Praha - Státníci, finančníci a bohatí lidé z měst objevují dávno objevené. V 21. století, v období potravinové i globální ekonomické krize zjišťují, co vždy dobře věděl každý pořádný sedlák - půda je grunt.

V časech, kdy se majetek nastřádaný v akciích a cenných papírech znehodnocuje, je vlastnictví půdy jistotou pro každého. Finanční fondy se z trhu derivátů přesouvají na trh s půdou a peníze bezpečně ukládají do země. Investor na nákupu zemědělských pozemků neprodělá, obyčejný člověk se díky ní vždy nějak uživí.

Proto se dnes i státy bohaté na ropu snaží ovládnout kusy země. Své úsilí zesílily po raketovém růstu cen obilí a rýže odstartovaném před necelými dvěma lety.

Saúdi v Africe, Libye v Ukrajině

Dnes si státy ropných šejků najímají či skupují zemědělskou půdu v rozvojových zemích. Tam zřizují novodobé potravinové kolonie.

Spojené arabské emiráty se vrhly na pole v Pákistánu, Saúdská Arábie se soustřeďuje na Afriku, Libye smění ropu za ukrajinskou pšenici, Katar si chce ovoce a zeleninu pěstovat v Keni.

Zahraniční investice do zemědělství rozjíždí také Čína, která se vzhlédla v Africe a Jižní Americe. Skupování polí podporují vlády obvykle spolupracující s privátními investičními společnostmi.

Vyspělý svět, naopak zavalený přebytky jídla, má také svůj nový fenomén.

Přibývá lidí, kteří se nechtějí živit tuctovými, průmyslově vyráběnými potravinami z hypermarketů, a dopřávají si luxus nakupovat u "svého" sedláka a ještě nejlépe mít vlastní biofarmu. Je to trend i v Česku.

Statistiky dokládají, že v poslední době přibývá i v tuzemsku těch, kteří podobně bezpečně jako do trezoru ukládají peníze do půdy. V Česku mají totiž stoprocentně jisté, že na transakci neprodělají. Nefungující trh drží ceny polí a luk stále nízko.