Odškodnění od státu za nepřijatý zákon? Ne, řekl soud

Tomáš Fránek
9. 10. 2007 10:35
Majitel domů v Praze chtěl po státu tři miliony korun
Vchod do budovy Nejvyššího soudu ČR v Brně.
Vchod do budovy Nejvyššího soudu ČR v Brně. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Brno -  Majitelé domů a ani další lidé, kteří by chtěli získat odškodnění za to, že státní úřady a politici nedokázali prosadit a přijmout chybějící zákony, nemají šanci na úspěch.

Nejvyšší soud rozhodl, že proces přijímání zákonů v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu není úředním postupem, za který lidé mohou požadovat odškodnění a z výsledků hlasování tak není možné dovodit odpovědnost státu za škodu způsobenou jednotlivým voličům.

Jsme právní stát?

Nejvyšší soud tak rozhodl v případě, ve kterém posuzoval dovolání majitele dvou nájemních  domů v Praze. Ten po ministerstvu financí požadoval odškodnění za nesprávný postup v případě regulace nájemného ve výši necelých tří milionů korun.

Vyhlášku upravující regulaci nájemného zrušil už v roce 2000 Ústavní soud, politici se ale několik let nedokázali dohodnout na nové úpravě, to se podařilo až loni.

A to byla podle majitelů jednoznačně chyba státu a politiků. "Nečinnost parlamentu není postižitelná, soudy tolerují jeho nečinnost a zasahují tak do základů právního státu," uvedl majitel domu ve svém dovolání.

A odvolal se na rozhodnutí ústavních soudců, kteří při zrušení právní normy upravující regulaci nájemného uvedli, že politici by měli přijmout zákon nový a dali čas do konce roku 2001 na jeho projednání.

Podle majitele domu je činnost zákonodárců výkonem státní moci a každý má tak nárok na náhradu škody způsobenou postupem politiků.

Hlasování není nečinnost

Ministerstvo financí uvedlo, že pokud by soud majiteli domů vyhověl, dopustil by nepřípustného zásahu do výkonu zákonodárné moci.

A to potvrdil i Nejvyšší soud, který odmítl dovolání majitele domu jako nepřípustné.

Nejvyšší soud potvrdil názor pražských soudců, podle kterých ze situace, ve které se politici nedokáží shodnout na zákonu a odhlasovat ho, nejde vyvodit závěr o nečinnosti státu.

A ani to, že Ústavní soud dal politikům pro přijetí nové vyhlášky časový prostor, není podle senátu Nejvyššího soudu pod vedením Marty Škárové důvodem, proč by měli dovolání majitele domů vyhovět.

"Takovou pravomocí Ústavní soud nedisponuje," uvedl soudci Nejvyššího soudu.

Odpovědnosti politiků v situaci s regulovaným nájemným se už zabývá Evropský soud pro lidská práva ve Štrabusrku, kde jsou tisíce stížností majitelů domů.

Čtyři a půl tisíce majitelů domů také hromadně požádalo stát o odškodnění, o tom ale zatím nebylo rozhodnuto. Naděje, že jim stát vyhoví, je ale malá.

 

Právě se děje

Další zprávy