Praha - Vypočítali to ekonomičtí experti Mendelovy univerzity v Brně na zakázku ministerstva financí. V lepším případě může každoroční zisk dosáhnout až 100 miliard korun.
"Výhody přijetí eura převažují nad riziky," shrnul výsledky národní koordinátor pro přijetí eura Oldřich Děděk.
Méně rizika, lacinější půjčky
"Největší výnosy by ze společné měny měly podniky, které by se nemusely zajišťovat proti kursovému riziku," vysvětlil hlavní objev Martin Záklasník, který studoval zavedení eura v Německu.
- Čtěte exkluzivní rozhovor s premiérem Topolánkem: Když nebude euro, nezemřeme
Firmy by tak celkově získaly 1,4 % HDP, tedy 54 miliard korun. Až polovinu procenta HDP by mohly ušetřit na převodech koruny na euro a zpět. Další promile by vynesly nižší úrokové sazby.
"Dnes má Česko nominálně nižší úrokové sazby, ve skutečnosti se však v eurozóně seženou peníze laciněji," zdůraznil další člen týmu Jan Bureš.
Čtěte více
- Euro v roce 2012 nejspíš nepřijmeme, říká Topolánek
- Vláda rozhodla: Datum eura zůstane neznámé
- Na euro teď zapomeňte, říká Brusel
- Klaus na Slovensku: S eurem jste příliš odvážní
- Česko řeší další problém s eurem. Má vysokou inflaci
- Češi si z nováčků v EU nejvíc platově polepšili
- Evropa chce sjednotit systémy plateb
Dokazuje to na výpočtu z loňska, podle kterého by tříměsíční milionová půjčka stála českou firmu doma 270 korun, v eurozóně 180 korun.
Šance být premiantem
Obecně patří Česko k zemím, které mohou na společné měně vydělat nejvíc.
Studie vyvrací některé marné naděje: "Euro nebude mít výrazný vliv na vývoj přímých investic, které do České republiky přitékají."
Češi však budou velmi pravděpodobně víc vydělávat zahraničním obchodem. "Odstraněním bariér (přijetím společné měny euro) lze dlouhodobě zvýšit čistý vývoz, a to zejména v malých ekonomikách, které vykazují vyšší otevřenost," stojí v dokumentu.
Po zrušení měnové bariéry bude možné prodávat české zboží na dalších trzích a tím za vyšší cenu. Tržby vývozu se tak zvýší.
Naopak širší nabídka zahraničního zboží umožní nakupovat občanům i podnikům laciněji. Útrata za zboží z dovozu se tak bude naopak snižovat.
"Nechceme předpovídat, kolik může být celkový výnos z přijetí eura," odmítl věštit budoucnost šéf týmu Mendelovy univerzity Lubor Lacina. Nechce tak následovat příklad slovenské centrální banky, která odhadla výnos přechodu na euro pro celou společnost na 1,5 procenta HDP.
Střádalové v ohrožení
Třísetstránková studie připouští, že největším rizikem je inflace. Pokud by Česko neprovedlo žádné zásahy proti růstu cen, třeba nesnížilo vládní výdaje, mohla by se inflace zvýšit o dva až šest procentních bodů.
Podobně jako v Irsku, Španělsku nebo v Itálii by tak mohla přesáhnout úrokové sazby v bankách a znehodnotit úspory občanů.
Češi jsou ohroženi zvláště vinou toho, že ve srovnání s ekonomickým výkonem mají v celé Evropě nejnižší cenovou úroveň. Zatímco ekonomika se blíží k 80 procentům průměrného výkonu na obyvatele Evropské unie, ceny jsou na 60 procentech.
Česká národní banka dosud inflaci odvrací posilováním koruny, o tento nástroj však v eurozóně přijde.
"V posledních letech ale Česko dohání Evropu také v cenách a obava tak postupně ztrácí význam," upozornil Petr Rozmahel z expertního týmu.
Podniky zaplatí za software
Ještě kratší dobu budou náklady za přijetí eura platit podniky. Podle výpočtu expertů je bude stát až 0,8 procenta HDP úprava softwaru a ceníků.
Příklad Slovinska, které přijalo euro loni, ukazuje, že relativně největší náklady zaplatí malé firmy. Přechod na euro je přijde až na tři promile ročního obratu, velké firmy s více než tisícem zaměstnanců se vešly do promile.
Na přechod k euru se dvě třetiny slovinských firem připravovaly až v posledních šesti měsících, další čtvrtina v posledním roce.
Až vláda řekne
Práce Mendelovy univerzity je považována za oficiální stanovisko české exekutivy k přijetí společné měny.
Experti proto odmítají předpovídat, v kterém roce by bylo nejlepší euro přijmout, nechtějí ani psát prognózu, jaké by byly výnosy ze společné měny v příštích letech.
"Pokud by nám vláda sdělila termín přijetí eura, bylo by možné nějakou prognózu sestavit. Žádný termín ale zatím neexistuje," řekl Lubor Lacina.
Jeho kolega Rozmahel doplnil, že nemá smysl spekulovat o nejvhodnějším termínu, dokud Česko neprovede nezbytnou penzijní reformu, která by zajistila dlouhodobou stabilitu rozpočtu.
Koordinátor Dědek doporučil jako reálný termín rok 2012. Upozornil však, že se jedná o jeho osobní názor.
