Přesvědčit se je přitom snaží dnešní zprávou komisaře pro sociální záležitosti Vladimíra Špidly, která představuje ekonomické výhody takového kroku.

Závora na další tři roky?

Nejbližší příležitost budou mít staré členské země letos v dubnu. Do té doby totiž musí komisi oznámit, zda budou před nováčky chránit své trhy po další tři roky.

Španělsko prostřednictvím svého ministra financí Pedra Solbese včera oznámilo, že přechodné období neprodlouží. Za prací se budou moci lidé z osmičky nových zemí vydat bez problémů patrně také do Řecka, Portugalska a Finska.

Naopak Německo a Rakousko již dříve oznámily, že jejich hranice zůstanou zavřené.

"Rozhodně se nesplnily předpovědi, že levná pracovní síla ze střední a východní Evropy zaplaví staré země. Pohyb pracovníků byl velmi omezený a rozhodně to neovlivnilo pracovní trh ve starých zemích," uvedl Špidla.

Nejvíce lidí zamířilo do Německa, asi půl milionu. V Rakousku se objevilo 70 tisíc nových pracovníků a v Itálii 50 tisíc.

Řešením je černá práce

Na příkladu Velké Británie, Švédska a Irska pak Špidla ilustroval pozitivní dopady otevřeného přístupu. Tyto tři země totiž žádná omezení nezavedly. Jejich ekonomiky vykazovaly zdravý růst a nezaměstnanost se po přílivu "Gastarbeiterů" nezvýšila

Británie od vstupu nových zemí vydala jejich občanům asi 200 tisíc povolení, Irsko 150 tisíc a Švédsko přijalo 3,5 tisíce pracovníků.

"Řada lidí, kteří pracovali na černo, svou práci zlegalizovala. To mimo jiné mělo pozitivní vliv na daňové příjmy státu," uvádí se ve zprávě.

To potvrzuje i bruselský analytik Paul Hofheinz ze sdružení ekonomů Lisabonská rada: "Země, které otevřely hranice, mají nižší nezaměstnanost a lidé zde najdou práci rychleji. To vše mluví pro uvolnění restrikcí."

K čemu vlastně nakonec restrikce vedou? K rozrůstání černého trhu. Varuje před tím zpráva komise i analytici. "Například tady v Bruselu dělají řadu nepopulárních prací Poláci. Smlouvu se zaměstnaneckými jistotami ale rozhodně nemají," tvrdí Hofheinz.

Německo dveře přibouchne i příště

Komise ve své zprávě pak vyvrací další "pověru". Na bohatý Západ neutíkají jen "mozky", které budou unijním nováčkům chybět. Jen 22 procent z těch, co se vydali za "lepším bydlem", má vyšší vzdělání. Zhruba stejnému počtu lidí postačilo základní.

Staré členské státy mají v roce 2009 pak ještě jednu možnost restrikce prodloužit. A to o dva roky. Budou to však muset komisi patřičně zdůvodnit. Všichni čekají, že Rakousko i Německo takový krok podniknou.