Brno/Praha - Sliby - chyby? Nejenže předvolební vějičky mizí většinou v propadlišti dějin, plnit se nemusí ani povolební slib. V případě Topolánkovy vlády to zřejmě bude regulace lobbingu.
Z plánu nových zákonů, na kterých chce pracovat vláda Mirka Topolánka, totiž vypadl jeden z důležitých protikorupčních zákonů, který by upravoval působení lobbistů.
Vláda přitom má závazek, podle kterého chce lobbing regulovat, zakotven přímo v programovém prohlášení v části věnující se boji proti korupci. "Vláda připraví právní opatření regulující lobbing včetně transparentnějšího systému registrace lobbistů," napsala sama v prohlášení.
Lobbisté pracují v Česku absolutně bez pravidel. Nejsou registrováni, nemusí sdělovat, pro koho pracují.
Zákon by nebyl účinný?
Přestože v Česku i ve světě stojí za velkými kauzami právě lobbisté, vládní politici se do sepsání zákona nehrnou.
Ministr, šéf Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) deníku Aktuálně.cz potvrdil, že v plánu zákonů, které chce koaliční vláda prosadit, zákon o lobbingu není.
"Je otázka, zda takový zákon vůbec mít. Tento problém podle mě nejde uchopit zákonem. Lobbista se může zaregistrovat a dělat svou činnost transparentně. A kdo bude chtít dávat úplatky, toho zákon nezastaví. Není to možné vyřešit," řekl Aktuálně.cz Svoboda.
Vládní koalice ale není jednotná. Poslanec a předseda ústavněprávního výboru sněmovny, občanský demokrat Marek Benda, ale tvrdí, že zákon by vzniknout měl. I když není přesvědčen o jeho účinnosti.
"Já říkám ano, ale není to taková superpriorita, aby se na ní pracovalo ihned. Celý proces by se měl nejdříve otevřít a zprůhlednit," řekl Aktuálně.cz Benda.
Podle poslance by ale regulace lobbingu nemusela být v Česku účinná, i proto, že většina lobbistů za sebou nemá žádnou agenturu. "Nedělám si iluze, že by takový zákon k něčemu výrazněji pomohl," dodal.
Na Slovensku prý nefunguje
Oba politici vládní koalice se přitom odvolávají na špatné zkušenosti ze Slovenska, kde zákon regulující fungování lobbistů vláda navrhla, ale nakonec v parlamentu neprosadila.
Vláda zatím legislativní plán, který chce naplnit v době, kdy ovládá Strakovu akademii, neschválila. Chce tak učinit do poloviny května. Zákon o lobbingu z něj však už nyní vypadl.
V Česku se o přijetí zákona regulujícího lobbing představitelé sněmovny pokusili poprvé v roce 2005. Poslanci ale návrh odmítli.
Lobbisté, práce bez pravidel, zato s kauzami
Neprůhledné jednání části lobbistů je v Česku spojeno s několika velkými kauzami.
Na špatnou pověst svého povolání si stěžují i zástupci společností, které se lobbingu věnují. "Slova lobbing a lobbista jsou v Česku vnímána negativně. Česká veřejnost má spojen lobbing především s obrazem neprůhledného jednání a předávání obálek s úplatky," řekl pro časopis Lobby Karel Firla ze společnosti Interel.
Podle reportáže švédské televize jednání o prodeji i později o pronájmu Jas-39 Gripen provázely nevyjasněné platby a případy miliardové korupce.
Například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý prohlásil, že na něj a na jeho kolegy byl kvůli gripenům vyvíjen silný lobbistický tlak. Připustil proto, že v případu mohlo jít o korupci.
Dalším známým jménem v souvislosti s lobbingem je Jacek Spyra. Bývalý tajemník premiérů Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka Zdeněk Doležel si totiž právě tomuto polskému lobbistovi řekl o 5 milionů za protežování pro společnost Seta při privatizaci Unipetrolu.
Deník Aktuálně.cz také zjistil, že o personálním obsazení klíčových funkcí ve státní firmě Čepro nerozhodoval stát, ale právě lobbisté.
Ústřední postavou aféry biolíh je zase olomoucký lobbista Vybíral. Jeho prostřednictvím podnikatelé, kteří se zajímali o připravované obchody s biolihem, údajně upláceli státní zaměstnance.
EU začne registrovat lobbisty
Práci lobbistů ale na rozdíl od Česka reguluje jak Evropské komise, tak třeba úřady ve Spojených státech.
Evropská komise od příštího roku vytvoří veřejně přístupný registr lobbistů, do kterého by se měl přihlásit každý, kdo v Bruselu prosazuje zájmy velkých i malých firem, průmyslových svazů nebo i regionálních úřadů.
Podle údajů ministerstva zahraničních věcí existuje v Bruselu přes 3000 zájmových skupin, které zaměstnávají asi 15 tisíc lidí.
Ve Spojených státech se odhaduje obrat lobbingového byznysu na 2,5 miliardy dolarů, tedy více než 56 miliard korun ročně.
