Brno - Začalo to jako obyčejný spor o pozemky pod státní silnicí a skončilo neobyčejně drahým vítězstvím, které 'utrpěla' státní firma Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Ústavní soud totiž rozhodl, že firma nemá nárok na uhrazení soudních výdajů, protože si na vleklý spor najala zbytečně externího právníka, ačkoliv stejné služby pro ni mohl odvést někdo z jejích zaměstnanců.

Spor muže, který si nárokoval na ŘSD pozemky pod silnicí, se vleče už několik let a je podobný desítkám dalších případů po celé republice. Ukázalo se při něm ovšem něco, co málokdo čekal: státní úřad zvolil příliš nákladnou formu obhajoby, a tím pádem zaplatí náklady soudního řízení on, nikoliv muž, který spor prohrál.

ŘSD sice na muži původně vysoudilo 332 tisíc korun náhrad, ale ústavní soudci nyní rozhodli jinak. Když (zbytečně) drahý právník, tak si ho úřad zaplatí sám.

"Stát a jeho jednotlivé úřady mají dost vlastních odborníků, které mohou poslat k soudům, aby je tam zastupovali," vzkázali z Brna směrem k ŘSD ústavní soudci.

Jel dokonce až do Olomouce

Soudci tímto verdiktem vyhověli stížnosti muže, který měl náklady řízení ŘSD zaplatit. Muž se hájil, že částka 332 tisíc korun je v podstatě pokutou za to, že si dovolil ředitelství kvůli sporu o pozemky zažalovat.

"Ředitelství je státní příspěvkovou organizací, která má k dispozici obrovský majetek ve vlastnictví státu a disponuje dostatečným počtem odborných pracovníků - právníků, kteří jsou schopni zajišťovat ochranu zájmů před soudy," uvedl ve stížnosti muž, podle kterého navíc najatý právník u soudu omezil jenom na tvrzení, že jeho nárok je nedůvodný a jinak byl u soudního sporu pasivní.

Podle ředitelství se ale právník zúčastňoval všech jednání a musel jet i mimo Prahu. "Dokonce byl účasten i u jednání před Okresním soudem v Olomouci," uvedli na obranu zástupci Ředitelství silnic a dálnic, podle kterých postrádá stížnost kvalitní argumenty.

Ústavní soudci ale takovou obranu neuznali. Podle soudců musí stát počítat s tím, že v případě, že si najme externího právníka, peníze nedostane.

"Tam, kde k hájení svých zájmů je stát vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených," rozhodl senát Ústavního soudu vedený soudcem Vojenem Güttlerem.

Oblíbená praxe

Ústavní soudci nejsou první, kdo rozhodl, že stát nedostane peníze za externí právníky. Nejvyšší správní soud v procesu s Dělnickou stranou rozhodl, že nezaplatí honorář za Tomáše Sokola, kterého si vláda najala.

"Toto není tak exotická agenda, že by si vláda musela najímat specialistu. My jsme na úřady přísní. Toto se musí zaplatit z daní, nedá se nic dělat," uvedl předseda Nejvyššího správního soudu a zároveň člen senátu, který rozhodoval o osudu Dělnické strany, Josef Baxa.

Úřady najímají externí právníky stále.Například Ministerstvo školství, které vlastní legislativní sekci s dvěma právními odbory s celkem 16 právníky, si k zajištění tendrů najímá externí firmy. Kolik právníkům úřad zaplatí, odmítli jeho zástupci říci.