Chcete drahé dálnice? Jděte do PPP, varuje Čechy expert

Karel Toman
5. 9. 2010 12:25
Slováky vyjdou PPP dálnice dvakrát dráž než obyčejné, tvrdí konzultant Juraj Mesík
Takto vypadá hotová rychlostní silnice R1 u města Žarnovica. Vine se podél Hronu mezi pohořím Tríbeč a Štiavnickými vrchy. Začíná u Zvolenu a přes Žiar nad Hronom se stáčí na Nitru. Zhruba v polovině této vzdálenosti ale u obce Teklovské Nemce končí a mění se v obyčejnou dvouproudovku číslo 65. Na pár kilometrech stoupání R1 pětašedesátku rozšíří a pak z ní zase uskočí - už po vlastním povrchu - na Nitru. A právě o to se má postarat PPP - projekt, kdy soukromé subjekty dálnici zaplatí a postaví a stát ji potom splácí.
Takto vypadá hotová rychlostní silnice R1 u města Žarnovica. Vine se podél Hronu mezi pohořím Tríbeč a Štiavnickými vrchy. Začíná u Zvolenu a přes Žiar nad Hronom se stáčí na Nitru. Zhruba v polovině této vzdálenosti ale u obce Teklovské Nemce končí a mění se v obyčejnou dvouproudovku číslo 65. Na pár kilometrech stoupání R1 pětašedesátku rozšíří a pak z ní zase uskočí - už po vlastním povrchu - na Nitru. A právě o to se má postarat PPP - projekt, kdy soukromé subjekty dálnici zaplatí a postaví a stát ji potom splácí. | Foto: Karel Toman

Bratislava - Pokud by Češi stavěli formou PPP projektů tak, jak to dělají Slováci, vyjdou je dálnice dvakrát dráž, než za kolik je stavěli doposud. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí Juraj Mesík (48), který se dlouhodobě věnuje finančním a společenským nákladům na stavbu dálnic a až do letošního roku působil u Světové banky ve Washingtonu jako konzultant pro oblast neziskového sektoru.

Právě na Slovensku, kde se formou PPP staví silnice R1 a další dva úseky dálnice D1 se připravují, se přitom chystá hledat inspiraci český ministr dopravy Vít Bárta (VV). "Především bych jej varoval před rizikem obrovsky nafouknuté ceny a předražení," vzkazuje Mesík ministrovi, který hledá způsob, jak na dálnicích ušetřit.

Tento týden (den poté, co vznikl tento rozhovor) slovenský ministr dopravy Ján Fígel zastavil megazakázku na stavbu D1 formou PPP. Jedním z důvodů byla i předražená cena. První český PPP projekt - přestavba areálu Ústřední vojenské nemocnice za pět miliard - míří pro podezření z předražení před antimonopolní úřad.

Kdo je MUDr. Juraj Mesík

  • Nezávislý poradce.
  • Narozen 1962.
  • V letech 1989 - 1990 poslancem Federálního shromáždění ČSFR.
  • Od 1990 do 1991 předseda Strany zelených na Slovensku a místopředseda Strany zelených v ČSFR.
  • V letech 1990 - 1992 ředitel odboru sociálních souvislostí ve Federálním Výboru pro životní prostředí v Praze a poradce ministra.
  • V letech 1993 - 2003 ředitel nadace Ekopolis Slovakia (EPCE).
  • 1998 zvolen do zastupitelstva Banské Bystrice.
  • Od roku 1997 členem Krajského grémia neziskového sektoru Banskobystrického kraje,  kde se mimo jiné angažoval za transparentní využívání fondů EU a efektivní trasování dálnic Slovenskem.
  • Od března 2003 do letošního léta pracoval ve Světové bance ve Washingtonu jako konzultant pro rozvoj komunitních nadací.

A.cz: Na Slovensku jste s PPP projekty dál než my v Česku. Prozraďte, pozná nějak řidič, že jede po PPP dálnici?

Ne. Nemá jak to poznat. Jen pokud by byl příslušný úsek cesty zvlášť zpoplatňovaný - to je to, co se v Americe nazývá "turnpike". Systém na Slovensku je ale udělaný tak, že řidič platí státní Národní dálniční společnosti respektive firmě, která přijde po ní, protože tato společnost se pravděpodobně zlikviduje. Alespoň to naznačuje Ministerstvo dopravy. Tedy: ne, řidič to nepozná.

A.cz: Český ministr dopravy nedávno naznačil, že se pojede na Slovensko tamními PPP projekty inspirovat. Co byste mu o nich řekl vy?

(Smích). Především bych jej varoval před rizikem obrovsky nafouknuté ceny a předražení. To nejzásadnější riziko celého projektu - jeho ekonomickou návratnost - totiž na Slovensku přebírá v plném rozsahu stát. Celý smysl PPP projektů je totiž třeba hledat v právním prostředí Evropské unie a eurozóny. Pravidla eurozóny tlačí na redukování rozpočtového deficitu na méně než tři procenta, to je ono známé maastrichtské kritérium. Minulé slovenské vlády si ale vymyslely, že toto kritérium obejdou tím, že dálnice, neboli největší investiční projekt státu, budou stavět formou PPP projektů. Eurostat a Evropská komise totiž vytvořily "obchvat", který to umožňuje. Vytvořily tak fikci, že když dvě ze tří rizik PPP projektu nese soukromý dodavatel, tak se náklady nemusí započítávat do státního deficitu. Česká republika sice svůj stup do eurozóny oddaluje, ale politický tlak na udržení maastrichtského kritéria existuje i tam a má samozřejmě svoje racionální jádro.

PPP je nebezpečný účetní trik

A.cz: Zmiňujete tři rizika PPP projektů. Která to jsou?

To podstatné riziko je riziko ekonomické návratnosti. A to na sebe ve slovenských podmínkách převzal stát. Ta ostatní dvě jsou víceméně fiktivní. První je spojené s výstavbou, druhé s provozem a údržbou. Jsou to rizika velmi technického charakteru a jsou relativně snadno řiditelná. Pokud se tedy investor nepustí do stavby v nějakých šílených geologických podmínkách, nenese v podstatě žádné reálné riziko. Bruselu se to ale vykazuje tak, že investor nese dvě ze tří rizik. Je to ale fikce vytvořená proto, aby se umožnilo stavět dálnice bez toho, aby se náklady započítávaly do rozpočtového deficitu, obešlo se maastrichtské kritérium, a Slovensko se dostalo do eurozóny. Byla to ještě Dzurindova vláda, která před Ficem vytvořila Národní dálniční společnost a začala připravovat projekty PPP. Fico to zpočátku několik měsíců odmítal., pak ale velmi rychle pochopil, jaké to má výhody a začal PPP dálnice ve velkém protlačovat.

Foto: Archiv Juraje Mesíka

A.cz: Proč jsou tedy podle vás PPP projekty tak předražené?

Jde o obrovské investice s dobou splácení na několik desetiletí a smlouvy o  nich bývají velmi komplikované. V reálném světě pak proti sobě u jednacího stolu sedí málo placení a slabě motivovaní státní úředníci a právníci a naopak velmi dobře placení soukromní právníci, kteří mají velmi silnou motivaci vyjednat pro firmu, kterou zastupují, ty nejlepší podmínky.

PPP rovná se zdražení a dluh

A.cz: Smlouva na stavbu silnice R1 formou PPP projektu ale přece získala prestižní cenu časopisu PFI Magazine "Evropská infrastrukturní dohoda roku." Ani to neuznáváte jako nezávislý argument, že Slovensko si v PPP projektech vede dobře a že ta smlouva je kvalitní?

Ta smlouva může být kvalitní z pohledu zúčastněných firem. Mám ale silné pochybnosti, že je kvalitní z pohledu slovenského daňového poplatníka.

A.cz: V tisku jste ji otevřeně označil za tunel.

Ano, já jsem přesvědčený, že to je pro slovenského daňového poplatníka vysloveně nevýhodné. Osmnáctikilometrový úsek (už hotové, státem placené, pozn. red.) rychlostní cesty od Žarnovic po Žiar nad Hronom,  který jste si ve vaší fotoreportáži sami projeli, má včetně obchvatu investiční náklady 131 milionů euro. Následný PPP úsek od Žiaru na Nitru včetně severního obchvatu Bánské Bystrice má řekněme necelých 60 kilometrů. To je zhruba trojnásobná délka. Měl by tedy stát nanejvýš 450 milionů euro. Jeho náklady byly ale vyčísleny na více než jednu miliardu eur.  Jen investiční náklady jsou tak navýšeny více než o sto procent.  To vede také k nafouknutí nákladů na splácení. Stát je totiž stále považován za nejsolidnějšího dlužníka a dokáže si na finančních trzích půjčit peníze výrazně levněji, než nějaké soukromé subjekty efemérního charakteru. Smlouva tedy může být hodnocena, jako velmi výhodný „deal" z pohledu bank a stavebních firem, o tom nepochybuji. Nenesou totiž žádná rizika a mají fantastické ziskové marže.  Pro daňového poplatníka je to ale vysoce ztrátová záležitost.

Projděte si rozestavěný PPP projekt silnice R1 na Slovensku

Co znamená PPP?

  • PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships.
  • Tyto projekty mají svůj původ ve Velké Británii a vznikají kvůli lepšímu využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.
  • Pro realizaci PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost. Například 52 kilometrů R1 na Slovensku za 1,7 miliard euro staví konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika.
  • Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
 

Právě se děje

Další zprávy