Praha - Neobnoví-li se v Česku dráty vysokého napětí a rozvodny, hrozí zemi v budoucnu "blackouty", neboli rozsáhlé výpadky proudu. A to hlavně díky velkému rozvoji větrné energie.
"Evidujeme požadavky na připojení do sítě jak ze strany nových zdrojů, tak z velkých spotřebních oblastí,"¨ sdělil Pavel Švejnar, ředitel sekce Správa energetického majetku akciové společnosti Česká přenosová soustava (ČEPS).
Kdo je ČEPS?
- ČEPS, a.s. je v Česku na základě licence na přenos elektřiny udělené Energetickým regulačním úřadem výhradní provozovatel přenosové soustavy.
- Spravuje 39 rozvoden s 67 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy. Udržuje také trasy vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 2968 km a vedení s napěťovou hladinou 220 kV v délce 1371 km .
- Společnost ČEPS je začleněna do evropských struktur a zajišťuje mimo jiné i přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie.
ČEPS proto plánuje do roku 2017 investovat do přenosové infrastruktury 12 miliard korun. Největší stavby plánuje na Ostravsku a v severozápadních Čechách.
Naposledy hrozil blackout severním Čechám vloni v noci z 10. na 11. listopadu. Větrné počasí tehdy způsobilo velké "přetoky" elektřiny z německých větrných parků.
Rozvoj "drátů" větrníkům nestačí
Upozornilo tak na skrytý problém velkých plánů Evropské unie na rozvoj energie z obnovitelných zdrojů: velké výkyvy a nestabilitu v dodávkách do sítě. To platí hlavně pro větrné elektrárny, které mohou za větrných dnů dodávat více energie, než je soustava schopná přenést a ohrozit tak celé oblasti výpadky proudu.
Jen do roku 2015 přibude podle ČEPS v Evropské unii 150 tisíc MW nové kapacity větrných elektráren, tedy přibližně 150násobek jednoho bloku Temelína. Podíl obnovitelných zdrojů energie tak má v celé EU do roku 2020 vzrůst na 20 %.
Rozvoj přenosové soustavy ale za tímto tempem zaostává nejen v Česku ale v celé Evropě.
"Rychlost výstavby parků větrných elektráren je v současné době 4 až 6 let, zatímco výstavba liniových staveb, včetně vedení přenosové soustavy, trvá kvůli všem povolením a smlouvám s majiteli pozemků 8 až 12 let," vysvětlil Petr Zeman, místopředseda představenstva ČEPS.
Jako opatření, jak tento skluz dohnat, navrhuje změnu zákona, která by sjednotila stavební a územní řízení a zavedla by tak zvaný veřejný zájem. To by podle něj mělo vést ke zrychlení povolovacích procedur.
Podle něj by se na rozvoji infrastruktury měli začít podílet i provozovatelé elektráren na obnovitelné zdroje. V Česku se má do roku 2020 vyrábět 13 % energie, aby splnilo svůj závazek vůči EU.
Bude tarif za "přeshraniční" elektřinu?
Mezitím chce ČEPS posílit přenosovou soustavu hlavně na severozápadě Čech, ohroženém "přelivy" větrné elektřiny z Německa. Plánuje tam investovat 6,5 miliardy do nové "zapouzdřené" rozvodny v Chotějovicích, do výstavby nového vedení vysokého napětí z Chotějovic do Výškova a zdvojení dalších 225 kilometrů vedení.
Na Ostravsku plánuje novou transformační stanici v Kletné a nové vedení z Krasíkova do Horních Životic o délce 85 kilometrů za zhruba tři miliardy.
Server EurActiv upozornil na to, že rozvoj evropské přenosové soustavy patří k prioritám českého předsednictví, stejně jako zavedení jednotného tarifu za přeshraniční přenos elektřiny. Přenos totiž zatím neplatí ten, kdo si ho na jednotném trhu EU objednal, ale dotují ho oba státy: ten, odkud elekřina přišla i ten, který ji "dovezl".
"V jaké podobě a zda vůbec bude jednotný tarif přijat, zůstává nejasné," uzavírá EurActiv.
