Soudničky
Brno - Jenom pouhé označení informací za obchodní tajemství nemůže stačit k tomu, aby byly tyto informace utajeny před veřejností.
Takový verdikt vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zamítl stížnost elektrárenské společnosti ČEZ a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Úřad i firma nesouhlasily tím, že by měly poskytnout informace o jaderné elektrárně Temelín.
Tajné, nikdo k nim nesmí
Spor se vleče už od roku 2005, kdy občanské sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín požádalo Státní úřad pro jadernou bezpečnost o informaci týkající se zjištěných nedostatků na prvním hlavním výrobním bloku Jaderné elektrárny Temelín.
Úřad ale informace neposkytl. A odvolal se na ochranu obchodního tajemství ČEZ. Údaje požadované ekology označil za tajné a požádal, aby nebyly poskytovány třetím stranám.
Podle soudců Nejvyššího správního soudu ale postup Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byl nezákonný. Úřad měl prověřit, zda ČEZ se pouze neschovává za obchodní tajemství.
"Správní orgán je povinen aktivně prověřit, zda informace označená podnikatelem za obchodní tajemství, kterou má k dispozici, skutečně splňuje všechny náležitosti obchodního tajemství," uvedla předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Eliška Cihlářová.
Soud proto zrušil rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost.
Obchodní tajemství jako zaklínadlo
V dalším řízení se proto musí Státní úřad pro jadernou bezpečnost znovu žádostí občanského sdružení zabývat a posoudit věcně, zda se opravdu jedná o obchodní tajemství.
"Musíme to respektovat a vyrovnat se s tím, kdybychom si mysleli, že nám přísluší posuzovat obchodní tajemství, stížnost bychom nepodávali," uvedla šéfka úřadu Dana Drábová.
Rozhodnutí soudu podle ní ovlivní i další případy žádostí o informace.
Není to první verdikt soudu, ve kterém kritizoval to, že se úřady a firmy snaží informace před veřejností tajit s odkazem na obchodní tajemství.
Průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu tak říká, že výpověď z práce neplatí, pokud zaměstnavatel použil jako argument pro nesdělení důvodu propuštění právě obchodní tajemství.
Obchodní tajemství také podle Nejvyššího správního soudu nemůže být pro úřady důvodem, proč tajit informace o tom, na co jdou peníze z veřejných rozpočtů.
K takovému rozhodnutí dospěl soud v případu, který se týkal smluv o stavbě dálnice D47 mezi státem a firmou Housing Construction.
Ministerstvo dopravy totiž odmítlo smlouvy zveřejnit právě s odvoláním na obchodní tajemství. Tím ale porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím.
