První tendry na "soukromé dálnice" mohou začít už letos

Karel Toman
8. 2. 2011 5:00
Lhůtu Bártova Superstrategie označuje za velmi optimistickou, stihnout ji ale chce
Stavebnictví podle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2010 propadlo o 22 %, zatímco celá ekonomika oživovala o 1,2 %. Není divu, že v něm teď vládne vysoké napětí.
Stavebnictví podle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2010 propadlo o 22 %, zatímco celá ekonomika oživovala o 1,2 %. Není divu, že v něm teď vládne vysoké napětí. | Foto: Karel Toman

Praha - První tendr na stavbu "soukromé dálnice" - takzvaný PPP projekt veřejného a soukromého sektoru - může začít už letos. Počítá s tím návrh takzvané Bártovy Superstrategie rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

První soutěž na rozšíření a opravu D1 má podle dokumentu začít už letos v červnu, v roce 2012 mají následovat tři soutěže na úseky R35 a R1.

"Jsme připraveni," ujišťuje za stavební firmu Skanska její mluvčí Lucie Nováková, podobně mluví i ostatní velcí hráči. "Máme zájem o všechny zmiňované projekty," dodává třeba mluvčí Hochtiefu Michal Talián.

Věc má přesto háček. "Uvedené termíny jsou velmi optimistické," píše se v Příloze č.7 Bártovy Superstrategie pod tabulkou s daty chystaných PPP projektů.

Co jsou PPP projekty a jaké mají (ne)výhody, se dočtete v boxu.

Co je PPP?

  • PPP je zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnerships) a ve světě se běžně používá.
  • PPP projekty využívají zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Pro uskutečnění PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost.
  • Například na Slovensku staví 52 kilometrů rychlostní silnice R1 za 1,7 miliard euro konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika. Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
  • Pro stát je to způsob, jak postavit nákladnou infrastrukturu, aniž by musel okamžitě vyplatit velkou sumu. Pro investora zase atraktivní forma bezpečné investice se solidní návratností.
  • Ďábel je ale skrytý v detailech a například Slovensko nakonec plán stavby dálmnice D1 formou PPP pro nevýhodnost zrušilo.

Velmi optimistické termíny

"Jsme připraveni stejně jako stavební firmy," ubezpečuje za ministerstvo dopravy mluvčí Jakub Ptačinský. Odmítá tak nedávnou kritiku Svazu podnikatelů ve stavebnictví, že ministr Bárta s přípravou výstavby dopravní sítě nepostupuje dost rychle.

Jak už bylo řečeno, jako první má přijít na řadu letos v červnu soutěž o rozšíření a rekonstrukci 160 kilometrů D1. Stavba má být podle dokumentu dokončena v prosinci 2016.

Soutěže na dva úseky D3 mají začít napřesrok, tendr na první fázi R35 pak roku 2013. Soutěž na stavbu R1 má být spuštěna až po roce 2016.

Firmy jsou hladové stavět

Stavební firmy potýkající se dva roky s dramatickým propadem celého stavebního sektoru, se už teď předhánějí, která je lepší uchazeč.

Skanska má například vlastní PPP divizi jménem Skanska Infrastructure Development, její zástupce pro Českou republiku Igor Snopek je zároveň předsedou Asociace PPP.

"Rozsáhlými mezinárodními zkušenostmi" se chlubí i Hochtief, "největší zkušenosti" s PPP projekty má podle mluvčí Ivety Štočkové Eurovia, která touto formou staví rychlostní silnici R1 na Slovensku.

"Připomínám, že Metrostav a.s. je členem teamu, který vůbec první v České republice  projekt PPP realizuje ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích," upozornil mluvčí společnosti František Polák.

Zároveň tím však nepřímo poukazuje na problematickou stránku PPP projektů - podezření na jejich mnohonásobné předražení a skryté zadlužení státu, které se spojuje nejen s vojenskou nemocnicí ale i dopravními projekty na Slovensku.

"Koncesionář je po 30 let povinen udržovat dálnici v bezvadném kvalitním stavu a je zodpovědný za dílo, které vystavěl," vysvětluje Denisa Vajskébrová z tiskového odboru ministerstva dopravy, proč i v případě PPP projektů na dálnice v Česku budou ceny vysoké. Do smluvní ceny je totiž podle ní mimo jiné potřeba promítnout i inflaci za 30 let.

Včetně úroků přijdou stát tyto projekty na 450 miliard, které bude splácet do roku 2054.

Možný zádrhel - legislativní kolečko

Asi deset procent potřebných peněz podle Vajskébrové do projektu vloží samy stavební firmy, zbylých devadesát procent pak banky. Po třiceti letech splácení pak dílo převezme stát.

Zda se zmíněné "optimistické termíny," s kterými superstrategie počítá, podaří stihnout, už podle mluvčího Ptačinského nezáleží jen na ministerstvu dopravy. Musí je totiž schválit vláda a přizpůsobit se jim zákony.

Seznamte se s tím, jak se staví PPP dálnice R1 na Slovensku

"Právě změna právního prostředí je přitom jedna z nesložitějších fází projektu," naznačuje možný zádrhel Ptačinský.

Podle návrhu Superstrategie bude také potřeba zrychlit snad všechny možné přípravné práce od projektů přes řešení majetkoprávních vztahů.

Rezort proto dokonce zřídil speciální sekci právě na PPP projekty, finální verzi Superstrategie, která prochází připomínkovým řízením, předloží ministr Bárta vládě až v létě.

"Přesto věříme, že stavba formou PPP bude v ČR již velmi brzy realizována," uzavírá Ptačinský. Pokud vše vyjde podle Bártových představ, začne se D1 i R1 stavět roku 2013, dva úseky D3 a první část R35 pak roku 2015.

Podívejte se, do jakých problémů se stavbaři dálnic v Česku dostali

 

Právě se děje

Další zprávy