Brusel/Praha - Do vyjednávání o budoucím českém zástupci v kolegiu Evropské komise promluví vnější faktory i domácí politika. Je přitom zřejmé, že v Evropě nebude nikdo čekat, až si Češi v říjnu odvolí, aby do Bruselu vyslali kouřový signál s portrétem příslušného kandidáta.
Mnohé evropské země již zveřejnily jména svých adeptů. Češi jdou opět hlavou proti zdi, když se domnívají, že není potřeba říkat jména, hlavně když víme, co chceme za portfolio. Vhodný nápadník pro pěkné místo v Bruselu se vždy najde.
Paradox nastalé situace si nejvíce uvědomuje úřednická vláda a Štefan Füle, jenž za evropské záležitosti odpovídá. Připravil proto přehled tužeb jednotlivých členských zemí EU, kde jsou uvedeny jednotlivé oblasti a konkrétní kandidáti, kteří se o daná místa ucházejí.
Co napsal Füle
Materiál, jenž se podařilo serveru Euro.cz získat, do značné míry sumarizuje informace z otevřených zdrojů a je určen politickým stranám.
"Bude záležet na výsledku říjnových parlamentních voleb. Vladimír Špidla by chtěl zůstat komisařem, ale nemá ještě zajištěnu podporu vlády," praví se stručně v kolonce, jež náleží ČR. Budou to šéfové největších parlamentních stran, kteří do výběru promluví. Ti však doposud mlčí.
Politici nejčastěji hovoří o energetickém portfoliu. Zvládli jsme přece lednovou rusko-ukrajinskou plynovou roztržku. Z dokumentu úřadu vlády však vyplývá, že na danou problematiku mají spadeno Bulhaři, Dánové, Maďaři, Němci, Poláci a Slováci.
Boj bude tuhý. Mnohé země už představily konkrétní koně, jež do pomyslného závodu nasadí.
Doprava nebo věda?
Druhá oblast, která se v českých politických kuloárech skloňuje, je doprava. Zde je situace o poznání klidnější: usiluje o ni Itálie, Lotyšsko a Polsko. Itálie, zakládající člen Evropských společenství, má výhodnější výchozí pozici. Současný eurokomisař pro dopravu Antonio Tajani je i jedním z Barrosových místopředsedů a hodlá v této funkci zůstat i v příštím období.
V případě vědy a výzkumu, kde se nabízejí poměrně veliké finanční prostředky, mohou Češi rovněž narazit. Populární R&D momentálně spravuje Slovinec Janez Potočnik, jenž chce v Bruselu zůstal i nadále.
Do karet nám nehraje ani nejasná situace okolo ratifikace Lisabonské smlouvy a způsobu sestavování Evropské komise.
Švédské předsednictví EU ohlásilo, že podzimní summit přeloží na pozdější termín 5. až 6. listopadu, čímž umožní zahrnout do jednání evropských lídrů výsledky druhého irského referenda o Lisabonské smlouvě.
Pokud dopadne kladně, zůstane každému státu jeden komisař. Pokud by však zůstala v platnosti smlouva z Nice, pak by jeden členský stát o komisaře přišel. Abychom nakonec nedrželi v ruce černého Petra my.
