Česká národní banka tají, za kolik nakupuje peníze

Martina Machová, Tomáš Netočný
10. 7. 2008 14:20
Banka tají cenu zakázky na výrobu padesátikorun
Tuto kovovou padesátikorunu vyrobila v roce 1993 mincovna v Hamburku. Od srpna se budou tyto mince razit v Jablonci nad Nisou. Kolik to bude stát?
Tuto kovovou padesátikorunu vyrobila v roce 1993 mincovna v Hamburku. Od srpna se budou tyto mince razit v Jablonci nad Nisou. Kolik to bude stát? | Foto: Aktuálně.cz

Jablonec nad Nisou - Kolik stojí jedna korunová mince? A kolik nejdražší český peníz - kovová padesátikoruna?

Občané České republiky nemají právo vědět, kolik stát platí soukromé firmě za výrobu českých peněz. Alespoň podle těch, kteří o tom rozhodují.

Jsou to státní zakázky za stovky milionů korun, Česká národní banka však odmítá zveřejnit konkrétní informace a daňovým poplatníkům vzkazuje: "Nesmíme vám prozradit obchodní tajemství."

A odpověď odmítá i ministerstvo financí, stejně jako soukromá společnost Česká mincovna z Jablonce nad Nisou.

Ta začátkem července oznámila, že na zakázku České národní banky začne razit kovové mince v hodnotě padesát korun. Česká mincovna ze skupiny Jablonex Group je dnes výhradním dodavatelem kovových mincí pro Českou republiku, ale padesátikorunu až dosud nevyráběla.

Třicet pět milionů padesátikorunových mincí, které jsou zatím v oběhu, vyrazila v první polovině 90. let německá společnost Hamburgische Münze Hamburg. Novou zakázku získala letos v lednu Česká mincovna, která má vyrobit dalších čtyřicet milionů kusů.

Čtěte více: Padesátikoruna se bude razit v Česku. Jako poslední mince

"Je to ekonomicky výhodnější než dovážet peníze z ciziny," uvedl Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku České národní banky na tiskové konferenci v České mincovně. Kolik tedy výroba největší české mince stojí?

Ptejte se banky, říkají ti druzí

Kovová padesátikoruna je složená ze dvou kovů a její ražba je technologicky mnohem náročnější, a tím i dražší než výroba běžných mincí. "O cenách obecně informace neposkytujeme, to je na České národní bance" řekl ředitel České mincovny Jan Vízek.

Rozhovor o české koruně
Autor fotografie: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Také ministerstvo financí odmítlo odpovědět a odkazuje na ČNB. "Tyto otázky vám zodpoví Česká národní banka, která je má v gesci," sdělil Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.

Ale národní banka také mlčí nebo se jen snaží vysvětlit, proč občanům České republiky nemůže cenu peněz sdělit.

"Náklady na výrobu jednotlivých nominálních hodnot mincí - neboli cena, kterou Česká národní banka zaplatí České mincovně - jsou předmětem smlouvy uzavřené mezi bankou a Českou mincovnou," uvedl Pavel Palivec z tiskového oddělení ČNB. "Je tedy obchodním tajemstvím."

Na opakovanou otázku Palivec odpověděl: "Výdaje za výrobu padesátikorunových mincí by se měly v letošním a příštím roce pohybovat v řádu desítek milionů korun."

Obchodní tajemství nebo výmluva?

Přesnější částku však banka odmítla sdělit. Pavel Palivec to zdůvodnil tím, že cena mincí není ve smlouvě stanovena v českých korunách. "Korunová částka bude záviset od vývoje kurzu k měně použité ve smlouvě," konstatoval Pavel Palivec.

Padesátikoruna je nějvětší českou mincí. Její výroba ze dvou kovů je taky technicky nejnáročnější a nejdražší
Padesátikoruna je nějvětší českou mincí. Její výroba ze dvou kovů je taky technicky nejnáročnější a nejdražší | Foto: Aktuálně.cz

Peníze jsou jedním ze symbolů státu a občané se s nimi denně setkávají. Podle nezávislých odborníků by proto zakázky na jejich výrobu měly být co nejprůhlednější a stát by neměl náklady zamlžovat.

Navíc v situaci, kdy z výroby peněz profituje soukromá společnost. Zatímco české bankovky tiskne Státní tiskárna cenin, kovové koruny jsou lukratívní zakázkou soukromé firmy Jablonex Group.

"Česká národní banka je veřejný zadavatel, obdobně jako ministerstva. Nevidím důvod, proč cenu zakázky tajit," uvedl David Ondračka z Transparency international, která je mezinárodní nevládní organizací zabývající se korupcí.

"Odkazování na obchodní tajemství slouží jen jako výmluvy, když instituce z nějakých důvodů nechce informaci sdělit. Obchodním tajemstvím můžou být například výrobní detaily, v žádném případě však cena," dodal David Ondračka.

 

Právě se děje

Další zprávy