařízeních zaměstnavatele v důsledku stávky, včetně případných nenahraditelných nebo těžko nahraditelných škod v důsledku přerušení práce v některých zařízeních zaměstnavatele.

Ministerský návrh:
Nezákonná podle tohoto zákona má být stávka,
a) které nepředcházelo jednání mezi organizátorem stávky a zaměstnavatelem směřující k řešení důvodu stávky (stávka musí být až krajním prostředkem),
b) která nebyla vyhlášena nebo zahájena za podmínek stanovených tímto zákonem,
c) vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, kterých se důvody a cíle stávky týkají.

Co k tomu ministerstvo dodává:
Navrhované znění neupravuje nezákonnost stávek obecně, ale pouze ve vztahu k zákonu o stávce.
Nadále totiž zůstane prostor pro stávky neupravené zákonem. Může jít například o stávkové protesty proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem, které nebudou směřovat primárně proti zaměstnavateli.

Ministerský návrh:
Omezuje se právo na stávku zaměstnanců:
a) zdravotnických zařízení nebo zařízení sociálních služeb,
b) při obsluze jaderných zařízení a zařízení ropovodů nebo plynovodů,
c) při řízení a zabezpečování letového provozu,
d) závodních jednotek požární ochrany a členů záchranných sborů zřízených pro příslušná pracoviště,
e) zabezpečujících telekomunikační provoz,
f) kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla státními orgány vyhlášena mimořádná opatření,
g) údržby pozemních komunikací, kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,
h) drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, kteří organizují a zajišťují provoz drážní dopravy,
pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví osob.

Je povinností organizátora zajistit po dohodě se zaměstnavatelem po dobu stávky minimální služby, tak aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob. K výkonu práva na stávku může dojít pouze za předpokladu plného zachování právních norem týkajících se zajištění bezpečnosti.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Uvedená omezení provádějí článek 44 Listiny, který umožňuje, aby zákon právo na stávku omezil zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, jakožto osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví.

Ministerský návrh:
Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů a státní zástupce mohou podat ve lhůtě patnácti dnů od vyhlášení stávky návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo organizátor, proti němuž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Kvůli vysoké odpovědnosti takového verdiktu by měl rozhodovat vyšší, tedy krajský soud. Proti rozhodnutí půjde podat řádný i mimořádný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
Návrh na určení nezákonnosti stávky může podat buď zaměstnavatel, ale i státní zástupce. Právě státní zástupce tak může "nahradit" veřejnost, která je důsledky stávky postižena. Samotná "třetí osoba" totiž takový návrh podat nemůže.

Ministerský návrh:
V době účasti na stávce nepřísluší účastníku mzda ani náhrada mzdy.
Zaměstnanci, který není účastníkem stávky, umožní zaměstnavatel výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávky konat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Koná-li práci podle ustanovení o součinnosti, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku.

Účast na stávce v době před právní mocí rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání.
Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.

Ministerský návrh:
Za škodu vzniklou událostí, k níž došlo v průběhu stávky, odpovídá účastník stávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníku stávky podle občanského zákoníku. Jde-li však o škodu, k níž došlo při zabezpečování nezbytné činnosti (ochrana zařízení před poškozením, ztrátou, zničením, zneužitím), odpovídají podle zákoníku práce.
Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníku stávky neodpovídají.
Organizátor, který rozhodl o zahájení stávky, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti.
Jestliže soud rozhodl, že stávka je nezákonná, organizátor, který stávku vyhlásil, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkou vznikla.

Ministerský návrh:
Ode dne oznámení data zahájení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné osoby.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Důvodem je, aby nedocházelo k omezování účelu stávek.

Ministerský návrh:
Nedojde-li k dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, může být jako krajní prostředek řešení sporu vyhlášena výluka.
Výlukou se rozumí částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem.
Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výluka, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Nejde-li o nezákonnou výluku, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy pouze ve výši poloviny průměrného výdělku.

Zahájení výluky, její rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam zaměstnanců, vůči nimž je výluka uplatněna, musí zaměstnavatel oznámit odborové organizaci alespoň pět pracovních dnů předem. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit výluku zaměstnancům, vůči nimž je uplatněna.
Omezuje se výluka vztahující se na zaměstnance v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví. Jde o podobný seznam jako o stávky zaměstnanců.
Obdobně jako u stávky může o nezákonnosti tohoto kroku rozhodovat soud.

Ministerský návrh:
Solidární stávka bude možná jen na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy.
Zůstane tedy jen dosavadní úprava pro speciální případy (kolektivní vyjednávání).
Obecně (v jiných případech) nebude solidární stávka přípustná.

Jak to ministerstvo zdůvodňuje:
Listina základních práv a svobod stanoví, že každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Podle ministerstva však zaručuje pouze právo na stávku na ochranu svých zájmů, nikoli zájmů osob jiných.

Solidární stávka bude možná jen v případě, kdy zaměstnavatel účastníků stávky zejména s ohledem na hospodářskou návaznost může ovlivnit průběh nebo výsledek stávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávka vyhlášena. V praxi například různé skupiny zaměstnanců (podle profesí) téhož zaměstnavatele uzavírají speciální kolektivní smlouvy a vzájemně se takto podporují.

Přečtěte si také naše praktické přehledy letošních novinek:

Čekají vás novinky v práci. Podívejte se, jak poslanci změnili zákoník

Co vás čeká, když přijdete o práci. Velký přehled změn

Vláda vám mění život. Velký přehled schválených reforem