Brno - Ministerstvo zahraničí se nemůže vyhnout zaplacení více jak deseti milionů korun za parkování svých aut na Loretánském náměstí v Praze.

Neuspělo totiž v soudním sporu s pražským magistrátem, který placení za parkovací místa posvětil.

O tom, že ministerstvo musí platit místní poplatek za parkování auta, rozhodla městská část Praha 1. Za rok se částka za parkování pohybuje mezi dvěma až čtyřmi tisíci korun.

Platíme přece nájemné

Ministerstvo se ale bránilo tím, že má prostor na Loretánském náměstí v nájmu. Cena za pronájem byla ale podstatně nižší - sjednané nájemné bylo 219 tisíc korun za rok.

"Uzavřením nájemní smlouvy došlo ze strany hlavního města Prahy ke zřejmému projevu vůle vyjmout předmětný pozemek z prostor označených jako veřejné prostranství a dát jim charakter "prostranství neveřejného", které slouží k užívání pouze nájemci za účelem parkování jeho osobních vozidel," bránilo se ministerstvo.

U soudů ale argumentace ministerstva nezabrala, jeho žalobu nejprve odmítl Městský soud v Praze a nyní i Nejvyšší správní soud.

Podle senátu soudu vedeného Danielou Zemanovou je místní poplatek za parkování vybírán proto, že určitou část náměstí nemohou využívat jiní lidé, než jsou zaměstnanci a návštěvníci ministerstva. A platba také představuje daň za omezení práv ostatních uživatelů.

Je to veřejný prostor

"Uzavřením nájemní smlouvy pronajatý prostor neztrácí charakter veřejného prostranství. Městská část byla prostřednictvím svého úřadu oprávněna tento poplatek stěžovateli (ministerstvu) vyměřit. Platby nájemného představují příjem rozpočtu hlavního města Prahy jako vlastníka pozemku, kdežto platby místního poplatku představují příjem rozpočtu městské části, která vykonává správu místních poplatků," rozhodli soudci.

V celém případu jde o poměrně vysoké částky, spor se vlekl už od roku 2003. Jenom za roky 2003 a 2004 mělo ministerstvo na poplatcích za parkování zaplatit asi deset milionů korun.

Zpoplatněné parkovací zóny v Praze vynesly loni 242,2 milionů korun. Polovinu výnosu dostanou městské části, na jejichž území se zóny nacházejí, druhou polovinu získá hlavní město.

Příjmy Prahy 1 jsou nejvyšší, převýšily 111 milionů korun.