Levice krotí obchodní řetězce, má na to zákon

Táňa Králová, Euro.cz
6. 4. 2009 12:25
Regulace se obrátí hlavně proti menším dodavatelům, varují prodejci
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Bič na obchodníky v Česku se blíží. Už na dubnové schůzi sněmovny budou politici s největší pravděpodobností schvalovat kontroverzní zákon, který má omezit sílu obchodních řetězců v Česku.

A vypadá to, že na osmý pokus se už konečně podaří levicovým poslancům za asistence zelených zkrotit obchodní řetězce. Skončí regálné, zalistovací poplatky, vynucený sponzoring oslav kulatého výročí příchodu nadnárodní obchodní firmy na český trh či jiné praktiky, které prodejci jednostranně diktují odevzdaným dodavatelům.

Sněmovna za víc než rok stihla předlohu pouze propustit prvním čtením. Hospodářský výbor, který se návrhem měl zabývat, ho vůbec neprojednal. V zemědělském výboru skončil tento bod patem, když se příznivci a odpůrci "antiřetězcového zákona" rozdělili přesně na polovinu.

Je to diskriminace

Poslanec Ladislav Skopal (ČSSD) zastupující navrhovatele se musel smířit s tím, že kontroverzní předpis neprotlačí na březnové, ale snad až na dubnové schůzi sněmovny. Nakonec regulační zákon s velkou pravděpodobností přece jen projde.

Proč se český předpis šije exkluzivně na tělo obchodním řetězcům? "Nechceme zbytečně zasahovat třeba do automobilového průmyslu, telekomunikací či dalších oblastí, kde nedochází k žádnému zneužívání dominantní síly," vysvětluje spoluautor předlohy Skopal. "Ani nás nikdo nežádal, abychom působnost zákona rozšířili," dodal.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka ovšem tvrdí pravý opak: "Naší nejčastější připomínkou bylo, že zákon je diskriminační, protože se týká jen obchodu." Obchodníci sdružení ve svazu obvinili předkladatele zákona z toho, že za jejich úsilím jsou politické, nikoli skutečné a odborné důvody. Míní totiž, že platná legislativa řeší dodavatelsko-odběratelské vztahy naprosto dostatečně a uspokojivě.

Zpracovatelé svorně s agrární lobby, na jejichž popud Potravinářská komora nový zákon napsala, to ale cítí jinak. Přímo si ovšem nedovolí jít proti odběratelům a obvinit je například z porušování zákona o cenách. Obchodníci - až na výjimky nadnárodní řetězce - varují, že nechtěný zákon, který před rokem odsoudila také vláda, se může obrátit proti tuzemským dodavatelům ve prospěch zahraničních výrobců.

A co udělá s cenami potravin? Budeme se muset nechat překvapit. Žádné analýzy, jak se zákon projeví, ho totiž v parlamentu nedoprovázejí. Obvykle ovšem platí, že zdravá konkurence nesešněrovaná regulací zdražení nevyvolává.

Skutečně nový zákon zařídí, že tvrdá obchodní jednání mezi odběrateli a dodavateli se změní na selanku? Zkušenosti z Maďarska a Slovenska, kde podobný zákon již schválili, nejsou právě přesvědčivé.

V Maďarsku platí od 1. června 2006 zákon o podnikání v obchodu, ze kterého autoři českého návrhu pilně opisovali. Obchodníkům s významnou tržní silou, což znamená s ročním obratem nad sto bilionů forintů, předpis ukládá používat poctivé obchodní praktiky a řídit se etickým kodexem, který vlivné společnosti musely povinně sepsat. Jak je speciální zákon v běžném obchodním životě úspěšný?

Pramálo. Předseda českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina nějakou úspěšnost vůbec nepozoruje. "Šéf tamního antimonopolního úřadu na rovinu řekl, že ho nebude aplikovat. Já se o to ale budu snažit, když zákon projde," předesílá Pecina. Sice si nemyslí, že trh takový zákon nezbytně potřebuje, jak o tom byl přesvědčen ještě před třemi lety. "Situace není pro dodavatele fatální. Určitě ale nebude ke škodě zákonný předpis mít, definovat určité formy zneužívání a mít pak možnost zvednout prst," říká Pecina. Za zneužití tržní síly bude moci jeho úřad udělit pokutu až deset milionů korun a nekalé jednání může postihovat opakovaně.

Jedna novela za druhou

Na Slovensku platí zákon namířený proti řetězcům od začátku letošního roku. Hned v lednu, ani ne měsíc od jeho účinnosti, ale tamní ministerstvo hospodářství sepsalo novelu, aby zabránilo tomu, s jakou pružností se obchodníci naučili čerstvý předpis obcházet. Od dodavatelů si měli třeba zajistit prohlášení, že nejsou na řetězcích ekonomicky závislí. Poplatky za letákové akce vymáhali přes třetí osoby a různé další dohody uzavírali prostřednictvím zprostředkovatelských firem.

Blesková novela zavedla také povinnost platit za potraviny do třiceti dnů, pokud se obchodník a dodavatel nedohodnou jinak. "Oba partneři se vždy dohodnou, tady ale zákon přímo vstupuje do obchodních vztahů. A to se může obrátit proti výrobcům," upozorňuje Jozef Orgonáš, generální sekretář slovenského Svazu obchodu a cestovního ruchu, podle kterého je norma v rozporu s ústavou. První zkušenosti s novým předpisem označil Orgonáš za velmi špatné, mezeru spatřuje už v samé definici ekonomické síly.

http://www.euro.cz/detail.jsp?id=14109

 

Právě se děje

Další zprávy