Kvůli závadě v odstaveném druhém bloku elektrárny vytekly před dvěma dny tisíce litrů radioaktivní vody.
"Do sobotního rána hodláme poruchu odstranit, o víkendu ověříme účinnost opravy tlakovými zkouškami," uvedl mluvčí elektrárny Milan Nebesář.
Poruchu zavinila netěsnost v uzlu ručních armatur odvzdušňujících třetí parogenerátor. Druhý blok je od počátku ledna odstaven kvůli plánované výměně vysokotlakého rotoru turbogenerátoru.
V závěru příštího týdne by měl být opět připojen do sítě.
Nulový dopad?
Do elektrárny dnes přijeli dva inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle předsedkyně úřadu Dany Drábové mají za úkol zjistit, zda elektrárna dobře stanovila příčiny úniku.
"Zkontrolují, zda přijatá opatření povedou k tomu, aby se minimalizovala příležitost opakování této závady," řekla dnes ČTK Drábová.
Zdůraznila, že není třeba vyšetřovat následky havárie na životní prostředí či na zdraví zaměstnanců, protože v tomto ohledu měla nulový dopad. "Už z prvního popisu bylo jasné, že to není událost, která by vyžadovala náš aktivní zásah," dodala.
Rakušané opět chystají protesty
Rakušany, kteří elektrárnu považují za nejvyšší bezpečnostní riziko, však další havárie Temelína znovu popíchla.
Na podvečer proto svolala místní protiatomová sdružení další protest; jejich akce má být však zaměřena především na počínání rakouských politiků.
Ti totiž podle organizátorů protestů nedodržují svoje sliby a s českou stranou vůbec nejednají. "Už před čtyřmi roky slibovali politici jednání a nestalo se nic, Temelín není bezpečnější," uvedl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Roland Egger ze sdružení Atomstopp.
To, že jaderná elektrárna na české straně hranice nepřispívá ke klidnému spaní Rakušanů v pohraničí, přiznávají na rakouské straně až na výjimky všichni. Radikální jako členové ekologických spolků je však už málokdo.
Mnozí však již rezignovali
"Přes všechno ujišťování ze strany českých úřadů o bezpečnosti jistotu necítím. Vždyť se podívejte na to, že se objevují pořád nějaké poruchy. Kdo zaručí, že nedojde k nějakému většímu problému? Ale už stejně Temelín nezrušíme," říká Emil Weisshaupt z Freistadtu, prvního většího města na rakouské straně hranice.
Přesvědčeni o škodlivosti Temelína pro svůj život a životní prostředí jsou také lidé, kteří žijí v blízkosti zemědělské školy ve Freistadtu.
Tam byly podle vyjádření rakouských protijaderných aktivistů naměřeny zvýšené hodnoty imisí způsobené temelínskou elektrárnou.
Místní spoléhají na soudy. Evropský soudní dvůr v Lucemburku totiž rozhodl, že rakouské soudy mohou rozhodnout o žalobě spolkové země Horní Rakousko na společnost ČEZ.
"Soudní cesta je jediná možnost, jak se bránit. Naše vláda se už o Temelín vůbec nestará a nic jiného nepomáhá," říká Sabina Krausová.
Sbírání vzorků
Podle hornorakouských zemských orgánů vykazuje Temelín vyšší hodnoty radioaktivního, respektive ionizujícího záření, než jaké by měly být u technicky dokonalé jaderné elektrárny.
Důkazem mají být hodnoty naměřené na pozemku zemědělské školy.
Právě škoda či ušlý zisk - způsobený nuceným nepoužíváním pozemku - může být jediným předmětem soudního procesu. "Ale zároveň výsledek soudního jednání může potvrdit, že Temelín je nebezpečný," míní Sabina Krausová.
Lidé už většinou nevěří ani akcím radikálních odpůrců Temelína ze sdružení Atomstopp, kteří už dvakrát na několik hodin zablokovali silnici k hraničnímu přechodu Dolní Dvořiště.
Poslední blokády totiž postihují především rakouské řidiče, ti čeští byli včas informováni a přejeli hranice v nedalekých Studánkách.
Blokáda hranic už nepatří ani mezi hlavní témata rakouských novin.
V místním týdeníku Tips se o ní zmínka objevila až na straně šestnáct. "Blokáda hranic teď spíše škodí, obrací veřejné mínění jak v Česku, tak v Rakousku proti odpůrcům Temelína," říká Emil Weisshaupt.
"Je to ale marný boj, Temelín stejně nezrušíme a nezastavíme. Musíme se s ním smířit a tlačit na jeho co největší bezpečnost," tvrdí Ulrika Metnerová z Lince.#reklama
