Ropa
Uran
Tuňák
Voda

Železo
Káva
Uhlí
Fosfor

Poprvé o ropném zlomu hovořil geolog M. King Hubbert již v roce 1956. Tehdy předpověděl, že se USA za polovinu svých dostupných zásob dostanou krátce po roce 1970.

Data, zda ke snížení produkce v sedmdesátých letech skutečně došlo nebo ne, se liší, podle mnohých expertů mají jednotliví producenti ropy svůj vrchol stále před sebou. Kritici teorie ropného zlomu především zdůrazňují, že velikost známých zásob a skutečných rezerv se liší. Jak píše například Bjorn Lomborg v knize Skeptický ekolog, lidstvo s nedostatkem ropy zatím problém nemá a ani mít nebude.

Takzvaný "uranový zlom" se začal skloňovat ve stejné době, kdy se začalo hovořit o vyčerpání zásob ropy, zemního plynu nebo uhlí. Podle agentury Bloomberg došlo ve světě k maximu produkce uranu v osmdesátých letech. "Vzhledem k tomu, že se země s koncem studené války začaly zbavovat jaderných zbraní, však nabídka poptávce nadále stačí," uvádí Bloomberg.

Zásoby tuňáka obecného klesají kvůli stále rostoucí oblibě sushi, pro které se ryba lovená především v Japonsku používá jako "náplň".

Kdysi prosperující druh tak v některých oblastech klesl na méně než desetinu původního počtu, lov přitom podle Bloombergu absolutně neodpovídá stanoveným kvótám. Od roku 2007 se objem zahraničního obchodu snižuje, podle ochránců životního prostředí však příliš pomalu. V roce 2010 se prodal více než dvojnásobek stanoveného limitu. Část environmentalistů tak usiluje o zařazení tuňáka mezi ohrožené druhy.

"Vody je na Zemi dostatek - lidé využívají méně než setinu celkového množství. Zdánlivá hojnost však zakrývá místní problémy," uvádí Bloomberg a připomíná rozdíl mezi využitelnou vodou, tedy takovou, která je čistá a bez soli - a vším ostatním.

Jak říká kalifornský analytik Peter Gleick, který se pojmem "bod zlomu vody" zabývá, éra levné suroviny skončila. Suroviny je ale podle něj stále dostatek, pouze se s ní lidé musí naučit lépe hospodařit.

S vyčerpáním železa souvisí dobrá a špatná zpráva. Pozitivní je ta, že se v USA a většině rozvinutého světa spotřeba vzhledem k rozvoji recyklace postupně snižuje.

Za hrozbu pro snižování zásob Bloomberg považuje, že rychle rostoucí a rozvojové ekonomiky začínají surovinu teprve využívat, a to ve velkém. "Ocelové mrakodrapy rostou od Bangalore po Peking v rekordním počtu a stále více lidí jezdí autem, aby se k nim dostalo," komentuje Bloomberg.

Bod zlomu se týká i jedné z nejdůležitějších zemědělských komodit. Na rozdíl od ropy nebo plynu v tomto případě samozřejmě nemáme na mysli pokles zásob, ale snížení roční produkce. Ta klesá především vzhledem ke stoupajícím teplotám a neobvyklým srážkám v Jižní a Střední Americe, které v posledních letech způsobily škody na úrodě.

Menší nabídka má vliv na cenu suroviny. Od června 1992, kdy největší prodejce kávy ve světě Starbucks poprvé uvedl své akcie na burzu, vzrostly ceny kávových zrn Arabica více než čtyřikrát.

"Dosažení uhelného zlomu je nevyhnutelné," varovali profesoři v časopise Energy již v roce 2010. Stejně jako v případě ropy nebo zemního plynu se ovšem odborníci rozcházejí v názorech, kdy daný vrchol nastane.

Podle německé společnosti Energy Watch Group dosáhly Spojené státy na svůj "Coal Peak" již v roce 2002, na globální úrovni by k poklesu křivky produkce mělo dojít v roce 2025. Podle americké Energetické informační agentury bude produkce nejméně do roku 2035 meziročně růst o 1,1 procenta.

"Země svůj fosfor recykluje. Stejně jako v případě jiných chemických prvků fosfor cestuje z půdy, moře nebo skal, prochází potravním řetězcem a vrací se zpátky do země," uvádí Bloomberg.

Tento koloběh však podle něj narušuje průmysl, který využívá fosfor při hnojení. Tím se fosfor vyčerpává z půdy a do třiceti let tak mohou celkové zásoby dospět svého vrcholu, varují vědci. Fosfor spolu s dusíkatými hnojivy také odtéká z farem do řek nebo moří, kde vytváří masivní "mrtvé zóny", tedy oblasti s obsahem s obsahem kyslíku, který nestačí pro život.