Do vrcholného summitu EU naplánovaného na pondělí 30.ledna zbývá něco přes týden. O jeho naléhavosti svědčí to, že se měl původně konat až v březnu. Překotné události z přelomu roku si ale vyžádaly dřívější schůzku. Od předchozích "historických" summitů se zřejmě bude ve dvou ohledech lišit: 1) Posedlost škrtáním a úsporami má alespoň podle prohlášení politiků v agendě nahradit podpora ekonomického růstu B) Očekává se, že budou formálně uzavřeny dohody o ztrátách bank z řeckého dluhu. Projděte si den po dni dva horké týdny, které summitu předcházejí.

Před summitem na chvíli zavládl mírný optimismus, když ve čtvrtek 12. ledna šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vítal "nesmělé známky stabilizace" v evropském bankovním sektoru a na trhu s vládními dluhopisy způsobené tříletými půjčkami ECB bankám v celkové výši půl bilionu eur. Na druhý den však přišla studená sprcha.

Třináctého v pátek ztroskotala jednání o tom, kolik peněz banky dobrovolně odepíšou v Řecku. Večer pak Standard&Poor's snížila rating devíti zemím eurozóny včetně Francie. Ta spolu s Rakouskem přišla o známku AAA, kterou má i celý záchranný fond EFSF. Souhrnné finanční zdraví plátců do fondu tak kleslo a v pondělí 16. ledna večer S&P snížila známku I tomuto fondu. Fondu se tak budou hůř a dráž shánět peníze. A tím zase nejspíš vzroste tlak na to, aby soukromí věřitelé Řeka - tedy banky a investiční fondy - nesly vyšší ztráty než dohodnutých 50 procent.

V neděli předstoupila před novináře na stranickém sjezdu v Kielu německá kancléřka Angela Merkelová. Případné snížení známky fondu EFSF podle ní ,,nebude torpédovat jeho fungování." Snížení ratingu dotčeným zemím podle ní jen zdůraznilo potřebu urychlit dohodu na rozpočtové unii. ECB přitom kritizovala země jako Holandsko nebo Švédsko za to, že se do budoucí smlouvy o vzniku rozpočtové unie snaží prosadit změny, které jdou proti duchu dohody pracně uzavřené v prosinci.

Na sérii ne zrovna příznivých zpráv reagovaly trhy v pondělí chladnokrevně. První den obchodování po snížení ratingu hlavní evropské burzovní indexy dokonce rostly. Francie navíc prodala jednoleté dluhopisy v hodnotě 8,6 miliard eur a navzdory snížení ratingu zaplatila o čtyři setiny nižší úrok než při obdobné aukci 9. ledna.

Do Athén míří další mise mezinárodních věřitelů - takzvané Troiky (EU/MMF/ECB). Na tento den už je do Atén ohlášena několikatisícová demonstrace. Úředníci Troiky mají zjistit pokrok v úsporných opatřeních, ke kterým se Řekové zavázali, aby mohli čerpat pomoc 130 miliard nevyhnutně potřebnou k odvrácení bankrotu země. Pokud ji země nedostane, nebude mít 20.března na splátku 14,5 miliardy eur a hrozí jí neřízený bankrot. V Athénách se při té příležitosti v pondělí sešla mnohatisícová demonstrace proti dalším úsporám, které věřitelé vyžadují. Španělský premiér Mariano Rajoy se v Bruselu sešel s prezidentem Evropské rady Hermanem Van Rompuyem.

Řečtí politici se ve středu 18.ledna sejdou se soukromými věřiteli. Ti mají podle vloni navrženého plánu dostat za své řecké dluhopisy dostat dluhopisy v poloviční hodnotě a s mnohem delší splatností. Ze současných 160 % tak hodnota řeckého dluhu klesne na 120 % HDP do roku 2020. Jak bylo zmíněno, dohoda ale v pátek zkrachovala. S řeckou vládou se soukromí věřitelé (z nichž velkou část tvoří řecké banky) dohodli, že jim Řecko bude za nové dluhopisy platit úrok těsně pod pěti procenty. Německo ale podle Financial Times navrhuje platit bankám jen dvě až tři procenta. To se vlastně ze strany vlád rovná požadavku, aby soukromí investoři nesli ztráty mnohem vyšší, než z dohodnuté poloviny.

Čtvrtek přinesl další prozatím úspěšný test důvěry v eurozónu. Španělsko a Francie totiž úspěšně prodaly své dluhopisy za 6,6 respektive 7,97 miliardy eur. V německém Meseburgu se německá kancléřka Angela Merkelová setká s politickými lídry Rakouska, Švédska a Portugalska. Dohodli se, že na summitu EU vysloví pro "opatření na podporu růstu a zaměstnanosti."

V pátek se setkala německá kancléřka Merkelová, francouzký prezident Nicolas Sarkozy a italský premiér Mario Monti. Hlavy tří největších ekonomik eurozóny budou vylaďovat své postoje před blížícím se "malým summitem" ministrů financí EU. Čísla stále víc nasvědčují tomu, že tvrdé úspory samy o sobě ekonomiku v Evropě zbržďují, což stabilizaci státních rozpočtů spíš ještě víc komplikuje. Evropští lídři se proto na summitu koncem ledna podle agenturních zpráv budou zabývat i plánem, jak v Evropě podpořit hospodářský růst. Právě tvorba nových pracovních míst má být ústředním bodem summitu.

V úterý 24.ledna se v Bruselu pravidelné setkání ekonomických ministrů EU známé pod zkratkou ECOFIN. Pět dní před klíčovým summitem naví Mezinárodní měnový fond vydá aktualizovanou zprávu o globální finanční stabilitě a rozpočtové kázni vlád.

Vrcholný summit EU se měl v Bruselu původně konat 30. ledna. Termín byl ale změněn kvůli plánované generální stávce v Belgii, která vychází právě na 30. ledna. Nakonec bylo ale potvrzeno původní datum 30.ledna. Na jednání se zřejmě dostane i příprava vzniku dohodnuté rozpočtové unie. Dohody, které ji mají ustavit, měly být původně podepsány až v březnu, kancléřka Merkelová se ale důrazně vyslovila za jejich urychlení. Česká republika přitom stále neví, zda se ke spolku stojícím na vymahatelné rozpočtové disciplíně přidá nebo ne, a pokud ano, tak kdy.