Martin Roman: Každý stát by chtěl mít svůj ČEZ

Adam Junek
23. 10. 2007 12:00
Exkluzivní rozhovor s šéfem energetického gigantu
Foto: Ludvík Hradilek

Interview Po čtyři roky už stojí Martin Roman v čele největší české firmy, energetického kolosu ČEZ. Vede společnost k expanzi především na Balkáně. Za jeho působení akcie firmy zněkolikanásobily svou hodnotu.

Právě minulý týden jej dozorčí rada schválila jako šéfa firmy ČEZ, v níž zhruba 67 procent vlastní stát, na další čtyři roky.

O jeho působení v ČEZ nebo o investicích si přečtěte v prvním díle exkluzivního rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Foto: Ludvík Hradilek
Druhý díl rozhovoru s Martinem Romanem: Cena elektřiny je asociální - Víte kolik stojí kubík dřeva u nás a v Německu, ptá se Roman při otázce na cenu elektrické energie. 
Foto: Ludvík Hradilek
Dcera mi slíbila dát peníze ze svého prasátka, abych tolik nepracoval - O rodině, manažerských vzorech a pracovních návycích ve třetím dílu rozhovoru s šéfem ČEZ.

A: Minulý týden jste byl potvrzen ve své funkci na další čtyři roky. Věřil jste si nebo jste již sháněl nové zaměstnání?

Nic jsem si nehledal. Tato rozhodnutí se dělají v dostatečném předstihu, aby byl na ně člověk schopný zareagovat. Do února jsou ještě čtyři měsíce. A například v RWE se o novém šéfovi rozhoduje rok dopředu.

A: Uvažoval jste o tom, že byste nabídku nepřijal?

To určitě ne. Ve firmě jsem rozběhnul řadu projektů, které chci dokončit. Takže je to pro mě stále velká výzva.

A: Na konci roku skončí z vlastního rozhodnutí ve své funkci výrobního ředitele a místopředsedy představenstva Jiří Borovec, vaše pravá ruka. Nakolik to bylo pro vás překvapivé rozhodnutí?

Nebylo zcela překvapivé. Hodně jsme o tom spolu mluvili. Chce raději jít budovat své vlastní projekty. Myslím, že zde platí: Je lepší být první v Galii než druhý v Římě. Vladimír Hlavinka, dosavadní šéf Temelína, který jej ve funkci výrobního šéfa nahradí, je starý "čezák" a má ale také zkušenosti z privátní sféry, je podle mého výbornou volbou. Kromě toho Jiří Borovec má tak skvělý tým, že to určitě zvládneme i bez něj.

A: V poslední době bylo ostatně o ČEZ slyšet často. Například v souvislosti s tím, že jste se oficiálně přihlásili do tendru o 49 procent elektrárny v bulharském Belene. Kdy můžeme očekávat rozhodnutí?

To se vždy těžko odhaduje, ale já bych tipoval řádově měsíce. Ony ty tendry mají vždy stanovené pevné termíny, které se vždy prodlužují.

Každý chce svůj ČEZ

A: A věříte si? Přece jen stojí proti vám čtyři velmi silní soupeři...

Jsme v tendru nejmenší, ale na druhou stranu máme rozhodně dost kompetencí na to vyhrát. A také určité výhody proti západním gigantům. Balkán je pro nás jazykově blízká oblast s podobnou historickou zkušeností.

Naši manažeři jsou schopni se díky ruštině domluvit se svými protějšky přímo. Navíc tam probíhá podobná transformace trhu, jako jsme prožili tady. A oni tak mohou uplatňovat už odzkoušené postupy, čímž se ušetří hodně peněz.

I proto je pro nás Balkán tak zajímavý. Kromě toho je to stále deficitní trh. Je jasné, že v Rumunsku a Bulharsku teď poroste velmi rychle hrubý domácí produkt, a to je vždy doprovázeno zvýšenou spotřebou energií. A u toho chceme být.

A: Kam budou směřovat vaše investiční kroky, až 'ovládnete' Balkán? Rusko?

Do ovládnutí máme daleko. Je to velmi dlouhodobý proces, který jen tak neskončí, abychom si mohli říct: Tak Balkán máme, jdeme dál. On se ten privatizační proces v energetice ve střední a východní Evropě v poslední době dost zpomalil. A vlastně za tím stojí tak trochu i úspěch ČEZ. Vlády některých zemí by si totiž rády vytvořily svůj vlastní ČEZ. Výslovně i se zmínkou o nás to stojí například v materiálech polské vlády.

Politici se tak naopak místo privatizace snaží roztříštěné firmy spojovat a vytvářet větší firmy. Ale ne všude může vzniknout dostatečně velký kolos, aby samostatně ustál. Tudíž si myslím, že privatizace se zase rozeběhne rychleji.

Co se týče Ruska, je to pro nás typově jiný trh. Ve střední a východní Evropě chceme být jedničkou. Ale Rusko nebo Ukrajinu vnímáme jinak. Máme tam řadu projektů, ale vybíráme si pečlivě, do čeho se pustit. V Bulharsku či Rumunsku nás oproti tomu zajímá každý projekt.

Zachráncem MOL nejsme

A: Kromě toho chcete koupit až deset procent maďarského MOL. Jak daleko jsou jednání?

Dojednávají se detaily. V plánu jsou dvě společné elektrárny. Je to komplikovaná transakce. Jak to dopadne s akciemi, je ještě nejasné. Myslím, že do konce roku by mohlo být jasněji.

A: Máte sehrát roli jakéhosi zachránce před akvizičními snahami rakouské OMV?

To v tom nehraje roli.

Foto: Ludvík Hradilek

A: Neinvestujete však jen v zahraničí. Do renovace uhelných elektráren investujete nyní sto miliard korun. Co si pod tím má člověk představit?

Jde o největší investiční projekt, který máme. V zásadě v těch elektrárnách zůstane jen správní budova a skelet kotle, všechno ostatní bude nové. Provozy tak budou ekologičtější a také budou mít vyšší účinnost.

Jistě někdo může namítnout, že zcela nová elektrárna by byla ještě o nějaké to procento účinnější, ale my zase musíme myslet na návratnost investice. Nová elektrárna by měla životnost 40 let, renovovaná 25. No na 40 let tu nemáme dost uhlí.

Kromě toho by výstavba trvala o tři až pět let déle než renovace. Takže i z ekologického hlediska by to nebylo výhodné. Protože mezitím by ty staré elektrárny vypouštěly vyšší emise.

 

Právě se děje

Další zprávy