Praha - Téměř o dvě miliardy korun mohou přijít zemědělci hospodařící v pohraničních (marginálních) oblastech Česka. Hrozí to, pokud ministr zemědělství Petr Gandalovič prosadí avizovanou "rychlou novelu" zákona o prodeji státní půdy, jejímž cílem je zamezit spekulacím při prodeji státních pozemků.
Z podmínek dotačních podpor na takzvaná agroenviromentální opatření mimo jiné vyplývá, že zemědělec čerpající podpory nesmí po dobu pěti let měnit výměru dotovaných pozemků (musí podepsat takzvané pětileté závazky).
Jinak o dotace, a to se zpětnou plaností pěti let, přichází. Podle statistik Svazu marginálních oblastí (SMO) se přitom tyto závazky týkají v současné době zhruba 180 tisíc hektarů od státu pronajaté půdy, zhruba na polovině této výměry by mohli zemědělci přijít o podpory.
Při současných sazbách dotací by to činilo přibližně 1,8 miliardy korun.
Spekulace na scénu
"Podle tuzemského zákona o prodeji státní půdy si zemědělci pronajatou půdu nesmí koupit, respektive mohou si koupit maximálně 70 procent obhospodařované výměry, nejvíce však 500 hektarů. Zbylých 30 procent a při velkých obhospodařovaných výměrách vše nad 500 hektarů nabízí Pozemkový fond formou veřejných soutěží k prodeji," popisuje problém předseda SMO Milan Boleslav.
To v praxi znamená, že při veřejných soutěžích musí zemědělci s pětiletými závazky o půdu, na které hospodaří, usilovat všemi prostředky, tedy i takzvanými spekulacemi, čili podáním vícečetných nabídek na prodávané pozemky.
Tomu chce Gandalovič zamezit povinností soutěžících skládat při veřejných soutěžích kauce. Zároveň také tím, že pokud vítěz soutěže s nejvyšší cenovou nabídkou od nákupu půdy odstoupí, mohou se příslušné pozemky nabídnout k vykrytí restitučních nároků.
Takovou novelou by stát zasáhl do nastavených podmínek podnikání a způsobil újmu zemědělcům hospodařícím na prodávaných pozemcích. To může být podle Jana Srnce, člena SMO z jižních Čech, důvodem k podání žalob na stát, neboť neochránil investice zemědělců na pronajaté půdě.
Krýt si záda
Především ale podle jeho slov systém kaucí nahrává skutečným spekulantům. "Krytí si zad při soutěžích (tedy vícečetné nabídky) je jedinou možnou obranou místních zemědělců právě proti spekulantům," říká Srnec.
"Zavedením kaucí tato obrana nebude možná a naopak vznikne situace pro spekulanty mimořádně příznivá. V soutěžích potkáváme členy statutárních orgánů zpracovatelského průmyslu, kterým není zatěžko platit mnohonásobky základních cen za největší a nejlepší, tedy pro zemědělce strategické pozemky. Zavedení kaucí pozici zemědělců jen zhorší a spekulanty neohrozí," dodává.
Kromě toho by byl podle něj důsledkem Gandalovičovy novely další odliv finančních prostředků z venkovského prostoru.
I když se totiž zemědělec s novým majitelem pozemku, který obhospodařuje, dohodne na pronájmu, musí mu platit výrazně vyšší nájem než státu. "Například zhruba 50 procent všech dotací," tvrdí Srnec. Noví majitelé často na venkově vůbec nežijí.
O problému "spekulací" jednalo tento týden vedení SMO s ministrem zemědělství. Podle Boleslava nabídl ministr svazu možnost zpracování stanoviska pro jednání parlamentu. To by mohlo mít úspěch.
Jak podotýká předseda zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež, riziko nedodržení pětiletých závazků je mu známo, včetně možných následných sankcí pro postižené zemědělce.
